Režie:
Jean-Jacques AnnaudScénář:
Becky JohnstonKamera:
Robert FraisseHudba:
John WilliamsHrají:
Brad Pitt, David Thewlis, BD Wong, Mako, Danny Denzongpa, Victor Wong, Ingeborga Dapkunajtě, Jamyang Jamtsho Wangchuk, Lhakpa Tsamchoe, Jetsun Pema (více)Obsahy(1)
V roce 1939 se známý rakouský lyžař a horolezec Heinrich Harrer vydal s expedicí zdolat Nanga Parbat. Výprava však není úspěšná. Nejprve se Heinrich zraní na noze mačkou, ale zatají to před ostatními, potom uklouzne Peter a Heinrich, kterému brání zraněná noha, ho zachrání jen s vypětím všech sil. Vůdce výpravy rozhodne o návratu, což se Heinrichovi nelíbí, ale nakonec se podřídí. Po sestupu jsou členové výpravy zatčeni britskými vojáky. V Evropě totiž vypukla válka a oni jsou jako nepřátelé uvězněni v indickém zajateckém táboře. V poslední chvíli se rozhodne přidat k uprchlíkům. Útěk z vězení se podaří, ale okamžitě se od ostatních oddělí. Protlouká se drsnou zemí, krade jídlo, přespává v jeskyních. Když se po čase setká s Peterem, který jako jediný nebyl dopaden, vydají se spolu na obtížnou cestu do Tibetu. S poutníky proniknou až do svatého města Lhasy, kam cizinci nesmějí. Vyhladovělých a zbědovaných mužů se ujme místní velmož. Ubytuje je ve svém domě, a dokonce jim zajistí u regenta povolení k pobytu. Oba jsou okouzleni pohlednou švadlenou Pamou, její přízeň si ale získá Peter. Heinrich se chystá zpátky do Rakouska, je však přijat na audienci u dalajlámy. Na jeho prosbu mu postaví kino, stane se jeho učitelem a později také přítelem. Zůstane po jeho boku i ve stále se zhoršující politické situaci, když se v Číně dostanou k moci komunisté a netají se záměry připojit ke své zemi i Tibet. Když pak čínská vojska Tibet napadnou a obsadí, pokusí se zorganizovat dalajlámův útěk. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (378)
Annaud se pokouší napnout mezi ošklivější polovičkou Angeliny Jolie, himálajskými vrcholy, osudem tibetského lidu a naším srdcem horolezecké lano, které se při bližším průzkumu ukáže být pavučinou. Ne, nebudu do něj tlouct kvůli tomu, že z člena SS a NSDAP a ještě předtím Oberscharführera SA, který svůj prvovýstup na severní stěnu Eigeru v červenci 1938 věnoval Hitlerovi - a jsou tací, kteří vědí, že věnovat je v takovém případě co - udělal to, co udělal, přestože by to v případě nezakrývané pravdy mohl být o mnoho lepší film a přestože se mi zločiny fýrerova režimu hnusí neméně než zločiny toho rudého a jen o něco méně než to, co jeho ideologie udělala z nejkrásnější věci, jakou znám, protože se nejmenuju ani prokurátor Urválek, ani soudce Lynch. I když se můj oběd při pohledu na mistrně utajený skutečný důvod expedice, jíž se Harrer účastnil (kdo uhodl, že se jednalo o jeho jmenovcem Himmlerem podporovaný projekt pátrání po kolébce árijské rasy, vyhrává čokoládu) a slizký závěr (který dostává pravé grády s vědomím, že reálný Harrer byl svobodný a bezdětný) opakovaně pokoušel vrátit stejnou cestou, kterou přišel, nebudu se tady ztrapňovat tirádami, jak je to všechno hnusné, pokrytecké a nepatřičné. Ono je to totiž především lacině líbivé, nudné a tupé a v oné kýčovitosti, nudě a tuposti se Harrerova takzvaná proměna topí stejně jako Brad Pitt ve snaze mě přesvědčit, že nehraje patetický doplněk panenky Barbie, ale živého člověka. Lézt na vachrlatý můstek mezi filmem a životem nemůžu s čistým svědomím doporučit, ale se svědomím čistším než všechen neměstský sníh na světě doporučuju začíst se do knih toho, kdo jako první odhalil tvář míst, která pro všechny ze Západu do té doby byla totéž co Šangri-la a kterým status legendy ze smutných