Generál Eliáš

Jedné se těžko hledají slova, když ji TV film vezme za srdce a následně smete.. Silný příběh, výborně zpracovaný, herecký ansámbl skvostný, Luděk Munzar je nejen uvěřitelný, on je strhující, Vladimír Brabec úžasný, František Němec na pěst, rovněž skvělý, poklona.. No a pro zjemnění je tu Jana Hlaváčová, nádherná, lidská, srozumitelná.. Krásně smutné pokoukání se slzama a s nesmírným obdivem k hlavní postavě.. (02.06.2022)

Kupka opět napsal skvělou konverzačku, Háša ji výborně zrežíroval a stejně jako do inscenace Noc rozhodnutí, která byla předchozí spoluprací Kupky s Hášou na podobné téma, obsadil Munzara a Němce. Nepamatuji, že by někdy někde byl Luděk Munzar špatný, nevzpomínám si, že by někde nebyl vynikající. Ale tady dostal šanci předvést celý svůj obsáhlý rejstřík herectví. A tohoto úkolu se zhostil brilantně. Přemýšlím, jestli by roli Eliáše mohl zahrát někdo jiný, ale obávám se, že žádný jiný vhodný kandidát neexistuje. Nerada bych opomenula i další výborné herecké výkony, Brabec byl velmi přesvědčivý v roli aristokratického protektora a Postránecký v roli zbabělce. (10.02.2013)

Výborně obsazená i zahraná inscenace. Luděk Munzar jako statečný generál Eliáš, jeho žena zahraná Janou Hlaváčovou, gestapák Steiner ve skvělém podání Františka Němce, Vladimír Brabec jako baron Rathenow a také Václav Postránecký v roli zbabělce a zrádce. Film podle skutečné události o statečném premiérovi ve vládě prezidenta Emila Háchy. (19.05.2020)

Tahle televizní inscenace o hrdinovi v první linii Aloisi Eliášovi mě dlouho míjela a musím říct, že jsem (minimálně v porovnání s jinou Hášovou televizní inscenací Noc rozhodnutí o Emilu Háchovi) maličko zklamán. Nejvíc asi tím, že v ní s výjimkou samotného Eliáše (a jeho ženy) nevystupují reálné postavy. A moc jako nevím proč. Proč Vladimír Brabec musí hrát postavu barona Rathenowa, když asi každému je jasné, že předobrazem je říšský protektor Konstantin von Neuráth. Kdo je předobrazem postav brigádního generála Hladíka či gruppenführera Steinera netuším, ovšem nikdo takový v reálu neexistoval (Pozn.: Existoval sice obergruppenführer Felix Steiner, ovšem ten v roce 1941 působil již nějaký čas na východní frontě). Ale proč ta fabulace? Každý kdo zná dějiny se nad tím musí pozastavit. Herecky je to samozřejmě především v případě Luďka Munzara výborné. Zejména dialogy s jeho ženou, kterou ztvárnila velmi věrohodně Munzarova žena Jan Hlaváčová, to nemá chybu. Z postav Němců mi moc nesedl Viktor Brabec. (02.08.2020)

Postava blízkého Benešova spolupracovníka a legionáře generála ing. Eliáše zůstala a zůstává neznámou. Ještě méně známo je o Eliášově působení v čele první vlády protektorátu Čechy a Morava. Vzdělaný, kultivovaný muž věděl dobře, co riskuje, vstupuje-li do politiky v době tak pohnuté jakou byly první týdny přímé německé okupace celé naší země. Ve své rezistenci nebyl ve vládě osamocen (na rozdíl od něj včas emigrovat dokázali v r. 1940 ministři Feierabend a Nečas), prakticky jako jediný však svůj odboj odvedl až do hořkého konce na kobyliské střelnici v pozdním jaře 1942. Munzarovo realistické herectví s vyhraněnou schopností psychologické drobnokresby v pohybu těla, gestikulaci i hlasové modulaci nalezlo v tomto případě vděčné pole. Ani osobnost režiséra Háši by neměla být přehlížena; bez ní by Munzarův výkon nebyl představitelný. Totéž lze říci o mistru životopisných inscenací Jiřím Svetozáru Kupkovi. Niternost je tedy zvláštním přínosem inscenace. A poznání vnitřního Eliášova světa naopak trvalým užitkem diváka, který pro tento případ alespoň zhruba tuší, co vlastně chce. (05.11.2007)