Svatá krev

Mexický režisér Alejandro Jodorowsky natočil tento nevšední horror v koprodukci s Itálií a ač patrně během natáčení zůstal ve své jihoamerické zemi, ten italský vliv jsem povědomě často pocítil... Chvílemi mi Svatá krev připadala, jako kdyby Fellini natočil horror, tudíž mnohé dění zasadil do malebných nočních uliček, cirkusových představení a predostřel (dlouhodobě téměř bezdějovou) mozaiku ve společnosti podivných lidí... Jiné prvky krvavých gore efektů a silná výtvarná stylizace brakových scén mi zase evokovaly italské giallo filmy a hle, jaké jméno scenáristy a producenta na mě vyskočí v závěrečných titulcích – Argento! (ač nikoliv Diaro, ale jeho mladší bratr Claude). Zajímavé... Od Jodorowského jsem viděl pouze westernového Krtka (1970) a zde mám pocit, že se za těch 19 let úspěšně posunul k mnohem celistvějšímu snímku, v němž pořád funguje režisérův divoce surrealistický rukopis, ale zároveň Svatá krev po odplynutí mnoha bizarních scén začne plně fungovat i jako velmi osobitý žánrový film. Od počátku mě bavilo sledovat výjevy znázorňující střety různých světů a předávající někdy i hlubší poselství, jako když ctěné místo svaté komunity jde zmasakrovat bagr pod vedením galantně oděného průvodce, a pouťová atmosféra pouličních a cirkusových atrakcí mě s hudbou a vizuálem dokonale přikovala k bizarnému ději. V rámci žánru se za mě vydařil i nápad s bezrukým ženským monstrem (i s rozehranou příčinou postižení), které si magickou sílou podmaňuje ruky a tělo svého syna – takto sériového vraha proti vlastní vůli, ocitajícího se však spíše v pozici oběti. Nejen závěrečný souboj dvou myslí v jednom těle již dospělého cirkusáka je napínavý, k zdařilým patřilo i zakomponování odkazu na klasiku Neviditelný muž nebo cesta hřbitovem plném zombie se zpětnou přehlídkou nešťastných Fénixových obětí. Po překvapení na závěr s opětovným zásahem reality jsem i přes mírnou utahanost a občas na můj vkus i příliš silnou dávku bizarnosti spokojen, tedy obohacen netuctovým žánrovým zážitkem v dokonalém audiovizuálním provedení. [75%] (28.12.2023)

Nejpříjemnější překvapení LFŠ 2008. Znalý jen Svaté Hory, odvážil jsem se navštívit projekci Svaté Krve a dobře jsem udělal. Jodorowsky rozehrává narozdíl od S.H. srozumitelný příběh, který skvěle graduje a nenechá diváka vydechnout. Přes značnou bizarnost obsahu je tento snímek přístupný a neodpuzuje kýbly zbytečných zvráceností a surovostí, vše je vyladěno, správně vybarveno a sestaveno... Opravdu skvělý zážitek! 9/10 Jodorowský má fantazii dítěte se zkušenostmi starce a vášněmi chlapa v nejlepších letech... (30.07.2008)

Religiozní surrealismus. Vysoká škola bizaru. Vidět jednou, vidět navždy. Santa sangre. Dílo blázna, který zešílel při četbě modlitebních knížek. Pouštějí ho jednou za čas ven, aby si mohl natočit další chorou vizi o bezrukých lidech, krvavých jezerech, transexuálních zápasnících, víře v krutého Boha, zmrzačování... a nezapomínejte na POHŘEB SLONA. V cirkuse umřel slon. Je třeba vykopat obrovskou propast, aby se do ní mrtvý slon vešel. Vystrojte pohřební průvod. Povezeme slona do hrobu. Nasaďte si svěrací kazajky a hrejte na klavír. Krá krá! Zpátky do blázince. Zpátky do blázince! (07.11.2006)

Svatá hora na mě působila trochu přesymbolovaně(a přechytračele), takže jsem od dalšího Jodorowského moc nečekal-Nakonec jsem mu ale tohle hezké psycho po mexicku sežral(i s navijákem?).. ano-Občas to bylo trochu zdlouhavější, chvilkama(hlavně ze začátku) bylo té kolotočové hudby až moc, a příběh samotný je takový spíše jednodušší.-To ale nemění nic na tom, že jako celek je to dost působivé....Těch pět hvězd je možná trochu moc ale čtyři by byly možná zase málo-takže asi tak :) .........Mimochodem - Očekávat od toho nějáký level bizzardnosti, zvrácenosti, krve a násilí je fakt úplně mimo.... Edit po letech.... Chtělo to trošku usadit a uležet v hlavě a po čase z toho je jeden z mých nejoblíbenějších filmů. (19.11.2011)

Traumatický život u cirkusu. Bezruká usurpátorská matka, která si k synáčkovi vypěstuje závislost a ten ji musí poslouchat. No, co jinýho si člověk může představit, když ví, že to natočil Jodorowsky... Bylo to prostě psycho. Psacho psecho psicho psocho psucho. Naprosto geniální jsou všechny záběry, kde se objevují jakákoliv zvířata, zvláště pak slepice!!! A samozřejmě taky záběry, kde se objevuje krev. Mimochodem Fénixe, mladýho Fénixe a pasáka hrají Jodorowského synové. (11.10.2008)