Znásilnění

Popravdě řečeno mě to nějak moc nebavilo od samého začátku. Jak to pokračovalo, bylo mi tak nějak čím dál víc jedno, kolik jinochů Sáru přefiklo, jestli jim podržela sama nebo ne, jestli se jí to líbilo nebo ne. A nálož právnických keců v poslední třetině mě nudila už úplně. No ale nějak jsem se tím protrpěl do konce, a jen mě to utvrdilo v tom, že Jodie Foster opravdu není moje best of. (07.12.2020)

Pro mou osobu špatně vystavěný scénář. Ono znásilnění mi přišlo značně nevěrohodné. Nemůžu sympatizovat s "hrdinkou", která si o "to" vyloženě koledovala. Scéna znásilnění měla být dle mého znázorněna značně syrověji a hlavně uvěřitelněji. Ani bravurní výkon Jodie Fosterové nezachrání slabší dějovou a psychologickou (to hlavně) stránku filmu. (04.05.2006)

Já to zase neberu jako nějaké nadupané soudní drama, které by mělo lidi přinutit zamyslet se nad fenoménem znásilnění a postavení žen v západní společnosti. Prostě parta buranů znásilnila holku, která před a při svém vyzývavém tanci mohla budit dojem, že to i chce. Samozřejmě znásilnění jako takové rezolutně odmítám a nemám pro něj omluvu. Ale dělat zrovna z tohoto filmu nějaký morální apel? Navíc ten vztah mezi advokátkou a její klientkou byl takový zvláštní. „Já je nechám zavřít, odskáčou si to“…“no, ale nebude to znásilnění, ale jen napadení.“ A: „Já už vás nechci, kašlete na mě a nic neumíte“, „a teď už vás zase chci, jo, jdeme do toho, ukážeme jim“. A tak pořád dokola. A nakonec to vypadá, že větší svině byli ti, co povzbuzovali než ti, co ji tam na tom automatu znásilnili. Takže pro mě rozhodně žádná pecka. (31.03.2015)

Rozhodně silné drama, ale trochu se mi nelíbí, jak tady každý druhý vyzdvihne Jodie, aby pak následně zkritizoval samotný film. Moje oblíbenkyně byla samozřejmě bezvadná a naprosto uvěřitelná, avšak myslím si, že snímek sám o sobě má své kvality, a přestože nejsou herci ve vedlejších rolích (včetně Kelly McGillis) moc výrazní, motivy jejich postav vybízejí k zamyšlení (hlavně ono klíčově svědectví chlapce, bez ohledu na jeho diskutabilnost). Akorát mě trochu zklamala závěrečná řeč prokurátorky; překvapivě nebyla nějak patetická, jak to tak v podobných soudních dramatech bývá (palec nahoru), ale přišla mi, i s ohlédnutím na slova protistrany, o dost slabší a následný verdikt poroty jí na uvěřitelnosti moc nepřidal (opačný pohyb). Silné 4*, společensky závažný a důležitý film. (07.09.2011)

Jodie Foster v ne zrovna lehké úloze, po které ji na poličce přistál první Oscar. V té době už měla za sebou desítky rolí, ale až tentokrát dostala pořádně zajímavý charakter. Coby nijak hezká, nijak inteligentní servírka v opilosti „zmate“ bandu násilníků, kteří se na ní sexuálně vyřádí. Agresoři dostanou poměrně směšné tresty, revoluci ale způsobí snaha dostat i ty ostatní, kteří útok na bezbrannou oběť hlasitě podporovali. V Hollywoodu tabuizované téma tvůrci lehce zjednodušují, ovšem výsledku nelze upřít poctivý přístup k látce a hlavně k herecké práci. Jonathan Kaplan vyprávějící o výkladu práva i o ošemetných hranicích nás nechává dlouho na pochybách, jinak toho ale příliš nepředvede. Oscar tak trochu za odvahu, ale Foster si ho i tak zřejmě zasloužila. Tři až čtyři hvězdy!! (22.02.2016)