Proti zdi

Áá, ďalší nemecký senzaštyk. Na Proti zdi som šla absolútne nedotknutá, a vďakabohu zato, čím menej vieš, tým viac prežiješ! Týmto ergo výstražné STOP!!! pred pokračovaním! (Jééé, a teraz čo? každý druhý sa teraz vys_al na môj koment a ja už nedokážem, aká som chytrá! :)))) ) Spolu s devočkou z Gran Torina, s Vicky a Cristionu z VCB je Sibel najzaujímavejšia ženská hrdinka posledných týždňov. V mojich očiach obdivuhodná mladá žena. Vie, čo chce, má guráž, je mladučká a pointa života je už leží pri nohách, krása, KRÁSA! Je niečo opovrhnutiahodné na úsilí nenechať si život pretiecť?__________ Fatih Akin mi daroval hustú spŕšku podnetov a krásu a osobne sa mimoriadne teším na jeho Na druhej strane. Elementárne častice ma nabúrali viac, ale, počkať..... o čo mi ide??!, to vôbec nie je podstatné. :) (26.01.2009)

A pan režisér bude z Turecka, že? To je vidět. Velmi silný a osobní. Tvůrci moc dobře vědí, o čem mluví (točí). Sebevražda je záhadný a zajímavý jev, každej to nezkouší a každej na to rozhodně nemá. Proto dají-li k sobě dva neúspěšní sebevrazi (z jakýhokoli důvodu), musí z toho vyjít něco zajímavýho. Kupodivu má tenhle film i slušný tempo, což jsem nečekal. K plusu mu bud i obsazení, konkrétně skvělá Sibel Kekilli, která by možná nebyla tak skvělá, kdyby nebyla tak hezká, ale už těch pár nahejch scén stojí za to. Bude to přesně to, co čekáte. Sonda do žvota lidí s jinou kulturou. Budete kroutit hlavou nad nesmyslsností některých tradic a soucítit s jejich životy. Někteří budete doufat, že se ta holka přijde vychrápat i s vámi. Ale i když tohle čekáte a taky dostanete, je to natočený fakt pěkně, proto try it. (20.06.2008)

Příběh rezignovaného, staršího Cahila a divoké, mladé Sibel je hořký, upřímný a bolestivý. Akin nám ho předkládá svým nekompromisním, nezkrášleným a brutálně bezprostředním stylem, který občas promíchá špetičkou etnického humoru. Lidé, jako tito dva rozdílní outsideři, které spojila náhoda, plující mezi Hamburkem a Istanbulem, mezi štěstím a zoufalstvím, mezi nadějí a zklamáním, se jen zřídkakdy dočkají pohádkového konce. Akin není Andersen a moc dobře ví, jak vypadá realita. Mezi dvěma tolik odlišnými světy většinou neexistuje fungující střední cesta. (04.07.2010)

Dokonce i na můj vkus až moc tragický a depresivní, což je fakt co říct, jelikož se v depresivnosti vyloženě rochnim. I přes tento až moc depresivní fakt, se ve filmu najde věc, která je pro kvalitu filmu z mého úhlu pohledu daleko fatálnější (v tom negativnim slova smyslu), a to je prostě skutečnost, že jsem se za boha nedokázala soucítit s tou jejich "zamilovaností", se mnou to prostě nic neudělalo a ve finále mi bylo jedno, jestli to dopadne dobře, nebo ne. Což je prostě špatně. Škoda, takovéhle téma šlo uchopit daleko vkusněji, bez té zbytečné a přehnané depresivnosti, která ve mě vzbudila ledatak lhostejnost. (27.04.2011)

Stačí jenom zběžná znalost kulturních poměrů muslimských zemí a každý divák si hned dá dohromady, o co vlastně mladá Sibel na začátku filmu tak bojuje a proč si k tomu dopomáhá atypickými prostředky. Následný dějový kolotoč, na kterém krom hlavního tahouna nerovnoměrného manželství, taky visí i značná část velmi dobře maskovaných výpovědních hodnot, se točí v decentně civilním tempu, v němž si režisér Faith Akin dělá dostatek prostoru pro to, aby divákovi vyložil vše co má na srdci. V potemnělé atmosféře (většina scén se odehraje v noci) se sice odehrají i příjemně romantické chvilky se špetkou humoru (přenášení nevěsty přes práh), které jsou však velmi rychle zatlačeny do pozadí zlověstnějšími scénami, které v konečném efektu varují před zastaralým lpěním na klasických rodinných hodnotách. Že se k tomu pije pivo, šňupou drogy a všechno to halí „milosrdná“ mlha cigaretového dýmu už je vedlejší. Herecké výkony táhnou film dopředu koňskou silou a vcelku odvázaně se pouštějí do všeho, sexem počínaje přes silnou dávku emocí cákající krví konče. Jediným kazem tak zůstane poněkud kýčovitě působící kapela hrající na břehu Marmanského moře. Ale k tomu už je možná třeba hlubšího náhledu do mysli muslima. (23.08.2005)