Otevři oči

Dle mého názoru je tohle mnohem lepší snímek nežli Věčný svit neposkvrněné mysli nebo Nauka o snech. Tyto dva snímky hrály na trochu lacinou strunu romantické krásy. Kdežto tento snímek líčí "sny" v reálnějších obrysech. Navíc Amenábar dokázal velmi zajímavě vykreslit charaktery a psychologii všech hlavních postav. Mě osobně se třeba hodně líbila postava doktora Antonia. (25.05.2007)

Komplikovaný film, na který si v podstatě nejsem schopen vytvořit názor. Při jeho sledování jsem měl pocit, že se ten film bortí a rozpadá. Z počátku to vypadalo na silný příběh o hledání čehosi jako osobní identity a nového smyslu života po osudové autohavárii. Jak však film postupně plynul dál, jeho dramatická struktura se hroutila do chaotického prolínání flashbacků, snů a reality, ve které čert aby se vyznal. Svou nelineární narativní strukturou a sci-fi nádechem mi to připomnělo třeba snímky "Věčný svit neposkvrněné mysli" nebo "Truman Show", oba mě ale oslovily víc. Emoce tam ale byly a především každý záběr na Penélope Cruz mě uzemnil její temperamentní krásou. Hlavně kvůli ní tak hodnotím tento film relativně vysoko, ale ke druhému zhlédnutí nebo delší úvaze nad tím, o čem ten film vlastně je, chuť nenacházím. (25.09.2011)

Alejandro Amenábar potvrzuje svoje kvality. Herecké obsazení nemá chybu, možná snad kromě Najwa Nimri, která mi moc nesedla (Penélope Cruz mi to vynahradila:)). Nejvíce mě však oslovil scénář a příběh samotný. Sukničkář, který ženy jen využívá se konečně zamiluje a jeho minulost v podobě poslední zhýralé milenky mu háže klacky pod nohy. Především závěr, může být pro někoho zbytečně velké sci-fi, ale právě to dává filmu krásný nádech snové verze reality. Bohužel pro Abre los ojos, byl natočen americký remake Vanilkové nebe, který film prakticky kompletně kopíruje a jen přeobsadil postavy a přidal New York. Oba tyto filmy jsou velmi silné, ale ten, který uvidíte první na vás bude mít větší vliv a vyvolá více emocí. Velmi silný snímek, který patří k tomu nejlepšímu, co bylo ve Španělsku natočeno. Teď už jen otevřete oči.... (31.12.2008)

Tak Alejadro Amenábar ani ve svém druhém celovečerním počinu nezklamal, ba ten první možná ještě předčil. Velice zajímavý a velmi originální námět, zpracovaný opravdu mistrovsky. Zpočátku jen obyčejné romantické drama ze kterého se pomaloučku, ale neodvratně vyvíjí něco "jiného" (omlovám se ten výraz, ale opravdu nenacházím vhodných slov). Co je sen, co je realita. Od první chvíle netušíte, do čeho se ženete, a popravdě, ani ke konci si nemůžete být ani trochu jistí. Navíc, když se k tomu přidají velice přesvědčivé výkony dvou herců. které může divák znát už z již zniňovaného Amenábarova předchozího snímku, není v podstatě co dodat, ani co vytknout. Film, který ve mně zanechá hlubokou stopu, ale zařadí se mezi ty, které už napodruhé nebudou nikdy tak lákavé a dobré, ovlivňijící, deptající jako po první projekci. Bohužel, zatím nemůžu porovnat s remakem. 100% (07.11.2008)

Oproti Vanilkovýmu nebi má originál barevnějšího hlavního představitele, tím nemyslím rasistickou narážku na horkou krev Eduarda Noriegy, ale to, že v jeho podání je César ještě sobečtějším a sebestřednějším spratkem, kterýmu ale stejně fandíte. Dialogy jsou tak nějak evropsky přirozenější, ale zase jim chybí Croweův smysl pro vtip. Scénář mě rozšvihal svým množstvím myšlenek, který vás film vedle hlavní zápletky donutí přežvýkat a za to patří Amenábarovi pukrle. A jestli se mi první půle jevila poněkud unylejší, druhá má drajv za obě. (26.06.2011)