Nabarvené ptáče

„Namaľované vtáča” je rozdelené takto: nultá kapitola - Marta. / 1. kapitola: Olga / 2. kapitola: Mlynár / 3. kapitola: Lech & Ludmila / 4. kapitola: Hans / 5. kapitola: Kňaz & Garbos / 6. kapitola: Labina / 7. kapitola: Mitka / 8. kapitola: Nikodém & Joska a 9. kapitola: nepomenovaná - autobusová sekvencia, v ktorej vystupuje i hlavná postava židovského chlapca, ktorá sa volá ? Ešte na menšie upresnenie: Účinkuje nielen v poslednej, avizovanej, ale v úplne všetkých, a to od totálneho začiatku až do absolútneho konca, a práve prostredníctvom, zatiaľ jeho detskej optiky, sa pohybujem spolu s ním cez rôzne prekážky, kdesi na východnej Ukrajine ? A to počas druhej svetovej vojny, keď bolo toto židovské etnikum v húfoch posielané do koncentračných táborov na istú smrť, a asi aj kvôli tomu ho rodičia poslali k tete Marte na lazy do tzv. bezpečia ? No, pokiaľ žije, stále svitá nádej na prežitie, no akonáhle dostane nečakaný infarkt, chlapča ostáva odkázané iba samo na seba, čiže z dočasného útočiska sa automaticky stáva - nebezpečné miesto. Od tohto momentu sa vydáva na „road-movie” po širšom okolí, kedy stretáva širokú paletu ľudských pováh, od najhorších - zvrátených a perverzných, až po celkom normálnych, ak sa avšak vôbec nejakí takí nájdu ? Určite nemá na ružiach ustlané, každú chvíľu mu ide o život, že ako som už vyššie spomínal, jeho meno je JOSKA. _ Pamätáte si ešte na ruský protivojnový snímok Иди и смотри ? Tak Marhoulov film sa mu jednak strašne podobá svojou extrémnou surovosťou, častou brutalitou a znázorňovaním explicitného násilia, ktoré si nikdy nekladie servítky pred ústa, alebo miestami sa zachádza až do pornografie a iných excesií, kedy si režisér našťastie vypomáha tzv. filmovým trikom, že si to máme iba »predstaviť« , aspoň že tak ! Zase estetická forma mi normálne evokovala snímky, iného, veľkého, režisérskeho virtuóza - Andreja Arsenieviča Tarkovskijho, pretože kompozícia čiernobieleho obrazu je naprosto famózna, pridáva na atmosfére, je depresívna, melancholická a veľmi skľúčená ! Kameraman Vladimír Smutný odviedol poriadny kus umeleckej práce, aká sa v našich lúkach a hájoch každý deň nevidí. Obstál by v svetových rozmeroch. Václav Marhoul nakrútil síce ambiciózny veľkofilm so svetovým obsadením, ale bohužiaľ - podľa kontroverznej predlohy poľského autora Jerzyho Kosińskiho, ktorý si množstvo vecí vo svojej "autobiografickej" knižke skrátka prikrášlil. Je to tým pádom samoúčelné a vykalkulované, naivne zahrané na akademickú notu, no bezvýsledne, ak nerátam výsledky českého leva. Je to vážny film, ktorý ale nemôžem brať úplne vážne. Na jedno pozretie, i napriek negatívnym vlastnostiam - určite áno. Opakovaná repríza z môjho pohľadu už nikdy viac nehrozí, aj keď zopár pozitívnych aspektov by sa našlo. (15.04.2020)

(75%) Vloni v září jsem dlouho váhal, jestli na to zajít do kina, nakonec jsem to vzdal. No a nyní po cca půl roce jsem si to pustil z pohodlí domova. Ve finále jsem z toho měl vesměs kladné pocity. Dlouhá stopáž 169 min mi utekla jak voda až na posledních cca 50min – tam už pokleslo dost tempo a nebylo to už ono, včetně divného menšího rozuzlení na konci. Po dějové a vůbec nějaké té dramatické stránce je to dost suché, ale v tomto případě mi to nevadilo. Malý židovský chlapec se posouval z bodu A do bodu B a tak to bylo až do konce filmu. Občas mi to přišlo takové moc náhodné, jak střídal ty místa, ale moc jsem o tom nepřemýšlel. Násilné a nechutné scény? Ano, byly zde, ale že by to bylo až tak brutální, aby diváci odcházeli z kina? Přijde na to, samozřejmě jakou má člověk povahu, ale já to přežil bez úhony a to jsem se cítil hůř v jiných filmech, které byly dokonce smyšlené (bez skutečné události), takže asi tak. Takže jednotlivé scény, krutost lidí – co vše dovedli – to se dá opravdu vyzdvihnout, to mě zaujalo. Byla špičková i vizuální stránka, kamera, stíny barev a jednotlivých pohledů přírody, detailů obilí apod. Dojmy z postavy židovského hocha mám rozporuplné. Ale chápu, že žil v téhle době, takže z toho se mi v hlavě rodí myšlenka: Zlo způsobuje zlo. Nebudu ani rozebírat jednotlivé postavy, snad každý svou úlohu zvládl dostatečně. Jak už jsem psal ze začátku, poslední cca třetina snímku mě už tolik nebrala, možná asi ani to prostředí ve kterém se ten onen chlapec nacházel. Přeci jen jsem ocenil opuštěnější komunity, které filmu dodávali depresivnější pohled. Celkově se dívám na NABARVENÉ PTÁČE nezaujatě, ani předlohu jsem nečetl. Něco tomu rozhodně chybí, opakovaně si to pouštět nebudu, ale ocenit to určitě můžu, ztráta času to nebyla. Nevadilo mi, že to bylo dlouhé, černobílé, násilné, kruté a bez pořádného příběhu a pointy na konci. Režisér své ocenění určitě získal právem. Je mi jasné, že se najdou spokojenější diváci, ale třeba i ti kritičtější. (28.03.2020)

Hnusne kruté, násilné a takmer nemé. Takéto filmy nepovažujem za umenie, než by už niesli akúkoľvek myšlienku. Scéna s hnusne mravčiacimi mačkami a následnému vylupovaniu očí mi fakt prevrátila žalúdok naruby. Nehovoriac o fľaške v kunde. Úplne súhlasím s názorom kritika: "Zvláště druhá polovina filmu prý opakuje motivy a charaktery, které se objevily už předtím. Postavy se začínají opakovat a celý děj sklouzává do kolotoče násilí, bizarností, sodomie,..." Presne tak, je to dosť pokrivený film. (20.03.2020)

Príbeh je vyrozprávaný v kapitolách a mne osobne sa zdá, že oproti predlohe, tým stráca na sile. Nedokázala som to s tým Joskom úplne prežívať, chýbala mi tam celistvosť príbehu. Spracovanie je dych berúce, kamera dokonalá. 169 minút je síce riadny náklad, ale mne osobne ani jeden záber neprišiel zbytočný. A na margo brutality vo filme, kniha je ďaleko drsnejšia. (27.09.2019)

Nekonečná přehlídka toho nejhoršího, co jsou lidé schopni provádět jiným lidem (a zvířatům). Jednotlivé kapitoly jsou dost jednotvárné, takže celek je pak ubíjející. Hlavní protagonista v podstatě nehraje, což kromě pár minut v závěru nevadí. Všichni ti slavní herci se tu mihnou na pár minut a zase zmizí. Nejlepší je na filmu výborná práce práce kameramana, podpořená výpravou, kostýmy, střihem, zvukem a dalšími technickými kategoriemi. Někdy je prostě lepší zůstat u knížky (50%). (11.03.2021)