Noc s nabroušenou břitvou

Sacrebleu:) Tak i frantíci umí natočit dobrý horor. Představte si, že k vám takhle v noci přijde masový vrah (v tomhle případě takový správný francouzský lívanec (něco jako v Americe jižanský buran)), zabije taťku, pejska, mamku, bráchu, no a vás (v případě že jste ta ségra) si odveze prznit pěkně někam k sobě domů. Syrově natočený a docela brutální film, navíc s koncem, který to celý slušně zpřehází naruby. Bylo by těžký to komentovat a nespoilerovat přitom. Já původně čekal nějaký klasický slasher, a i když francouze nemám rád, tohle se jim povedlo. Docela nářez. (23.12.2007)

Adrenalinová bomba! Vidět Haute tension v kině bylo jako zjevení. Po dlouhé době přišel opravdu hutný, syrový a neskutečně brutální horor, který vás donutí nikdy nezapomenout. Je to právě on, kdo odstartoval francouzskou vlnu krvavých exploiterů (Frontiéres, Inside, Martyrs) a díky tomu je v téhle společnosti jasným králem. Bohužel, Aja tímhle snímkem se natolik přiblížil pomyslnému vrcholu, že sám sebe už těžko překoná. Jeho remaky jsou sice fajn, ale chtělo by to už vlastní tvorbu. (23.10.2011)

Zrovna jsem dorazil z kina, takže dodávám ještě teplý komentář. Noc s nabroušenou břitvou se ze začátku jeví jako celkem slibný horor, režisér spolu s hudebním skladatelem ruku v ruce nechají několikrát vygradovat atmosféru, aby ji nakonec mohli nechat zase spadnout, neboť se nic nestane. Je to vlastně film o dvou velikých kamarádkách (Marie a Alexia), které spolu jedou k rodičům jedné z nich (Alexiiným) aby se mohli připravovat na maturitní zkoušku, jedná se ale o horor, takže je jasné, že k samostatnému učení se ani nedostanou. Hned první noc totiž zazvoní na opravený statek neznámý tlustý muž a nejdříve vcelku brutálně odpraví psa a poté i Alexiina otce... v tu chvíli začne být jasné, že tento horor si servítky prostě brát nebude. Krev stříká ze všech stran a divák se začíná pomalu bát. Ano, čtete správně, z filmu jde opravdu strach (bojíme se jak o hrdinky, tak i o sebe)... Režisér je natolik zručný, že napíná diváka dostatečně dlouho... dokonce tak dlouho, až se mu (divákovi) rozbuší srdce a začne se klepat a doufat, že Marie nebude objevena a podaří se jí zachránit Alexiu uvězněnou v rezavé dodávce. Alexandre Aja se ukazuje jako novodobý genius, tenhle film naprosto bere dech. Ač se jedná o horor, je neskutečně dobře natočený, Baxterův střih, Maximova kamera a Eudova hudba - a to vše spojeno do dokonalé podoby díky zručnosti režiséra! Rozplíval jsem se dokonce i nad osvícení scény. Pomalu bych tu ze samotného nadšení mohl vykřikovat nějaká slova o umění, neboť Haute tension se tak opravdu prezentuje. Škoda toho šíleného konce, na který nás snímek celou dobu připravuje (vážně, a některé náznaky jsou GENIÁLNÍ!), neboť snad každá teorie, kterou jsme tu vymysleli má nějakou díru, i když pár z nich se logických věru zdá. Ze všech novodobých hororů patří Haute tension rozhodně k vrcholu ledovce! Dusná atmosféra a nervydrásající podívaná, kterou asi dlouhou dobu nezažijte. Alex je bůh! (08.11.2005)

V rámci New French Extremity Horror jde o poctivý zářez břitvou, který funguje i po letech. Dvě kamarádky na cestě k rodičům jedné z nich netuší, jaké hrůzy je na farmě čekají. Buranský vrah, kukuřičné pole a potoky krve. A když se Alexia ocitne svázaná řetězy ve vrahově dodávce, rozhodne se ji Marie zachránit za každou cenu. Vraždy jsou krvavé a nekompromisní, větší sílu ale má budování atmosféry. Pro mne z tohoto hlediska jsou nejlepší dvě scény - benzinová stanice a skleník. Napětí mají samozřejmě i momenty z domu, když do něj vstoupí vrah, ale...film jsem viděl v kině, a tak jsem většinu pozapomněl. K mé smůle jsem si však pamatoval, kdo za vraždami stojí, čímž pro mě zmizelo kouzlo překvapení a intenzita atmosféry nebyla tak vysoká. Hodnocení ale ponechávám a těším se na další nejnovější Ajův film. (03.04.2024)

Úvodní běh lesem a s ním i celá první polovina je skvostná. Režisér Aja buduje vcelku sympatické a divácky velmi ztotožnitelné charaktery, atmosféricky pak film pomalu graduje, aby mohlo konečně dojít na „to“. Úvodní psychopatovo řádění jen zvýší už tak velmi dobrý dojem, jenomže po skončení likvidace „povinných“ obětí se film přehoupne do druhé poloviny, v níž všechny další mrtvoly začnou být nemístně samoúčelné a dějové peripetie se omezí na vzájemné nahánění psychopata s hrdinkou. Atmosféra se automaticky začne vytrácet a ani „automobilová honička“ po lesní cestě nezvedne všeobecnou nudu, která ve filmu zavládne. Když pak všechno dojde až k šokující pointě, velmi místným se pak stane výkřik jedné z obětí: „Tohle nedává smysl“. Jako sbírka detailního gorefestu úchvatné, jako horor o psychopatovi s motivem absolutně mimo. (06.11.2005)