Nenávist

Ďalší vynikajúci horor z Japonska. Priznávam, že mi pripadal ako variácia Ringu, ale narozdiel od Ringu, kde bolo zopár napínavých scien, Ju-on nenechá vydýchnuť od začiatku do konca. Vrcholne pôsobivé scény sú najmä s matkou (pripomína Sadako, ale ten akustický prejav je strašidelnejší), ale ani ostatné lakačky nezaostávajú. Som rád, že som ho nepozeral sám a že mám havina, ktorý nemá rád mačky. (06.02.2005)

Zachovávám zájem, úctu a obdiv k japonské kultuře a tradicím a rovněž si myslím, že jsou Japonci mistři strašidelných příběhů a filmových hororů, ale tenhle snímek mi tedy nesedl ani trochu. Naprosto jsem se ztrácel v ději a nevím, zda jsem pointu vůbec pochopil. Měl jsem problém s postavami, ženské postavy mi připadly všechny stejné a to nechci působit jako rasista, ale zkrátka asi potřebuji polopatické americké přepracování srozumitelné i pro "hloupého" diváka. (14.09.2009)

Prejav blbosti? Pozerať Nenávisť v noci a sám. Už po prvých desiatich minútach som vedel, že to bol zlý nápad. Nezaujímavé herecké výkony, triviálna zápletka o strašidelnom dome, chronologicky až príliš rozhádzaný dej, hustá atmosféra a drastické šoky. Čudné fotky, dlhé vlasy, tichí chlapčekovia, veci loziace po zemi a vydávajúce... to bolo, grganie? Jeden by si pomyslel, že po polhodine to začne byť nudné, ale Nenávisť má taký vysoký počet desivých ľakačiek, že to nehrozí. Sľúbil som si dve veci: že Nenávisť dopozerám ešte v tú noc a pri zhasnutom svetle. To prvé som napokon zázračne dokázal, ale to druhé som vzdal po 40. minútach. Nervy drásajúca záležitosť a nakladačka. P.S. Neukrývajte sa pred duchmi pod perinou! (10.08.2005)

Jedna z najlepších komédií. Japonský štáb pre zosilnenie rehotacieho účinku údajne špeciálne pozbieral lokácie spojené s reálnymi strašiacimi príbehmi. Plnými podivných zvukov, postáv - nepostáv, záhadných úmrtí a. A vlasov. Pretože mňa tiež kurva riadne naľaká, ak nájdem v kúpeľni na zemi, alebo v odtoku za hrsť cudzích, mokvajúcich a slizkých vlasov. A zároveň to brutálne rozosmeje. Nakrúcanie teda prebiehalo priamo na miestach bytostne spojených s reál hrôzyplnými historkami z minulosti, súčasnosti a iste aj budúcnosti. Osobne si myslím, že samotní tvorcovia to celé tiež poňali ako komédiu, s vedomím, že pre svet to bude desuplný duchársky horor. A to sa im podarilo na jednotku. Pretože s nenávisťou je potrebné sa nejako vysporiadať. Či už boj s ňou človek berie viac humorne alebo tragicky. P. S. Kde je Kazumi? (13.10.2021)

Nějak na mě tyhle Šimizuovy "džuonovský" duchařiny nefungujou, jsou na můj vkus málo horrorový (třeba ten "strašidelnej" chlapeček) a na podobný filmy se dívám spíš kvůli obohacení mýho filmovýho repertoáru o díla z jiných kulturních okruhů. A když už člověk prve viděl Džuon 1 i Džuon 2, je to vcelku banální podívaná, i když jistou objektivní hodnotu i subjektivní diváckou přitažlivost jí neupírám. Nejlepší moment - cizí ženská hlava pod peřinou, to se mi líbilo a příjemně mě při tom zamrazilo. (25.06.2020)