Mistr Shaolinu

Další klasika konečně zabloudila i na stránky HK Stars. Pokud můžeme o 36 komnatách Shaolinu tvrdit, že fungují jako etalon toho, co se děje uvnitř kláštera Shaolin, Mistr Shaolin naopak jasně definuje, jak má vypadat správně vychovaný shaolinský mnich. Hlavní hrdina Chi San je totiž Shaolinem odkojený a učí se tu už od svých šesti let. Teď se však nad jeho domovem stahují mračna a Chingové hrozí útokem na klášter, kde se bojová umění vyučují tajně. Chi San odjíždí do sousedního kláštera, aby tu získal modernější zbraně a zároveň trochu vylepšil své kung-fu, mezitím se však Chingové díky svým zvědům nachystají k finálnímu útoku. Chi San se vrací příliš pozdě a nachází klášter v plamenech. Odjíždí do Kantonu, aby zde sehnal peníze na založení nového kláštera, Chingové ho však vytrvale pronásledují. To je drámo, co? Jak vytržené z nějaké knížky. Tahle pecka od Shaw Brothers nakladá s historií hodně volně (klášter Shaolin byl nicméně opravdu zapálen a později znovu založen jinde), ale nikdo se snad zlobit nebude, protože Chi San je maník do nepohody. V klášteře Shaolin strávíme vlastně jen prvních pár minut, ale jakmile přijdeme do kláštera sousedního (vede k němu cesta přes úzkou lávku, která přímo svádí k soubojům), čeká na nás trénink vnitřní energie, při kterém David Chiang v hlavní roli předvede víc libůstek než jiné filmy za devadesát minut. Pokud vás na Mistrovi Shaolinu něco praští do očí, je to bezesporu ďábelské tempo. V tomhle filmu se děje hrozně moc věcí a tak vám nebude dopřáno oddechnutí. Kolotoč událostí navíc jak se patří roztáčejí akční scény, kterých je tu požehnaně. Chi Sana si totiž chce každý "vyzkoušet", zvlášť po požáru kláštera, kdy se v ulicích objevují falešní mniši. Různé zkoušky mu přichystají jeho budoucí sponzoři, ale i budoucí studenti. A zapomenout nesmíme na Chingy, kteří Chi Sana pronásledují a za tímto účelem si najmou i mistra Pai Meie (no ano, toho Pai Meie), který za politickou funkci a pytel rýže klidně zradí své bývalé přátele. Dostane co proto, holomek jeden, ale na to si musíte počkat až do úplného závěru. Mezitím Chi San vymlátí dobrých deset, dvacet protivníků, většinou v soubojích jeden na jednoho. Ideální způsob náboru nových žáků. Záminky jednotlivých soubojů (řezníci např.) jsou sice hodně prostoduché (svou jednoduchostí připomínají tradiční papundeklové kulisy, zvlášť souboj na lávce je peklo), ale herci se občas snaží vtipkovat a opatřit své postavy jakousi nenuceností. Ne že by to fungovalo, ale narozdíl od "venomáckých" filmů se tu nesnaží každý citovat Shakespeare nebo ten výkon ze sebe "vydřít". A potom... už jenom postavy Chi Sana a Pai Meie samy o sobě stačí k tomu, abychom snímek za práci s charaktery postavili. Máme tu arciklaďase a arcišmejda, víc ani není potřeba. Nelze tedy zapřít, že akční scény nejsou naprostou špičkou, alespoň co se týče rychlosti a čistoty provedení, nicméně choreografie je pestrá a David Chiang na dlouhá léta svým stylem ovlivnil, jak má vypadat filmová shaolinská pěst (alespoň v očích českých fandů. I když shaolinskou pěst samu o sobě ve filmu nepředvádí, jde spíš o soubor různých technik a specializací, které jsou představeny v úvodu). Pokud zapomenete na pár divokých střihů (Chiang byl hodně doublován), humorné triky (reverzované skákání po shaolinských schodech) a necháte trochu zapracovat sentiment, spadne vám ta sedmdesátka do klína, ani nebudete vědět jak. Mistr Shaolinu vyhrává u publika především díky nezastavitelné akci, zajímavému příběhu a sympatickému hlavnímu hrdinovi. Ty ostatní prvky musíte během filmu ignorovat, jinak nemáte šanci ho dokoukat do konce. 70% (20.04.2017) (méně) (více)