Janghwa, hongryeon

Jeden z lepších korejských hororových dramat. Je to trošku uječená hra na psychiku, zavalená velkou hromadou emocí. Jak ale pořád říkám, Korejci mají svůj vlastní styl filmaření a ne vždy je to trefa do černého. Americkou verzi jsem viděla o dost dříve a to, že s tímto snímkem souvisí, jsem se dozvěděla malou chvíli před projekcí, takže už to pro mě nebylo tak velké překvápko. Remake byl sice jednodušší na pochopení, příběh byl celkově triviální a líp se to stravovalo, mně se ale víc líbila korejská verze. Byla to jedna velká zaplétačka a Korejci to takto dělají schválně velice rádi, viděla jsem ale docela dost jejich produkce a dlouho se mi takhle něco nelíbilo. Jediné, co mi tam vadilo, byla asi hlava rodiny. Tomu šedovlasému tatínkovi jsem nevěřila vážně ani slovo. (24.03.2013)

Neoriginalne a s debilnou pointou. Tym by sa mohol skoncit moj komentar, avsak to by v tomto pripade nebolo fer. Film nenudi. To ani nahodou, avsak prilis nehiri originalitou a naopak sa snazi uputat uz viac krat videnymi scenami a lacnymi lakackami. Co je vsak zaujimave, je zasadenie hororu do rodinnej dramy - deti versus macocha. Je tento vztah zaujimave sledovat a preto film drzi vasu pozornost. Dalsi klad je, ze aj ked je pritomnost "zla" jasna uz takmer od zaciatku, stale neviete, kde sa nachadza. "Nieco nieje v poriadku", avsak dlho som nevedel co.....az do otrepanej pointy, ktora to takmer vsetko pokazila. Nastastie reziser si pre nas nechal nieco na zaver a pribeh zakoncil ozaj posobivo a vsetko posunul trosku do inej roviny. Skoda toho skripania medzi hororovou a dramatickou castou filmu. Nebit par chibyciek, mohlo to byt za plny pocet. Jednoznacne si to vsak pozriem znova. (7/10)Druhe pozretie - Toto dielo je omnoho domyselnejsie a posobivejsie ako som si pred tym myslel. Pri druhom pozerani som si vsimol mnoho detailov, ktore film v mojich ociach ucelili do omnoho stabilnejsieho a komplexnejsieho celku. Chyby ktore som vytykal sa tak stratili, a jedine co mi trosku vadilo je autorova miestami trosku okata snaha odviest divakovu pozornost. Mrazivy, tragicky a velmi posobivy pribeh jednej rodiny s nadhernou hudbou a silnym emotivnym nabojom, ktory mozete najst len a len v azijskych filmoch. (9/10) (05.06.2007)

Tak takhle. Já už jsem nějaký korejský filmy viděl. Tím pádem jsem nečekal, že by to bylo normální, nebo že bych byl schopen rozeznávat postavy podle obličejů, natož jmen (Sujú? Sunmá? Kun-yeon?). Já u těch hereček vlastně nejen nejsem schopnej odhadnout, kolik jim je (rozsah "někde mezi 15 a 45"), ale ani jestli jsou hezký, ošklivý nebo průměrný. Tady to je ještě vylepšený tím, že je totálně nejasný, jestli se ty věci na plátně doopravdy dějou, nebo jestli se někomu zdají. K tomu navíc není zjevný komu. No a do tohohle bordelu režisér nechává každěj záběr na tapetu nebo kohoutek od vany aspoň minutu a půl. Což je poprvé i podruhý docela napínavý, ale pak už mě to dost sralo. V podstatě jsem to dokoukával hlavně proto, abych aspoň trochu pochopil, o čem to teda bylo. A i na to jsem si musel ten konec pustit dvakrát a přečíst si na intermetu vysvětlení. Upřímně nemůžu říct, že by to byl špatnej film, jenom byl divnej jinak, než jsem zvyklej. (07.07.2020)

No když jsem se bát měl, tak jsem se bál. A to fest. Jenomže to všechno okolo těch několika málo strašidelných scén mi nedávalo smysl. Proč se některé postavy chovaly tak, jak se chovaly mi vrtalo v hlavě dlouho po závěrečných titulcích, nehledě nato, že závěr místo vysvětlení vyvolal spíše zmatek ve stylu "kdo je kdo". A nesedlo mi to ani herecky. Nevadil mi ani tak specifický asijský styl, jako spíše ječení, které mi tedy lezlo na nervy neskutečně. A ječelo se často. Já nevim, ale Ji-un Kim měl natočit spíše rodinné drama bez duchařského prvku. Takovým jako já by ušetřil čas i zklamání. 30% (02.12.2012)

Rodinné drama se silnými prvky duchařského horroru okořeněné špetkou psychologie. Při sledování tohoto skvostu budete pohlceni jeho intenzivní a tísnivou atmosférou, budete podvědomě chránit spolu s ráznou Su-mi její plachou sestru Su-yeon před ataky zlé macechy, bát se u mistrovsky zpracovaných lekaček, při kterých vám bude tuhnout krev v žilách, abyste si chvílemi oddechli u nádherných poetických momentů, zaposlouchali se do uchu lahodící hudby a nakonec byli vycucnuti až na dřeň neskutečným koncem. Jedinečný film, jenž uspokojí i náročného diváka. Moje srdeční záležitost! (23.08.2005)