Kumo no mukó, jakusoku no bašo

Makoto Shinkai (réžie i scénář) nám podává úděsnou formou (1. zdlouhavou, 2. zbytečně zmatenou a časově rozházenou) příběh, který na první pohled působí velmi sympaticky a propracovaně, ale při bližším kritickém zamyšlení vyjde najevo, že je plný logických nesmyslů. Tak jedinou věcí, která dokáže zaujmout, je nádherně zvládnutá animace...60% (07.02.2010)

Beyond the Clouds, The Place Promised in Our Early Days je dalším dílkem japonského všeuměla jménem Makoto Shinkai, který je známý tím, že své filmy (do té doby krátké) dělá skoro sám. Toto je jeho první celovečerák (a má délku cca 90 minut, ne 70). Odehrává se v budoucnosti v Japonsku, které je rozděleno na část severní, patřící k Union, a jižní, která je pod vlivem USA a UN. Na severu na ostrově Ezo (dříve Hokkaido) se tyčí obrovská věž (lze ji vidět až z Tokia), jejíž princip a funkci se jižní strana snaží odhalit. Kromě toho tato věž láká dva chlapce (Hiroki, Takuya) a jednu dívku (Sayuri) - moc rádi by se k ní podívali na vlastnoručně sestrojeném letadlu. Ovšem jednoho dne Sayuri záhadně zmizí a cesty chlapců se rozejdou. Avšak za tři roky... ____ Už u Hoshi no Koe - Voice of a Distant Star jsem si o Makoto Shinkaiovi udělal pár postřehů: rád kombinuje romantiku a sci-fi. Je to tak trochu kýčař, v obou se docela často vyskytuje efektní, avšak bezúčelná hra barev, světel a stínů (často se opakující scéna, kdy mezi hlavami dvou lidí zapadá slunce). I hudba je taková sentimentální, mírně podbízívá. Prostě bych spíš uvítal, kdyby se zaměřil trochu více na obsah, promyslel pozadí příběhu, funkčnost celého principu věže... (o obojím bych se rád dozvěděl více). ___ Ale i tak to je moc krásný zážitek. Lepší 4* (17.04.2005)

Po dlouhé době narážím na ten smutný paradox: největší slabinou snímku je, že čím víckrát jej divák vidí, tím výše v jeho očích stoupá. Napoprvé mi to prostě všechno zdaleka nedocvaklo a těším se, až se na Za oblaky podívám podruhé. Minimálně na tom "blučku" s kvalitní TV je to pastva pro oči. Někomu možná bude připadat hloupé, že se režie soustředí výhradně na pestrobarevné magické záběry, oplývající přehršlem barev a kýčovitostí, ale je to jednoduše nádhera, to se nedá popřít. Během sledování se mi pak dvakrát vybavil Nolan: poprvé při námětu, nepodobném Inception, no a podruhé počáteční zmateností v ději a postupném rozuzlení, při kterém mi hlavou blesky snímky jako Memento, nebo Dokonalý trik. Zamilovat si tento snímek musí být krajně nebezpečné a hraničící s neodolatelnou nutkavostí protlačit jej do TOP 10... Klasická japonská animovaná NÁDHERA. (17.10.2010)

Příběh není až zas tak nějak moc zajímavý. Je to nejsalbší stránka filmu a tím ho trochu sráží. Co ovšem film neuvěřitelně vyzdvihuje je krásné zpracování. Ve filmu je obrovské množství detailně prokreslených a nádherných obrázků a je to právě ono zpracování, které mě donutilo dát 4*. Jinak se film pohybuje na hranici kýče. (27.11.2005)

Bylo to dobrý, kvalitní všechno. Na nic si asi nemohu stěžovat, ale ten plagát strašně zavádí. Srazil jsem tomu jenom, protože to nesplnilo moje očekávání. Čekal jsem MICHELLANGELA a přišel Leonardo. Víte jaký je v nich rozdíl? Ne? Je to v dynamice. Leonardo dělá svůj krásný lehoučký šerosvit a Mistr do toho jde naopak tvrdě: dynamika, emoce, pohyb. Kdežto Leonardo: jemní chlápkové jako ženy, malé kontrasty. To mě fakt nebaví. Víte, co jsem si představoval, když jsem ty dva viděl hrát na housle na tom plagátu, to houslové sólo z Bleache, myslím. Dynamické a rychlé. Místo toho nějaký pomalý romantický něco. Prostě přesný opak. Proč se příběh tak táhl? Proč to bylo takové smutné? Proč se jí třeba nesnažili najít a místo toho se rozešli. Je tu hodně proč. SPOILER a i když to samozřejmě, to ani není spoiler, končí dobře, byl jsem smuten, ale neměl jsem k tomu důvod. KONEC SPOILERU. Nejsem si jistý, jak to mám hodnotit. Nemuselo to být takový pomalý, melancholický. Už od začátku vás příběh drasticky tahal do pláče a to já zrovna nemusím. Takže konečně: za příbě uberu * a za hudbu uberu *, nic se s tím nedá asi teď dělat. (22.07.2013)