Otevři oči

Kdybych tento španělský film viděl tak o dva roky dřív, asi bych svůj komentář odbyl pár větičkami o tom, jak mě mysteriózní žánr většinou úplně míjí, nepotřebuji se nechávat unášet tvůrcemi do hned několika paralelních světů najednou a během letu napříč nimi si bez hlubšího smyslu zamotávat hlavu haluciogenními zápletkami. Nicméně mezi tím jsem viděl většinu filmů Davida Lynche, seznámil se s původní seriálovou Twilight Zone a obojí mě fascinovalo, obojí výrazně změnilo můj do té doby vlažný vztah k mysteriózním filmům. Uznávám totiž, že sny, podvědomí, paralelní světy i možnost se nechat uměním unášet do prostorů kdesi mezi nebem a zemí můžou být i nádherně fascinující, ale zrovna Otevři oči je případ filmu, který ve mě zanechal spíše vlažný zážitek, až na pár scén mě nějak více nefascinoval a s výjimkou závěru na střeše se Sofií a jejími krásně vlajícími vlasy vlastně nevyvolal žádné silnější emoce. Možná je to délkou, možná samotným stylem, který přes atmosféricky zdařilé záblesky nedokáže ty emoce v divákovi rozvíjet, možná i hlavní postavou nepříliš sympatického chlapíka, co si každý večer loví na večírku jinou holku, a jehož osud mě nechával taky spíše chladným. Závěr sice přináší silné vyvrcholení, ale to enormní množství zvratů v posledních minutách bylo na mě až příliš. Hodně zamotaný děj s postupně odhalujícím se tajemstvím je však vystavěný dost zdařile, dokázal mě napínat a ty surrealistické, animovaně zpracované výjevy ze záhadné kanceláře na mě zapůsobily asi nejvíc. [65%] (02.04.2022)

Mám docela problém, jak s tímhle filmem naložit... Z jedné strany je velmi sugestivní atmosférický, z druhé strany na sebe vrství sny a realitu takovým způsobem, že by i zfetovaný Philip K.Dick mohl tiše závidět. Možná to byl záměr, možná se v této spleti někdo i vyzná a má jasno, co je vlastně skutečnost a co sen. Já v tom bohužel pořádek nemám, takže to nechám chvíli uležet a myslím, že si někdy shlédnutí tohohle filmu zopakuji. Třeba pak budu chytřejší a všímavější a zvednu hodnocení, protože potenciál tam je, jen ho nějak nemůžu ve své hlavě přechroustat v kvalitní film. (21.06.2007)

Výborné. Po skvělé Diplomové práci mi Alejandro Amenábar opět dokázal, že točí skvělé filmy. Na svou délku mě tenhle snímek vůbec nenudil a byl jsem párkrát až unešen pěkným dějem. Těžko vymezit žánr, kam by se dalo Otevři oči zařadit. Má prakticky od všeho něco. Herecké výkony jsou velmi dobré a finále bylo strhující. Alejandro si tím u mne hodně šplhl a doufám, že jeho další filmy u mne sklidí podobný úspěch. (18.10.2011)

Oproti Vanilkovýmu nebi má originál barevnějšího hlavního představitele, tím nemyslím rasistickou narážku na horkou krev Eduarda Noriegy, ale to, že v jeho podání je César ještě sobečtějším a sebestřednějším spratkem, kterýmu ale stejně fandíte. Dialogy jsou tak nějak evropsky přirozenější, ale zase jim chybí Croweův smysl pro vtip. Scénář mě rozšvihal svým množstvím myšlenek, který vás film vedle hlavní zápletky donutí přežvýkat a za to patří Amenábarovi pukrle. A jestli se mi první půle jevila poněkud unylejší, druhá má drajv za obě. (26.06.2011)

I keď som americký remake Vanilla Sky videl minimálne 3x nijak som si nevedel spomenúť ako to vlastne skončilo. Či to už bolo režisérovím zámerom aby ten koniec nebol taký zapamätania hodný alebo mojou neschopnosťou, rozhodol som sa zhliadnuť i originál. Penelope Cruz hrá presne tú istú postavu, namiesto Cameron Diaz tu je omnoho menej sympatickejšia herečka čo je pre haluzné rozuzlievanie oveľa lepšia voľba. No a ten koniec mi tu prišiel omnoho výraznejší a pointou pripomenul diametrálne odlišnejší film – Total Recall. (05.03.2007)