Říjnové nebe

Mám ráda filmy o lidech, kteří se nenechali odradit, kteří si - považováni okolím za blázny - věřili a nejenže "to aspoň zkusili", ale nepřestávali na svém snu pracovat a nebýt těch dojímavých klišé jako když nenáviděná hornická helma leží vedle stojánku s fotkou vědeckého idolu nebo pohled do hvězdného nebe při klesání výtahu do šachty nebo ten konec s tátou, vlastně nebýt "příkras", které film zřejmě měly pozvedat (a divákovo srdce a slzné váčky polechtat), ale v mých očích mu byly naopak medvědí službou, bych byla (ráda) štědřejší, protože ten film by na to býval měl. (08.03.2006)

Myslím, že snad každý má nějaký svůj malý film, za který by strčil ruku do ohně a zuby nehty bránil jeho pověst. Já jsem takový osobní kult našel právě v Říjnovém nebi. Byť bývají podobné příběhy o cestě za vytyčeným cílem odshora dolů naplněné dráždivými a pro někoho přímo nesnesitelnými klišé, nechám se jimi občas docela ochotně strhnout a Johnston se mi v tomhle případě vyloženě trefil do nálady. Nečekejte nic moc originálního nebo řemeslně nadstandardního a bude vám u toho tak příjemně, že už po pár minutách byste klidně i zavolali kumpánům připraveným v hospodě, ať na vás dvě hodinky počkají. (17.11.2012)

Mám rád tyhle filmy, o nichž dopředu víte, co přesně vám nabídnou a přesto jim skočíte na špek a v závěru se jen těžko bráníte slzám. Cílený útok na city funguje v Říjnovém nebi zásluhou sevřené režie i "pravdivého" námětu. Ten kluk měl sen, nebál se vystoupit z řady, porušit rodinnou tradici a jít vlastní, v té době poněkud výstřední cestou. Nejen Damoklovým mečem přetaveným do podoby uhelných dolů připomíná Říjnové nebe Billyho Elliota. Billy i Homer řeší problematický vztah s otcem i s bratrem. Billy i Homer jsou ve své činnosti podporování předně chápavým učitelem. Billyho i Homera hrají výborní mladí herci… atd. Říjnové nebe funguje jako dokonale promazaný stroj. Nenudí, dojímá, rozesmává a přijatelně patetickým způsobem říká, co každý ví, totiž, že sami nejlépe víme, po čem toužíme. Přidejte si standardně skvělého Chrise Coopera, Ishamův pestrý soundtrack, přimhuřte oči nad některými lacinějšími klišé a buďte pro jednou vděčni za tyhle hořkosladké hollywoodské lety ke hvězdám. 80% Zajímavé komentáře: kleopatra, movie, Le_Chuck (05.08.2009)

Příjemná pohodovka o naplnění svého snu navzdory nepříznivě rozdaným kartám nepřináší nic objevného, ale svou povznášející práci dělá dobře. Škoda, že nevyhnutelný úspěch ve druhé polovině zbytečně oddaluje a poté ho ještě louhuje v koňské dávce sladkého hollywoodského sentimentu, který zanechá na patře mírnou pachuť. (16.05.2022)

Slušnej doják, ve kterým ani tak nejde o nějaký NASA nebo rakety (to jen tak okrajově), ale jde tady o sbližování otce se synem. Fotřík, zarputilej horník, kterej nic jinýho neuznává a jeho mladej, kterej by zase pořád jen vystřeloval nějaký rakety :o). Asi to muselo bejt za studený války hodně horký téma, páč to vypadalo, že kosmem žil každej amík. To nám čechům tohle mohlo bejt u perdele, páč náš raketovej výzkum je a dycky bude nulovej :o). Ke konci filmu sem byl hodně dojatej, celkem slušnej počet slz mi teklo po tvářích. Určo stojí za to vidět, ale nevím co by mě přinutilo k tomu vidět to znovu... (07.04.2018)