Medvěd

Dolomity vydávané za Britskou Kolumbii, trocha Čajkovského, psychedelické Pojarovy sny a prostý příběh o krutosti i kráse uprostřed nespoutané přírody. Annaudovi by se dal vytknout kalkul s dojemností a postsynchrony medvíděte ve stylu Milerova Krtečka, ale proč to dělat, když mnohem vzrušující je nechat žít.. Styďte se, pane Bloome a pane Cagi! Berete miliony dolarů a přehraje vás chlupáč za pár lososů, borůvky a sklenici medu.. (06.06.2011)

S hodnotením tohto filmu mám značné problémy. Z filmárskeho hľadiska je to veľmi zručne nakrútený takmer prírodopisný film. Ale za celkové vyznenie si tie štyri hviezdičky určite zaslúži. Keď si človek uvedomí, aké nemehlá sa už objavili vo filme a brali za to ohromné honoráre, tak musí skloniť hlavu pred drezérmi, ktoré od dvoch "hrdinov" príbehu dostali maximum za nepomerne menší honorár. Celý príbeh pôsobí prirodzene, má potrebné napätie a chvíľami dokáže až dojať. Neviem či zvuky vydávané medvieďaťom boli autentické, ale chvíľami mi dosť prekážali, rovnako ako psychedelické vložky. Inak som bol veľmi spokojný. Neviem či ešte existuje v školách povinné čítanie, ale ak by existovali povinné filmy, Medveď by medzi ne určite patril. (01.04.2013)

DVD/// Obsazení 8/10 Děj 9/10 Hudba 7/10 Efekty 9/10/// +nádherný příběh, překrásná příroda, dojemné scény, neuvěřitelný scénář, přiměřená stopáž -málo hudby/// Krásný film. Je neuvěřitelný jak to ti méďové zahráli, ale přitom je to všechno tak přirozený. Rád se přikloním k plnému počtu./// Celkem 85%/// (21.06.2008)

V specifickém žánru filmů o zvířatech s velmi častou snahou o jejich násilnou antropomorfizaci zplošťující a znevěrohodňující jak látku, tak téma, se čas od času objeví pozoruhodné výjimky. V Annaudově případu lze podle mého názoru mluvit o až (prae) ekologickém filmu, který na první pohled hladovou, nenasytnou šelmu, schopnou zhltnout vše, co se nachází v jejím dosahu, představuje jako bytost schopnou nadhledu a přesahu, tedy vlastností považovaných za lidské unikátní specifikum. Film přitom neulpívá na povrchu a vazba obou medvědů k lovcům, kteří usilují o jejich životy a kožešiny, přerůstá do všelidského symbolu vztahu člověka a živé přírody, z níž se současně i vymanil, i vlastně k ní ještě více připoutal. Dialog, který není dialogem, i jeho takřka pacifistické vyústění, rámované labužnickou kamerou, která si vychutnává krásu severoemerické přírody (nejspíše Skalistých hor), dotváří film-symfonii, v níž se vynikající herecké výkony jak medvědích, tak lidských herců vzájemně proplétají do nadčasové syntézy poučené idyly, která se vědomě nechce vyvázat ze světa, který ji obklopuje. MEDVĚDI jsou dílem, které opakovaně upoutává naši pozornost závažností hloubky i míry přesahu poselství, které přinášejí svým divákům. . (25.08.2007)

No to je ale milé překvapení!!! Legas (to jako já) objevil Ameriku (tedy Medvěda/y) teprve v roce 2005. Jak jen jsem mohl chodit kolem takového skvostu bez povšimnutí? Kam se hrabou všechny rodinné disneyovky o zvířátách, které mají tu drzost falešně hrát na divácké city a které jsou mnohdy znásilňené animací, lidskou řečí apod. Příběh Medvědů je také smyšlený (a místy až mírně pohádkový), ale je pevně ukotven v realitě nekompromisního potravinového řetězce, lovců kožešin a nepředvídatelné matky přírody. Narozdíl od naprosté většiny filmů, kde jsou karty rozdány ve stylu méďa-dobrák a lovec-lump (nebo lovec-dobrák a méďa-lump), tu platí, že zvířata se chovají opravdu jako zvířata, a lovci, i když prahnou po kožešině, tak mají také docela rozum (a lidskost - ovšem nijak kýčovitě přehnanou). K tomu si připočítejte dobrou dramatizující hudbu, velkolepé horské prostředí a samotný režisérský um J.J. Annauda a máme tu snad nejlepší zvířecí film (ještě bych snad vzpomenul slavné Volání divočiny). (24.11.2005)