Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Marek Šimon, Petr Reidinger, Zdeněk ŠkrdlantObsahy(1)
V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (360)
Ale jo, je tam celkem hodně gagů, co člověka rozesmějí, ale ruku na srdce...zas tak geniální a neskutečně vtipné to není. Jasně, líbí se mi mix inteligentního a absurdního humoru, podtrženého vynikajícími hereckými výkony, ale nemohu si pomoci od toho, že mi přijde Dobytí severního pólu, trošku přeceňované. Vlastně docela hodně přeceňované... ()
Asi nejlepší hra zapomenutého génia. Naprosto úžasná úvodní přednáška, také asi vůbec nejlepší, stačí připomenout Přetržené dítě. I hra samotná je samozřejmě nezapomenutelná - plná skvělých hlášek, jedné naprosto úžasné písně a jako vždy i výborně zahraná. Nemám co vytknout, toto je opravdu vrchol či špička ledovce... 100%. ()
Tohle je kláda,hlína a soda dohromady. Charakteristika Češství a ideálů humanismu je prostě úplně bezchybná, i když u písně do nepohody už dnes slzím spíše lítostivě, než tehdy, kdy jsem řval hurónským smíchem. U Smoljaka se Svěrákem je opravdu jen málo věcí prvoplánových a téměř vše má více významů, než jen třeba dva. Skvělé. ()
Na tejto chutovke som vyrastal a s bratom sme si to pustali na platni dokola a to nam stacilo iba audio. Az neskoro som mal moznost vzhliadut divadelnu hru a aj ostatne hry. Myslim, ze by sa mali vsetky tieto hry pustat aj dnesnej maledezi a to by bol velky krok. Ja osobne to detom pustim :D tototo je top od Járu Cimrmana:D ()
Co na to říká Dr. Brukner? - Až po mě v budoucnu budete chtít něco podobnýho, tak se vám na to vyseru! ... No, nic extrovního tady nevidím, když to srovnám s takovým výletem na Kokořín. - To přece nemůžeš srovnávat. - Jakto, že ne? Tam byly skály pískovcový, stánek s občerstvením, coje tady? Prd! ... Jdu na sever, a už jdu na jih! Varel Frištenský rulezzz. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (13)
- Jméno lékárníka Vojtěcha Šofra je převzaté od slavného kameramana Jaromíra Šofra. „To není náhoda, od Jaromíra jsme si to příjmení s dovolením vypůjčili. Jeho tatínek i dědeček byli lékárníci, a tak jsme to využili,“ vysvětlil Petr Brukner. (mnaucz)
- Hra měla premiéru 25. října 1985 v Divadle Jiřího Wolkera i přesto, že tehdy soubor působil v Divadle Solidarita (dnes Strašnické Divadlo). (mnaucz)
- Miloň Čepelka se po infarktu role (lékárník Vojtěch Šofr) v této hře vzdal. (mnaucz)
Reklama