Proti zdi

Sibel, jejíž zhýralý život je okázalou rebelií vůči pravidlům její konzervativní, rodiny potká Džahida (už jsem zaslechl i pár zkomolenin, tak jsem to edukativně napsal foneticky :)), jehož zhýralý život je následkem kruté rány osudu, a oba si mezi sebou, navzdory osobní mindrákům a excesům, začnou budovat určitý vztah.. Nejsilnější Akinovou zbraní je jednoznačně schopnost udělat film, který není ani přikrášlený, ani uměle depresivní. Problém integrace národnostních menšin či náboženských záležitostí je tu ponechán stranou (teda IMHO, až mne zaráží, kolik komentátorů si myslí opak) a hlavním tématem se stává vyrovnání se s vlastní osobností a životem (včetně vztahů s lidmi s nimiž ten život chceme nebo musíme sdílet), před nímž by se nemělo utíkat. K Sibel Kekilli bych dodal, že je nejen dobrá herečka, ale také moc hezká ženská a prostě jsem si (samozřejmě z čistě studijních důvodů!) musel projít její, ehm, řekněme ranou filmografii. Té bych dal taky čtyři hvězdičky. Minimálně :) (30.01.2010)

Velice zajímavý a drsný příběh o Turcích žijících v Německu. Je vidět, že Fatih Akin si o svých krajanech nedělá moc velké iluze:-) Místy je opravdu velice kritický. Film ale měl podle mne pan režisér ukončit po scénce z německého vězení. Následný přesun příběhu do Turecka byl zbytečný, film protáhl a nenechal vyznít pointu, která byla velice působivá...Škoda. Nebýt části odehrávající se v Istanbulu, dal bych určitě 5 hvězdiček. (03.09.2005)

Můj 1000. komentář na ČSFD bude patřit nejlepšímu německému filmu, jaký jsem měl kdy možnost vidět. Žádný Tykwer, Petzold nebo Wenders, pro mě je německá režisérská jednička Fatih Akin, přestože jsem od něj viděl jen dva filmy. Smělé tvrzení, ale po třech projekcích Gegen die Wand neochvějné. Sibel Kekili vytřela zrak všem kritikům, pomlouvačům a nepřátelům, dokázala, že i pornoherečka může předvést famózní výkon, při němž se tají dech a nepulzuje krev v jiných orgánech. Nejúsměvnější a asi i nejzvláštnější pro mě byla třetí projekce - v třídě plné Francouzů na hodině hospodářské němčiny s učitelkou, která sama jednu ze scén komentovala jako odpornou. Co víc dodat, je to místy odporné, ale nesmírně silné. Hervorragend, fehlerfrei, fabelhaft. Es lebe Fatih Akin! (10.01.2015)

Drsná romantika. Sibel, mladá přitažlivá, trochu bláznivá koketa se sebedestruktivními sklony využije místního opilce a váguse Cahita, aby získala tolik vytouženou volnost od rodiny. I v na oko uzavřeném sňatku se postupem času začne rodit vztah, který je ale pro oba podivíny bezvýchodný a zničující. Je to nářez a myslím si, že kdyby tenhle film viděl Bukowski, tak by měl obrovskou radost. A geniální soundtrack. (18.05.2007)

Vynikající německo-turecký film o střetu kultur, o tom, jak do sebe zapadají, jak se prolínají, ale i jak na sebe narážejí a reagují spolu dvě civilizační paradigmata - náš evropský emancipovaný pohled a tradiční patriotistické kořeny v jednání Turků (třeba ta scéna, jak se bratři baví o prostitutkách, za kterými je u nich zvykem bez nejmenších skrupulí chodit, a hlavní hrdina vybuchne, protože svou vyvolenou (byť Turkyni) miluje západním? způsobem, nebo prostě jen jinak a naplno)... Kulturní a civilizační tlak je tak obrovský, že před ním musejí lidé utíkat a někdy i emigrovat, stejně tak naši hrdinové - Turek Cahil utíká ke dnu láhve alkoholu a mladá Sibel nejdříve pokusem o sebevraždu z tohoto světa a pak se postupně stále více snaží z osidel ortodoxie své rodiny uniknout právě k Cahilovi. Zprvu formální sňatek přeroste v cosi hlubšího, ale dosíci kýžené vnitřní svobody nelze...cesta ven z kulturních stereotypů je namířena proti zdi... Stejně výrazný je tu i rozměr lidské individuality. Vzpoura jedince, odvaha bojovat se životem i nástrahami osudu, síla unikat systému a žít si svůj život vnitřně svobodně a nezadat si s nikým a ničím... To vše reprezentují oba hlavní hrdinové (Cahil pro mne osobně asi trochu víc) a vyjadřují tak čistě západní, evropský, individualistický pohled ve vnímání světa. Proti nim stojí vnímání tradiční, rodové, kolektivní... Za zmínku stojí i ,,romantická" rovina, tu jsem také silně akcentoval, motivy vztahu dvou mladých lidí a jejich čisté lásky... Nelze ani opomenout úžasné herecké výkony, bravurní režii a hudbu - kapela hrající záměrně místně kýčovitou muziku na břehu Marmarského moře v popředí Istanbulu byla skvělá... (24.09.2007)