důvodů asi už zůstane, protože ani legendy neožívají po desetiletích vnuceného zimního spánku. Se svědomím jako lidskou nohou nedotčený ledovec doporučuju zamyslet se nad tím, kdy a jak roztávají v lidském srdci ledovce větší těch alpských. Se svědomím průzračným jak horská bystřina doporučuju začít vyplňovat tu propast mezi tím, co je, a tím, co by v našich představách být mělo. A nadevšechno doporučuju spíš přemýšlet než soudit, i když by to nad Harrerovým prohlášením z roku 1938 bylo asi snadné: "Porazili jsme severní stěnu Eigeru a její vrchol jsme překonali, abychom mohli dojít až k našemu Führerovi." Tentýž člověk v roce 1964 píše: "Horu nelze ani porazit, ani znásilnit. Lze na ni jen vylézt." Soudit? Do srdce vám skutečně vidí jen hory. A ty mají ve zvyku o tom, čeho byly svědky, mlčet. ()
Místo na vrcholu Nanga Parbatu skončil v britském internačním táboře, ze kterého pláchl, aby se dostal do bájného města Lhasy. Našel klid i přátelství. Zprvu sebevědomý blonďatý náfuka odchází z vlasti posedlé ideály nacismu a z vlasti, ve které nechává těhotnou manželku, aby všemu tak nějak unikl. Jenže plány jsou jedna věc. Příběh rakouského horolezce Heinricha Harrera dokonale posloužil režisérovi Jean-Jacques Annaudovi, který se zajímal o odlišnosti několika kultur, o nitro a proměnu jednoho zatoulaného muže. Čínská agrese i nacismus jsou vyobrazené jednoduše jako ti zlí, prostě konec jednoho snu o svobodě, a víc s tím neotravujte. Pár velkých okamžiků to má, ale celkově mi ta „bezproblémovost“ a „nekonfliktnost“ vlastně vadily. Brad Pitt už tehdy spolehlivě dokazoval, v jakých polohách se cítí dobře. ()
Hodne zajimavej film, kde se mi ale vic libila prvni polovina. V ty se skupina horolezcu vydava na namahavej vylez na Nanga Parbat, aby se to postupne zmenilo v dobrodruzny drama dvou muzu, ktery se chtej zachranit. Je tu celkem sviznej dej, paradni zabery a skvelej Pitt v roli takovyho spis nesympatickyho frajirka a parchanta. Druha pulka filmu se skoro cela odehrava v zakazanym meste mezi spoustou tibetanu, Pitt tu uz hraje hodnyho chlapce a kolikrat se tu nic moc nedeje a rozjede se to spis ke konci, kdy se na scene objevi cinska armada a Dalajlama. To je dalsi vec, kterou musim pochvalit, krome paradniho Pitta a zdatne mu sekundujiciho Thewlise je totiz ten malej kluk hrajici Dalajlamu neskutecne perfektni a jeho postava fakt uzasne sympaticka. Celkove slusny 4*. ()
Dnes jsem dočetl knižní předlohu a musím říci, že film si s ní poradil velice dobře. Škoda, že musel vypustit pár doopravdy zajímavých pasáží, ale to se dá pochopit - Sedm let v Tibetu by spolu s nimi mohlo trvat třeba tři hodiny, což by každému nemuselo zrovna vonět (já bych to ovšem bral bez mrknutí). Co se filmu týče, máme v něm parádního Brada Pitta (myslím, že právě tady mě kdysi přesvědčil, že je doopravdy herec s velkým H), Annaudovu režii, která se s Himalájemi vyloženě mazlí, a hlavně Johna Williamse, ze kterého zase jednou mrazí, jak je velkolepý. Palec nahoru i za Davida Thewlise. Čtyři hvězdy a kousek. A chtěl bych vidět prodlouženou verzi. ()
Zajímavý film od začátku do konce, s vynikajícím příběhem podle autobiografické knihy hlavní postavy Rakouského horolezce Heinricha Harrera. Stejně jako v jiných filmech Jeana - Jacquesa Annauda se nešetří dlohými záběry krásné Himalájské přírody. Brada Pitta moc nemusím, ale tady byl více než snesitelný. Zvláště jeho sbližování s malým Dalajlámou (Kundunem) je krásně pojato i zahráno. Tento film záměrně nesrovnávám s "Kundunem", protože je pojatý jinou formou. Mně se to prostě moc líbilo. 87%. ()
Reklama