Reklama

Reklama

Nejmladší z rodu Hamrů

(seriál)
  • angličtina Youngest of the Hamr's Family
Československo, 1975, 11 h 2 min (Minutáž: 43–73 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Hrají:

Václav Postránecký, Josef Bláha, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jaroslav Satoranský, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Regina Rázlová (více)
(další profese)

Epizody(11)

Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)

(více)

Recenze (68)

kingik 

všechny recenze uživatele

Jézedáci a kolchozníci, spojte se. A pak tu naši malou zemi rozkrademe a svedeme to na "buržousty". A kradlo se i v padesátých letech a pan scenárista Dietl o té době věděl hovno, respektive ani mu nebylo možno se pravdivě o ní vyjádřit, a i když otepi slámy se zlatily pod ještě zdravým sluncem a úroda byla trochu víc bio, tak se tak mohutně budovalo, až nebylo nic, co by se za pšeničný klásek vlezlo. Ne každá správná budovatelka socialismu si lehne před kombajn po vzoru matky Hamrové, ztvárněné Libuší Havelkovou A ne každý správný komunista je tak čestný, poctivý a dodržující desatero socialismu jako Jan Hamr, ztvárněný Jaroslavem Satoranským. Dohromady seriál nabízí široký a krásně idylický pohled na naše "vzkvétající" hospodářství, které bylo postupem času na úrovni Peru, a v seriálu se hlavních, a tedy stěžejních partů, zmocnili jen ti angažovaní straníci, jako pan Moučka a spol. Režisér Evžen Sokolovský, který byl pověstí pruďas, to celé natočil opravdu hezky, dokonce i černobíle, to už asi podvědomě věděl, jak to s celým tím naším hospodářstvím je, a že se tehdy ještě nenatáčelo v barevném formátu, se klidně dá brát jako soudružská výmluva. Nicméně, pokud seriál má své řemeslné kvality, a jakože je rozhodně má, tak mu citelně chybí nezkreslený pohled na celou tu situaci, která s odstupem času budí pobavený smích spolu s odhodláním Jana Hamra být za každou cenu ctnostným bolševikem, který nepodrazí svoji stranu, i kdyby mu ufikli rudé koule. 40% ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Prvních pět dílů se mi opravdu líbilo, naopak poslední dva byly úplně zbytečné. Nemyslím, že by seriál byl bůhvíjak zpolitizovaný, je to spíš o lidech v té vesnici. Charaktery jsou docela lidské a uvěřitelné. Prachař má výbornou roli moudrého sedláka. Druhá polovina je trochu plochá, myslím ale, že proměnu vesnice se zachytit povedlo. Neměl jsem s tím problém. 75% ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Člověk je v rámci televizní normalizační tvorby zvyklý tolerovat leccos, protože odměnou mu často bývá minimálně zajímavý dramatický zážitek, ve kterém se je možné opřít alespoň o dílčí klady... ale obávám se, že tady není nic. A kromě toho bych musela hodnotit jen zvukovou složku, vzhledem k nekvalitě tehdejšího televizního záznamu. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

S přimhouřenýma očima to tak v padesátých letech mohlo vypadat, jen ti uvědomělí hrdinové Jaroslava Dietla, kteří jdou za vyšším cílem bez schopnosti se na něj trochu s odstupem podívat, jsou už dost nudní...ten konec tam vypadal vyloženě jako přilepenej, aby si panímámy pobrečely, že si Jan Hamr nakonec našel ženskou. Staronovou. 30%. ()

Všežrout 

všechny recenze uživatele

První spolupráce Evži Sokolovského a Jardy Dietla! Máma Hamrová, dominantní hlava rodiny, zavelí a jede se konfiskovat do pohraničí. Zde jsme svědky toho, jak to s národem myslí dobře jenom komunisti a jak k nim má nejmladší Hamr blíž a blíž. Ostatní politické strany jen politikaří, pánbíčkáři jsou pokrytečtí, sedláci keťasí a hospoda je plná kritických řečí. Obhajoba kolektivizace, družstev je vystavěna na jeho úhlu pohledu a opozici matky (velké dílo pro všechny X moje!). Oproti dřívějším budovatelským dílům je zde snaha o zobrazení kolektivizace jako komplikovaného procesu, který přináší i sporné momenty (např. plačící matka lehající si do cesty traktoru při rozorávání mezí). Když se Honzík stane předsedou JZD a zadaří se mu, vyslouží si na konci šestého dílu několikaminutový potlesk. Družstvo je pro něj vždy na prvním místě, i osobní život jde stranou a ani na ženění není čas. Ale do strany konečně vstoupí! I VŠ dokončí (promoce – opět obří potlesk) a pak se konečně poprvé ožení. Nové výzvy, pořád „pařez“, ale paní Věra mu uteče zpátky do Prahy. Rok 1968 je „překryt“ smrtí matky, ale díla minulého se i přes „agitaci chrapounů“ nezříká („být s velkou myšlenkou v časech dobrých i zlých“). Nakonec návrat femme fatale Marie a otevřený, už normalizační, happy end. Tento seriál vnímám jako mnohem „nebezpečnější“ než pozdější normalizační díla, protože je poměrně sofistikovaně vystavěný a propaganda zde není často explicitní (i v některých komentářích kolem se můžete dočíst, že jej uživatelé nepovažují za agitku). Přerod Hamra v komunistu se jeví jako organický proces, jako nevyhnutelný dějinný vývoj a černobílá kamera nám dodává na pocitu, že sledujeme objektivní historický film. Diváci bez hlubších historických znalostí ho tak skutečně mohou brát a na jeho základě si utvářet mylné obrazy o tehdejší době a událostech. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (34)

  • Dům v obci Čkyně, ve kterém Hamrovi bydleli v epizodě Velké rozhodnutí (1975), se natáčel v obci Tehov v ulici Panská 15. Sedlák (Čestmír Řanda st.) bydlel na adrese Panská 6, Tehov. Nový dům Hamrů ve filmových Bernarticích stojí v obci Tehov, Panská 16. Obec Bernartice se ale také točila v obci Konojedy. Obce jsou od sebe vzdáleny 18 kilometrů. Jako filmové okresní město posloužily Říčany. (sator)
  • V roce 1980 vyšel seriál knižně pod stejným názvem. (sator)
  • Libuše Havelková a Jaroslav Satoranský se v hodně podobných rolích setkali o čtyři roky později v seriálu Inženýrská odysea (od r. 1979). Havelková tu hrála Annu Smetanovou, vychovatelku v dětském domově. Satoranský jako ing. Zbyněk Kořínek ji oslovoval „teto“ a jako odložené dítě k ní měl prakticky mateřský vztah. Také teta Anna v závěru seriálu zemřela a byla příčinou rozpadu vztahu Kořínka s jeho přítelkyní Veronikou Dočkalovou (Monika Švábová). (Robbi)

Reklama

Reklama