Nenávist

Koukám, že se amíci hned chytili japonské předlohy, neotáleli a hned to natočili. Místami dobrý, jindy zase tak trošku průměrnější horor, který vás nechce lekat v žádných chvílích, ale jen děsit v druhé části filmu. Škoda jen, že si ve filmu Bill Pulman nezahrál trošku déle, i když po první minutě filmu jsem si myslel, že tam bude hrát asi jako Steven Seagal v Boeingu 747 v ohrožení. Film, který měl určitě navíc, ale třeba pokračování zvládnou lépe. Jinak Sarah Michelle docela dobře přibrala, no .... zas tak moc ne, ale přeci (( :: (27.11.2005)

Vpodstate jen vyber scen z japonskych originalu, ktery trpi predevsim jejich nedotazenosti. Narozdil od puvodnich verzi, kde to do nas Shimizu pral az za pomyslnou infarktovou hranici, se v americe drzi az podezrele pri zdi a straseni se omezuje predevsim na klasicke lekacky. Ty sceny, ktere maji nejvetsi potencial tahnou k zemi zbytecni a spatni herci (sorry Tede, jsi jednicka, ale k smrti vydeseneho proste zahrat neumis). Proti japonskym Ju-Onum je The Grudge hodne ridka limonada... (26.02.2005)

V duchu jsem měl vsugerováno, že Nenávist je hodně strašidelný horor, ale když jsem se na to díval teď, tak mě některé scény přišly docela úsměvné a tentokrát jsem se už vůbec nebál. Atmosféra jako kdyby za ty léta vyprchala a ani už mě chraptění nijak moc nebralo. Přesto musím říct, že jde o pěkný horor a pro lepší atmo se na to dívejte raději v noci. (12.07.2013)

Jediné, co jsem před shlédnutím filmu věděl, je to, že jde o remake japonského hororu a že v něm hraje Sarah Michelle Gellar. Teď vím, že jde o hodně děsivý remake vlastního hororu Takashi Shimizu (Sam Raimi si holt usmyslel) a že v něm Sarah Michelle Gellar hraje americkou studentu a zároveň ošetřovatelku jednoho pečovatelského centra a že je to hodně odvážná holka, protože osobně bych při prvním vrznutí v tajemném domě, kam byla jako pečovatelská náhrada poslána, vzal nohy na ramena. V odcizeném (jazyková i kulturní izolace) Tokiu nám tak režisér vypráví příběh, který v sobě ukrývá tajemství domu, ve kterém před lety žárlivý manžel (s přihlížením malého synka) zavraždil svoji ženu. Úspornými prostředky, přesto velmi efektivně tak sledujeme utrpení, které se v domě usídlilo a velmi efektivně je pracováno i s minimem financí, které producenti do filmu vložily – namísto vizuálních triků si vystačí s děsivým make-upem a střihem. Nelineární děj pak tu a tam nutí přemýšlet, hodnocení se ale vztahuje zejména ke „stupnici strachu“!! (02.05.2006)

Poviem Vám, že pri jednom momente som pri filme skoro zinfarktoval a to keď mi vyskočil messenger. Ostatné ľakačky sú sice pekne natočené, brilantne ozvučené a celkovo technicky výborne zvládnuté, ale ich gradácia a výsledný psychologicky dopad je rušená nepodarenými strihmi. Hororové postupy nejak neovládam, ale viem povedať že vo väčšine scénkach stačilo málo pridať na intenzite a trošku viac to do diváka hustiť a výsledný efekt (na mňa určite) by bol omnoho lepší. A možno by som išiel aj trenýrky vymeniť. Nás Shimizu šetril. Čo sa týka príbehu, nič svetoborné. Je to nutná omáčka k tomu strašidelnu. Celkovo to má bližšie ku dnu, než ku Kruhu alebo k Oku. Ja sa celkom divím tým číslam za tržbu čo sú tu spomínané. Asi budem režisér :) 45% (01.06.2005)