Medvěd

Klasika ve svém vlastním žánru. Dobrodružství jednoho malého medvíděte dokazuje, že velký dobrodružný film se obejde i takřka bez lidských herců. Režisér na přímou otázku odpověděl, že ve filmu není žádný náhodně vzniklý záběr, ale že vše bylo pečlivě dopředu připraveno. Točilo se podle scénáře a klobouk dolů před drezéry zvířat, že to všechno opravdu vyšlo. Pookénkovou animaci snů od Břetislava Pojara autor zvolil z důvodu toho, že ideálně zpodobňuje mláděcí nevinnost a Češi v tomto oboru platili za nejlepší na světě. (23.03.2015)

"Medvědi nevědí, že túúristi nemaj zbraně.." jenže Tchéky Karyo není turista. A tohle není veselý film pro děti plný slintajících dobrmanů, žádný sto plus jeden dalmatin, žádný tlustoprasekocour Garfield. Tohle je film o přírodě v zorném úhlu jejích vlastních pravidel, krutá i nežná, krásná i zrádná, silnější přežije. Ne našich komerčních pravidel. Zápas o svůj holý život, po němž jde nůž lidské chamtivosti. Jako malý jsem měl z tohoto filmu traumata. Annaud se snaží řídit heslem, co film, to jiný přístup. A tohle je po čertech neuvěřitelně dojemný film, výborně natočený, s minimen dialogů, ale o to působivější. O silný zážitek se hlavně starají zvířecí "herci", kteří zvládli role na jedničku. Nádhera! Závěrečné poselství si zapamatujme všichni! "Největším vzrušením není zabíjet, ale nechat žít." (19.09.2006)

Pro lidi, kteří se rádi dojímají u filmů i ty, kteří mají vztah ke zvířatům je tento film nutností. Krásný příběh o soužití dvou medvědů a lovcích, kteří se toho strašího pokoušejí ulovit. Nejvíce mě zaujalo, že lovci nejsou vykreslení jen jako slaboduší magoři, kteří si přišli zastřílet na zvířata, ale i jako lidé, kteří mají soucit a umějí odpouštět. (05.03.2009)

No to je ale milé překvapení!!! Legas (to jako já) objevil Ameriku (tedy Medvěda/y) teprve v roce 2005. Jak jen jsem mohl chodit kolem takového skvostu bez povšimnutí? Kam se hrabou všechny rodinné disneyovky o zvířátách, které mají tu drzost falešně hrát na divácké city a které jsou mnohdy znásilňené animací, lidskou řečí apod. Příběh Medvědů je také smyšlený (a místy až mírně pohádkový), ale je pevně ukotven v realitě nekompromisního potravinového řetězce, lovců kožešin a nepředvídatelné matky přírody. Narozdíl od naprosté většiny filmů, kde jsou karty rozdány ve stylu méďa-dobrák a lovec-lump (nebo lovec-dobrák a méďa-lump), tu platí, že zvířata se chovají opravdu jako zvířata, a lovci, i když prahnou po kožešině, tak mají také docela rozum (a lidskost - ovšem nijak kýčovitě přehnanou). K tomu si připočítejte dobrou dramatizující hudbu, velkolepé horské prostředí a samotný režisérský um J.J. Annauda a máme tu snad nejlepší zvířecí film (ještě bych snad vzpomenul slavné Volání divočiny). (24.11.2005)

Jenom jméno režiséra mě přimělo si Medvědy pustit neb filmy se zvířaty většinou protrpím s balíčkem kapesníků, a proto se jim vyhýbám. Ovšem všude musí být výjimka, v tomhle případě trpím i brečím ráda. Scéna, kdy si prcek myslí, že je drsňák - ten největší - a zažene tu "veeeelikou kočku" patří k nezapomenutelným. (12.04.2012)