Říjnové nebe

Přihrbený platfusák s trvale nainstalovaným úsměvem se za mohutného patosu rozhodne během melodramatické limonády o sestavení rakety. K tomu je měrou vrchovatou přimíchán americký nacionalismus. No fujtajbl. Jo a ten platfusák je ještě ke všemu hrbatý, z fleku by bez maskování mohl vystřihnout zvoníka u Matky Boží. (30.12.2021)

Naivní, předvidatelný (ale skutečný zároveň) a velice americký sníměk o tom, jak si máte tvrdě jít za svými sny, i když posledních 16 let váš osud nesměřoval jinam než do dolů, lemováný výkřiky "Na co vesmír, my máme rock´n´roll!" anebo "Fárat já nikdy nepůjdu." Nemůžu si ale pomoc, na to aby se ŘÍJNOVÉ NEBE dostalo až na čtvrtou hvězdičku, chtělo by to trošku víc zvládnutý scénář s menším počtem děr. Jinak režisér RAKEŤÁKA a JUMANJI Joe Johnston umně buduje příjemnou atmosféru a lá NÁVRAT DO BUDOUCNOSTI a Chris Cooper je tu coby Homerův (slibný Gyllenhaal) táta hodně zajímavý. (29.01.2008)

Mám rád tyhle filmy, o nichž dopředu víte, co přesně vám nabídnou a přesto jim skočíte na špek a v závěru se jen těžko bráníte slzám. Cílený útok na city funguje v Říjnovém nebi zásluhou sevřené režie i "pravdivého" námětu. Ten kluk měl sen, nebál se vystoupit z řady, porušit rodinnou tradici a jít vlastní, v té době poněkud výstřední cestou. Nejen Damoklovým mečem přetaveným do podoby uhelných dolů připomíná Říjnové nebe Billyho Elliota. Billy i Homer řeší problematický vztah s otcem i s bratrem. Billy i Homer jsou ve své činnosti podporování předně chápavým učitelem. Billyho i Homera hrají výborní mladí herci… atd. Říjnové nebe funguje jako dokonale promazaný stroj. Nenudí, dojímá, rozesmává a přijatelně patetickým způsobem říká, co každý ví, totiž, že sami nejlépe víme, po čem toužíme. Přidejte si standardně skvělého Chrise Coopera, Ishamův pestrý soundtrack, přimhuřte oči nad některými lacinějšími klišé a buďte pro jednou vděčni za tyhle hořkosladké hollywoodské lety ke hvězdám. 80% Zajímavé komentáře: kleopatra, movie, Le_Chuck (05.08.2009)

Tohle jsem nevzal. Klasicky americké. tedy povinně patriotické, povinně melodramtické, povinně patetické, povinně optimistické, nakonec všichni povinně zmoudří a koneckonců je to všechno povinně podle skutečných událostí. Po titulcích je jasné, jak to skončí, jen je zapotřebí se k tomu prolondat potoky medu. Vlastně moc nevím, proč jsem přidal tu třetí*. (07.06.2011)

(8/10). Říjnové nebe je takovým tím typickým filmem, který vás zaručeně zahřeje u srdce jako třeba Forrest Gump. Místy je trošku naivní, ale to se dá filmu bez problémů odpustit a nechat se unášet příjemnou atmosférou. Splnění chlapeckého snu je výborné téma a když se to spojí s námětem podle skutečné události, tak to nemůže skončit špatně. Přidejte k tomu Jakea Gyllenhaala, který tady začíná svoji veleúspěšnou hereckou kariéru. Posypte to výbornou hudbou, která vytváří iluzi, že je na světě ještě všechno v pořádku. Říjnové nebe se může klidně zařadit vedle právě zmiňovaného Forrenta Gumpa, protože tohle se vážně povedlo a já jsem se usmíval od ucha k uchu. Scény s raketami měly nepopsatelné kouzlo, které dokázaly diváka pokaždé donutit žasnout. O scéně s umyvadly ani nemluvím. To už jsem ležel pod stolem v kaluži slz od smíchu. (21.02.2022)