Němý film

Je snad jediný film od Mel Brooks který se mi vysloveně líbí. Zábavný, ale hvězdy tady mě neuchvátili. Učarovala jedině Bernadette Peters. Znám ji, je velmi dobrá komika a tady se mi na ní líbilo že uměla svoji roli hrát tak jako kdyby vážně byla z těch let minulých, němých filmů. S tímhle člověk musí se narodit. 4/5 (19.06.2014)

Nádherná pocta klasickému období němého filmu. Nápad, na kterém staví Mel Brooks svoji taškařici, je originální a nosný. Škoda, že tohoto námětu není využito zadost. Herci jsou moc dobří a zejména cameo role slavných jenom potěší, holt i Burt Reynolds má své slabší chvilky slávy. Bohužel pro dnešního diváka, který není odkojen těmito groteskami, vyznívá tato mistrná pocta tak nějak naprázdno. (20.11.2006)

Celovečerní filmový experiment. Brooksův snímek naštěstí nestojí na jediném esenciálním nápadu, ale oblaží diváka: důmyslnou prací s metatematikou (němý film o tom jak se shání protagonisté do němého filmu), s gustem vystupujícími dobovými hvězdami (Reynolds, Caan, Minelli, Bancroft, Newman), perfektně odkoukaným a zparodovaným herectvím dávno zašlé éry a velkým množstvím variabilních gagů. Pocta „velkým němým“, pocta slapsticku, lekce z originality, extrabuřt pro cinefily a pomník pro Mela Brookse. PS – na počátku bylo slovo a stvořitel se jmenuje Marcel Marceau. (08.11.2006)

Naprosta uchylarna. Grotesky nijak zvlast nemusim, ale spojeni Brooksovo humoru, kde mu zadna kokotina neni cizi, ale kolikrat prijde s necim genialnim, to vse natoceny formou grotesky, funguje proste na vybornou. Je sice fakt, ze postavy by obcas mohli promluvit, ale tady je to se vsim vsudy, to znamena i vysvetlujici napisy, co postavy jakoze rikaj. Dej je vcelku vymastenej, Mel chce natocit film, tak jezdi se svejma dvema kamosema a schani (stylem naprudit a oni to snad vezmou) do nej hvezdy typu Newmana, Caana, Reynoldse a dalsi a prekvapilo me, ze ani oni nemaj problem udelat jakoukoliv kokotinu, Reynolds se prohlizi furt v zrcadle, Caan kolem sebe mava boxerskejma rukavicema a Newman ujizdi na koleckovym kresle. Proste blazniva komedie se vsim vsudy. (28.07.2009)

Ne vždy je výsledný produkt adekvátní nápadu a odvaze, s níž se pustíte do jeho realizace. Natočit v 70. letech barevnou němou komedii lze vnímat jako milou provokaci, obsazení několika největších hvězd té doby (Paul Newman, Burt Reynolds, Liza Minnelli) jako vydařený vtip, absenci alespoň trochu ucelené dějové linie pak jako podraz na diváky. Film, reflektující v druhé rovině pozření velkých studií klasického Hollywoodu nadnárodními konglomeráty, je sledem skečů (často snímaných "postaru" statickou kamerou), jež s větší či menší nápaditostí odkazují především k němým groteskám. Jak už tomu u Brookse bývá, některé gagy jsou podařené, jiné trapné. Totéž dnes platí také o spoustě grotesek, zvolená forma tím pádem funguje zejména jako omluva režisérova sklonu k nestydaté dětinskosti. Cameo Marcela Marceaua a honička na kolečkových křeslech patří k vrcholům komedie jinak spíše úsměvné než směšné. 80% (02.10.2006)