Aaltra

Masakr černá komedie, kde se málo mluví, ale vozíky lítají a jezdí co jim vzorek stačí. Minimalistická komedie tahající věci do absolutna. Jedno ponaučení jsem si vzal, nikdy nepomáhej vozíčkářům, ukradnou ti i motorku před očima :D Parádní nezávislá černá zábava, kde na jednoznačné načrtnutí charakteru hlavní dvojice stačí snad minuta filmu. 92% (26.08.2009)

Jako komedie mi to v žádném případě nepřišlo. Příliš realisticky zpracované na to, aby se tomu člověk mohl smát. Při sledování filmu jsem pociťoval akorát nechuť a obavy z toho, jaká skličující scéna ještě člověka čeká. Jediná hvězdička je za výtvarné zpracování. Sice se k žánru komedie vůbec nehodilo, ale umělecky dopadlo na jedničku. Připomínalo mi dva klipy od Depeche Mode, Behind the Wheel a Never let me down again. Roztřesenci z Dogma 95 by si měli vzít příklad z nepohyblivé kamery a dlouhotrvajících záběrů, které perfektně vystihovaly neutěšenou realitu života těch dvou vozíčkářů. (10.06.2012)

[Cinematik 2014] Čím menší a nenápadnejší, tým nekorektnejší a anarchistickejší. Čiernobiely nábeh do filmovej kariéry belgického tandemu (ktorý sa s okamžitou platnosťou zaraďuje ako môj druhý najobľúbenejší hneď za artgiallovú dvojicu Cattet-Forzani) pretŕha hrádzu nezastaviteľného prívalu uštipačného dvojznačného bipolárneho uškierania sa a štartuje príjemne nonkonformnú vozíčkarskú roadmovie plnú situačného humoru odkazujúceho na korene tvorcov v televíznych skečoch. Opäť delikátne rozohrané dobrodružstvo so spoločensky neprijateľnými charaktermi, satirizujúc putujúci do vysneného Fínska, kde stret s veľkým iniciátorom kinematografického príspevku Delépina a Kerverna, samotným Kaurismäkim predznamenáva očarujúci prechod deja do autentickej svojráznej poetiky očarujúceho Fína skrývajúceho sa v tragikomickej Tatiho hublotovskej Aaltre... Čo viac si festivalový divák môže priať? Jednoducho mi prirástli k srdcu, nehľadiac na to, aké kúsky beztrestne páchajú s mizanscénou a kamerou. A potom, že vozíčkari sú nudní... Model zneužívania spoločenských zásad prístupu k handicapovaným vypovedá o opaku. Čo na tom, že robia zbytku zlé meno? 100% (16.09.2014)

Skvělá černobílá, černohumorná road-movie o dvou vozíčkářích.Škoda rozvleklého úvodu (během kterého jsem však měl vlastní "zábavu" v podobě zmatků s lidmi, keří si sedli na místa na které neměli lístky a argumentovali právoplatným vlastníkům těchto míst, že přišli pozdě), který do jisté míry vyvažuje zase perfektní závěr. (29.03.2009)

Ze začátku jsem si byl mírně nejistý. Aaltra byla černobílá a v podstatě dost tichá. Jenže po asi dvaceti minutách mi příběh přesně řekl, jakým směrem bude směřovat a já jsem se začal smát tam, kde bych jindy asi lítostí brečel. Režiséři, co si zároveň zahráli ty dva na vozíčku, to zvládli tak, jako by to nesvedl nikdo jiný. Nápad takový, že nemůže urazit nikoho a vtip takový, že pobaví snad každého, kdo má rád alespoň trošek neortodoxního humoru. Poslední dvaceti minutovka z Finska je snad jak ze sna. Aki Kaurismäki moc dobře ví, co pro Finsko platí a tak předvádí naprosto ultimátní výkon a mně si během jeho pěti minut slávy získává tak, že během následujících týdnů budu mít co dělat, abych shlédl všechny jeho filmy, co dosud natočil. (17.11.2014)