Janghwa, hongryeon

Dokonalá kamera, ktorej čočka nám servíruje strašidelné scény ( nieje ich zas tak mnoho ) s obrovskou dávkou pohrávania sa s vylučovacími otvormi. To tradičné ázijské šrubovanie a naťahovanie tu došlo k dokonalosti. Problém vidím jedine v zbytočne dlhej minutáži, ktorá občas spomaľuje tempo filmu až takmer smerom k nude. (16.01.2018)

Zatímco u émerické Nezvané jsem všechno chápal tak u tohoto korejského díla jsem dlouho nevěděl která bije a zachraňovalo mě jen to, že jsem díky Nezvaný tušil co asi teda bude. Nakonec to nebylo. Já bych ty filmy nesrovnával každej ten příběh bere úplně jinak a oba jsou super. Korejskej Tale of two sisters sází dost na atmosféru a napětí se nám buduje po celej film až krásně graduje. Holčina co hrála Su-Mi fakt U-mi a roli jsem jí 100% věřil. Ponurý, depresivní příběh s nešťastným koncem mě opravdu potěšil a zjistil jsem že korejská variace Popelky má s Popelkou společnýho asi tolik jako Rambo s Bajajou... (05.05.2014)

Rodinné drama se silnými prvky duchařského horroru okořeněné špetkou psychologie. Při sledování tohoto skvostu budete pohlceni jeho intenzivní a tísnivou atmosférou, budete podvědomě chránit spolu s ráznou Su-mi její plachou sestru Su-yeon před ataky zlé macechy, bát se u mistrovsky zpracovaných lekaček, při kterých vám bude tuhnout krev v žilách, abyste si chvílemi oddechli u nádherných poetických momentů, zaposlouchali se do uchu lahodící hudby a nakonec byli vycucnuti až na dřeň neskutečným koncem. Jedinečný film, jenž uspokojí i náročného diváka. Moje srdeční záležitost! (23.08.2005)

Jednoznačná ukázka toho, že nelineární syžet dokáže divákům pořádně zamotat makovice. Kdybych si nepřečetl ty interpretace (či nadinterpretace?), tak jsem nepobral ani houby s octem, a nakyselo teda. Navíc vizuelní a štylová dokonalost tohoto snímku mne doháněly k šílenství. Jak píše Rob Roy, když je pěkně natočenej tekoucí kohoutek, tak se člověk bojí aj toho. Chtělo by to vidět víckrát, ale k asijskýmu strašení mám jaksi negativní vztah, se bojim ňáko víc, tak asi jednou stačilo. Každopádně tleskám, pokud jsem nebyl nucen schovávat hlavu pod duchnu, tak jsem byl nucen k myšlení. Nevídáno! (25.05.2009)

Spíše drama než horor, nicméně dusných a děsivých momentů se tu najde dost na pokrytí jedné Nenávisti. Vyschízovaný příběh s vyschízovanou audiovizuální formou (kamera se trpělivě snaží poslat nervy do hajzlu) matou až do samého závěru. Psychedelický účinek to nijak nesnižuje, nejistota skutečností vytrvává dlouho a nabízí různé domněnky, od hledání podstaty v halucinacích až po nadpřirozené jevy. Čtvrtá hvězda je za celou pasáž v kuchyni, obsahující scénu večeře a následující šokedelické chvíle, které se bezmála úspěšně snažily zastavit můj tep. (01.05.2007)