Říjnové nebe

Říjnové nebe je standardní komerční filmový produkt americké výroby. Všemi možnými prostředky nevybíravě útočí na citovou strunu svou dojímavostí. Hrdě vlastenecký ideál je v soudržné pevnosti, a jedinou vážnější překážkou na cestě za americkým snem je oboustranné nepochopení ve vztahu příkladně čestného otce a ctižádostivého dospívajícího syna. Všechny "překážky" jsou s chladnokrevnou vypočítavostí uměle kladeny na cestu za snem ke zvýšení soucitného dojímání koncovým spotřebitelem. Manipulativní citové vydírání je podpořeno podbízivě majestátním patosem ve stereotypu gest a detailů. Hlavní pozornost na sebe strhává nastolená nálada, nikoli postava, či příběh. Cesta za snem v trpělivosti i touze po nových poznatcích a vyšších metách je příkladnou, pochopitelně. Na druhou stranu bez důkladně nastrojené nálady s nestřídmou špetkou dravého amerického vlastenectví by samotný příběh nezaujal. V sebestředném patosu přehnaného velikášství, který sám na sebe pohlíží s obdivem, a v nestydatě nátlakovém způsobu citového vydírání nenalézám zálibu a bez uzardění nad konzumní přízemností ohrnuji nos. Hlavní postavou patetické ódy je středoškolák Homer Hickam (zajímavý Jake Gyllenhaal). Jeho prvotním cílem je útěk z nepříliš lákavé budoucnosti rodného městečka a zvykové tradice. Vidina bezútěšnosti je tím nejsilnějším hnacím motorem na cestě za vlastní lepší budoucnosti ve znamení prosperity, blahobytu a finančního zabezpečení. A jak to lze v hrdosti arogance vše načechraně podat! Důležitou postavou je Homerův otec John Hickam (sympatický Chris Cooper), vzor poctivého a čestného člověka, který jde sám příkladem vpřed. Názorový střet je způsoben pragmatickým zvážením možností a tvrdohlavým přesvědčením o své vlastní pravdě. Výraznou postavou je Homerův spolužák Quentin Wilson (Chris Owen), svědomitý žák a klíčník k otevření brány nových možností. Hlavní ženskou postavou je středoškolská učitelka Freida J. Riley (šarmantní Laura Dern), která i přes svou soukromou tragédii povzbuzuje naději a odhodlání s překonáváním osobních omezeních. Výraznější postavou je také Homerova matka Elsie Hickam (zajímavá Natalie Canerday), jediná opora úzkého rodinného kruhu. Z dalších rolí: další členové raketových nadšenců Roy Lee Cooke (William Lee Scott) a Sherman O'Dell (Chad Lindberg), první podporovatel a ochotný pomocník mladíků Leon Bolden (Randy Stripling), autoritářský ředitel školy Turner (zajímavý Chris Ellis), laskavý svářeč a horník Ike Bykovsky (Elya Baskin), Homerův prostodušší bratr Jim Hickam (Scott Thomas), Royův nevlastní otec a opilec Vernon (Mark Jeffrey Miller), pohledné spolužákyně Dorothy Platt (Courtney Cole-Fendley) a Valentine Carmina (Kaili Hollister), či ikona Wernher von Braun (Joe Digaetano). Fanoušci standardizované americké filmové produkce budou nadšeni a uchváceni. Ať si film následně označují jako cituplný, pravdivý, strhující, či výborný. Vykonstruovaný a vypočítavý patos není nic pro mne! (14.11.2017)

Mám ráda filmy o lidech, kteří se nenechali odradit, kteří si - považováni okolím za blázny - věřili a nejenže "to aspoň zkusili", ale nepřestávali na svém snu pracovat a nebýt těch dojímavých klišé jako když nenáviděná hornická helma leží vedle stojánku s fotkou vědeckého idolu nebo pohled do hvězdného nebe při klesání výtahu do šachty nebo ten konec s tátou, vlastně nebýt "příkras", které film zřejmě měly pozvedat (a divákovo srdce a slzné váčky polechtat), ale v mých očích mu byly naopak medvědí službou, bych byla (ráda) štědřejší, protože ten film by na to býval měl. (08.03.2006)

Skvělé :) Musím se přiznat, že mívám slabost pro filmy, kde se z obyčejného člověka s neobyčejným snem, stane neobyčejná osoba. OCTOBER SKY je rozhodně typ filmu pro prakticky každého, kdo někdy snil o něčem "nemožném". OCTOBER SKY prezentuje vše, co má film mít - naději, víru, drama, oběť, lásku a touhu uskutečnit, co se zdá nemožným. Tento film ve mne zanechal velice silnou stopu, která jen tak nezmizí. Nejenže je pro mne, jakožto Ostravačku téma uhelných dolů velice blízké - takže vím a znám, jaký je život horníka - ale zároveň honba za "nesplnitelným" snem, je rovněž něco, co se mě osobně týká. Snímky jako OCTOBER SKY dávají lidem naději, že zázraky se dějí. Chce to jen věřit a mít odvahu a energii - i když vám ostatní hází klacky pod nohy. Zatnout zuby a jít dál...a pak se z horníka, můžete stát třeba i astronautem :) (26.06.2010)

Je ikonické, že jsem Říjnové nebe viděl den po TV filmu České televize Monstrum. Říjnové nebe totiž jasně ukazuje to, jak správný film podle skutečných událostí má vypadat, aby nepůsobil křečovitě, nudně a neforemně. Zatímco Monstrum se snažilo být filmem, kde je v popředí všechno od života autora, přes stavbu Stalinova pomníku, až po čistky padesátých let, je Říjnové nebe snímkem, které stojí na životě kluka, který se snaží vymanit ze sevření uhelného městečka a přesto najít blízký vztah se svým otcem, pro nějž je těžba uhlí vším. Ano, Říjnové nebe je komorním dramatem o tom, jak těžké je prosadit se a kolik obětí musíme přinést, abychom si uskutečnili své sny. Samotné pouštění raket je zde pouze jakousi kulisou, jež stojí za motivací postav (a spíše figuruje pro příběh jako hnací motor), ale nikdy není samotným centrem dění. Tou zůstává hlavní postava a jeho osobní vnitřní dramata. Říjnové nebe to vědělo a je kvalitativně na samotném vrcholu kvality. Monstrum naopak v této věci pohořelo. Velký palec nahoru a rád si tento film opět připomenu. 80% (29.05.2017)

Myslím, že snad každý má nějaký svůj malý film, za který by strčil ruku do ohně a zuby nehty bránil jeho pověst. Já jsem takový osobní kult našel právě v Říjnovém nebi. Byť bývají podobné příběhy o cestě za vytyčeným cílem odshora dolů naplněné dráždivými a pro někoho přímo nesnesitelnými klišé, nechám se jimi občas docela ochotně strhnout a Johnston se mi v tomhle případě vyloženě trefil do nálady. Nečekejte nic moc originálního nebo řemeslně nadstandardního a bude vám u toho tak příjemně, že už po pár minutách byste klidně i zavolali kumpánům připraveným v hospodě, ať na vás dvě hodinky počkají. (17.11.2012)