Boj o Řím: Část první

Příběh, který čerpá z dávných dob zániku východních Gótů, s opravdovou historií nemá nic společného, ale nutno podotknout, že film se povedl natočit nadmíru dobře a je spíše určen těm, kdo mají rádi dané období historických filmových románů. Asi nepřekvapí, že zde účinkuje i nebývalé množství lidí, až přes 10000 komparsistů. Nakonec co více si lze od takových příběhů přát? Tak se můžete těšit na dobrodružný děj včetně bohaté výpravy. Což asi mluví za vše. (12.03.2010)

taktiez vyborny farebny, sirokouhly, historicky film nasej mladosti zo stareho Rima. Film bol obsadeny vybornymi hercami, ako KOSCINA, HARWEY, WELLES, kostymami, velkou vypravou vojsk a to vsetko sme s napetim sledovali v kine - http://www.youtube.com/watch?v=-S97F-JTm_A (08.08.2012)

Tak jsem si zakoupila další z mých oblíbených filmů, které jsou dějově zasazeny do starověkého Říma. Na tomto snímku již sice zapracoval zub času, ale stále je se na co dívat. Zůstala náročná výprava, krásné kostýmy i bojové scény s početným komparsem. Co se příběhu týče, tak jsem se ve spleti různých intrik a zrady ztrácela v tom, kdo s kým proti komu a proč vlastně bojuje. Děj probíhá v několika liniích, z nichž některé nejsou zcela dotaženy. Jedná se ale o film dobrodružný, nikoliv historický. Herci jsou méně známí a herecké výkony z dnešního pohledu podle mne postrádají dynamiku a emoce. Přes tyto nedostatky na kráse se jedná o film, který stojí za shlédnutí. Rozebírat dneska drobné vady na více než 40 let starém snímku, je asi trestuhodné hnidopišství. Ještě teď si vybavuji z dávného uvedení v televizi kamenné chrliče v římských lázních s přívaly vody, v nichž utopila při koupeli vítězná gótská královna svoji poraženou sestru. (04.08.2011)

Je to především německý film, a snad z tohoto důvodu vyznívá celá dvojdílná historická sága velice příznivě pro germánskou rasu, která je zde vyobrazena jako ta nejlepší a nejspravedlivější volba jako vládnoucí elity na Apeninském poloostrově. Z historického hlediska je zde mnoho nepřesností a události, fakta a lidé jsou přeměňovány k potřebám filmařů. Theodorich byl nejvýznamnějším ostrogótským panovníkem, který dokázal pozvednout svůj národ mezi tehdejší evropskou elitu. Po něm přišel už jen pád a zánik národa. A tak film je především ódou intrikánských praktik prohnaných a mocichtivých politických a vládnoucích elit. A je to také pocta lásce, byť naivně zobrazované. Postavou, která hýbe během událostí, je Říman a římský prefekt Cethegus (zajímavý Laurence Harvey). Je hnán především vlastními mocenskými ambicemi. Na straně Ostrogótů jsou zde svárlivé královské sestry Amalaswintha (Honor Blackman) a Mathaswintha (Harriet Andersson), soupeřící o nástupnickou moc. A jsou zde také ostrogótští šlechtici: mladý Totila (Robert Hoffmann), usmiřující Witichis (Florin Piersic), horlivý Teja (Emanoil Petrut), starý a moudrý Hildebrand (Friedrich von Ledebur) a nenápadný Aligern (Mircea Anghelescu). Na byzantské straně je zde vyčkávající císař Justinian (Orson Welles), manipulativní a poživačná císařovna Theodora (šarmantní Sylva Koscina), velký stratég a prohnaný trpaslík Narses (Michael Dunn) a obětovaný vojevůdce Belisarius (Lang Jeffries). Z dalších rolí: Cethegusova mladá a zamilovaná dcerka Julia (půvabná Ingrid Boulting), ostrogótský velitel posádky v Římě Thorismund (Dieter Eppler), či Witichisova oddaná žena Rauthgundis (Ewa Strömberg). Pokud nebudeme lpět na historických faktech a přehlédneme tendenční germánský pohled na věc, tak nám zůstává zdařilý historický příběh o mocenském boji nad Itálií. O intrikách a o velké mezirasové lásce. (23.03.2016)

Pohled na konec římských dějin z druhé strany, od Gótů. Notně překroucené historické skutečnosti, hlavně vykreslení Gótů jako správných a kladných je zavádějící, nebo třeba Belisaria, nejlepší vojevůdce své doby, mě pobavilo (mimochdem zemřel až stářím, v bitvě o Řím nezemřel a ještě bojoval v mnoha bitvách, jako vždy úspěšně). Bitevní scény za moc nestojí a děj je místy absolutně nelogický, ale jako na oddychový snímek se na to dá dívat. (15.07.2012)