Sňatky z rozumu

Když Československá televize poprvé vysílala pentalogii Sňatky z rozumu, psal se rok 1969. Tematiku národního obrození a vlastenectví tehdy diváci vnímali obzvlášť citlivě. Ale nejen tím se seriál nesmazatelně vepsal do naší televizní historie. Děj románu Vladimíra Neffa, který byl předlohou pro vznik seriálu, začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Na osudech podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů představuje tehdejší hospodářskou a politickou atmosféru devatenáctého století. Neffova rodinná sága je historickým románem, za historický počin by se však dnes mohlo považovat i natáčení samotného seriálu. Pro televizní podobu bylo potřeba provést určité úpravy a krácení a je jasné, že takovou práci vytváří lépe nestranný tvůrce než samotný autor. Otto Zelenka se musel vyrovnat s epičností vyprávění, stárnutím postav, velkou časovou rozlehlostí příběhu a takřka neexistujícími historickými kulisami. František Filip, který se ujal režie, měl před sebou nádherné téma, jehož realizaci však komplikovala řada úskalí. Vzhledem k nedostatku financí a složitosti natáčení exteriérů vznikla většina seriálu v barrandovských ateliérech. V případě konkrétních pražských lokalit, které už dávno měly jinou podobu, si tvůrci vypomohli dobovými rytinami a zejména komentářem Václava Vosky. Silnou stránkou seriálu bylo skutečně hvězdné herecké obsazení. Obě hlavní postavy jsou zcela paralelní typy českých dříčů, kteří z ničeho vybojují prosperující existenci. Born Vladimíra Ráže je uhlazený elegantní řečník se smyslem pro národní vlastenecké ideály, jehož síla spočívá především ve slovu. Naproti tomu Nedobyl v podání Jiřího Valy je pragmatický a tvrdý škudlil, jehož peníze nakonec připraví o poslední zbytky citu. Co postava, to legenda. Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Slávka Budínová, famózní Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Radovan Lukavský, Vladimír Menšík, Dana Medřická, mladinká Daniela Kolářová. Pozornost si ovšem zaslouží i kostýmy a bohatá výprava. Vysílání seriálu, které začalo symbolicky pohledem na sochu svatého Václava a Národní divadlo, nemohlo být načasováno lépe. Sňatky z rozumu byly příběhem z české historie z doby ohrožení, uvědomování a růstu českého národa. V bolestném roce 1969 v něm diváci nacházeli útěchu pro své ponížení a se zvýšenou citlivostí vnímali slova jako národ a svoboda. Konfrontace minulosti s přítomností bylo to, co na něm diváka přitahovalo nejvíc. A zdá se, že přitahuje i dnes. (10.05.2009)

Je to pro mě na podobnym pomezí čtyř a pěti hvězd jako Byl jednou jeden dům, tady ale kvůli jednoznačný (a snadno uchopitelný) přidaný hodnotě, kvůli (u Filipa už tradičně) skvělýmu obsazení i hereckejm výkonům a kvůli výbornýmu Zelenkově scénáři (byť s Neffovou předlohou v zádech) zaokrouhluju nahoru. Seriál se snaží se nahazovat, vyvolávat otázky, a přitom nesoudit, což má větší smysl a vyšší hodnotu, než se na první pohled může zdát. Dává tomu dostatek prostoru a hlavně na to má čas a klid (!). Vyprávění (a filosofie seriálu obecně) je otevřený a nijak agitační, místo dostávaj idealisti i draví podnikatelé, pragmatic, vlastenci i i romantici... Postavy jsou přirozený, nijak dogmaticky kladný nebo záporný (což je zásluha především Neffova, já vim) a Voska jako vypravěč kupodivu funguje skvěle - dává to seriálu novej rozměr, příběh to tmelí a zároveň člení, doplňuje ho o zajímavosti a historický reálie, sumarizuje ho a vnáší nový myšlenky. A k hercům: Nedbal je prostě výbornej, tomu jsem jenom zobal z ruky, obecně dobrý jsou ale i ženský - Budínová, Šejbalová, Jirásková, Veškrnová, ale i Svozilová (jedna z jejích posledních rolí, než se uchlastala), nejslabší je Vránová a kupodivu Kolářová, ale dá se to - přehrávaj jenom trochu. Škoda, že Vránová má takovýho kníra, jinak by mi asi nedělalo zas takovej problém věřit tomu, že má bejt hezká. O Lukavskym, Skopečkovi, Rážovi atd. se neni třeba rozepisovat, mile mě ale překvapil skvělej Vala. Je to výbornej seriál na výbornej námět, s výbornejma hercema a s výbornym seriálovym režisérem, seriál, kterej člověku může přinést mnohem víc než jen potěchu ze sledování - a to je obrovská a nenahraditelná hodnota navíc. Snad jen ten nesymsl ohledně Dvořákova údajnýho vyučení se řezníkem si mohli tvůrci odpustit... WTF moments: Vlak vjíždějící do tunelu jako alegorii (polovina 5. dílu) jsem v takovymhle seriálu fakt nečekal. Ale pobavilo mě to. (18.08.2015)

5/5 Vzhledem k tomu, že jde o náš první seriál, který není jen historickou raritou, ale skutečně kvalitně realizovaným dramatem, má můj respekt. Jeho pokračování Zlá krev o něco menší, ale právě na těchto dvou dílech se dá výborně sledovat vývoj českého seriálu, který měl po rozpačitých začátcích úctyhodný vzestup. (19.02.2009)

Nerada bych se unáhlila s tvrzením, že ČT postihl přechodný záchvat zdravého rozumu, ovšem pokud tomu tak je a příznaky se budou projevovat opětovným uváděním Neffovy klasiky (a je tu ještě taková maličkost jménem Zlá krev, pane programový řediteli), pak doufám, že se žádný samozvaný léčitel s protilékem v podobě nějakého novodobého Života Šípkové Růženky na zámku, která neví, proč by se netopila, dlouho nedostaví. (17.04.2009)

Opravdu dílo jak se patří. Herecké výkony našich hvězd nemají obdoby. Předloha je nesmírně propracovaná a děj nemá jediné hluché místo. Bohužel v pokračování Zlá krev se to už tak ideálně nezdařilo. I úloha vypravěče Vosky působí nenásilně a dá se říci nezbytně. Krásný výlet do historie, kde mají své místo vlastenci, zlí i hodní kapitalisté a blbí, agresivní i snad charakterní komunisti. Ať chceme či nechceme, takové ty naše dějiny jsou. (09.06.2009)