Kobra

Když na konci cedí skrze zuby Brian Thompson "Pig". Má to razanci jako pecka pěstí, a přesně o tomhle byly osmdesátkové filmy. Neřešili se mrtví ani počet nábojů v zásobníku. A když navíc v podobném filmu hraje Arníí nebo v Cobře Sly. Není prostě co řešit. Film i po letech dokáže zaujmout, přestože se jedná vlastně v mnoha scénách o recyklát prvního Terminátora (Ocelárna, útěk v autě, tajemný zabiják jde po ženské hrdince, atd.). 60% (07.09.2010)

Marion Cobretti je vlastně až comicsová postava, jejímiž charakteristickými znaky jsou obří zrcadlovky (s kterými nejspíš chodí i spát), párátko (nebo co to je) v koutku úst (že by Stallone viděl Chow Yun-Fata?), pistole s vyobrazenou kobrou, boty na podpatku, velmi pochybný vztah k zákonům, extrémně namachrované ego a trochu křečovitá snaha o hlášky za každou cenu. Je samozřejmě jasné, že i kdyby ona sekta (jejíž členové každou chvíli cinkají dramaticky sekerami o sebe) měla tisícihlavou členskou základnu, neměla by šanci. Ale na druhou stranu to aspoň zkusili. Cobra jsou zakonzervovaná osmdesátá léta - z toho si musí hodnocení vyvodit každý sám. 70% (06.04.2011)

Když jsem byl malé škvrně čerstvě nasávající z televize Terminátora a Ramba, prolézal jsem videopůjčovny jen pro to abych se mohl koukat na obaly VHSek. A obal Cobry se Slyem vypadajícím drsně jak šmirgl papír, s hustou krochnou, a černými brýlemi cementující cool image dávno před Matrixem, se mi strašně moc líbil. No škoda že jsme tehdy doma neměli video, a rodiče kteří by mě nechali se na cokoli takového dívat, pak by nezůstalo jen u koukání na obaly, já se mohl na ten film i podívat, a tehdy, jako to malé škvrně, bych si ho i užil. Teď už to moc nefugnuje. Ne pro to že by ty odvázané braky osmdesátých let byly nějak horší než tehdy, ale pro to že Cobra je mezi nimi spíš vychtěným kýčem. Všechno tak moc chce být drsné, až je to jen nuda, i ten záporák ničím nezaujme, víc jak půlku filmu se tu dokonce ani moc nekydlí a jede se jen podle mustru hloupé detektivky... a když už se střílet začne, tak je to tak unyle natočené, že u toho můžete umývat nádobí jak u telenovely. (09.01.2019)

„V AMERICE DOCHÁZÍ K VLOUPÁNÍ KAŽDÝCH 11 SEKUND, K OZBROJENÉMU PŘEPADENÍ KAŽDÝCH 65 MINUT, K NÁSILNÉMU ZLOČINU KAŽDÝCH 25 SEKUND, K VRAŽDĚ KAŽDÝCH 24 MINUT A KE ZNÁSILNĚNÍ 250KRÁT DENNĚ,“ oznamuje v úvodu Stallonova nového filmu deviantně sípající hlas než ho přeruší výstřel z Coltu ráže 45 s královskou kobrou na slonovinové rukojeti. Kolem vyděšených zákazníků krčících se pod regály se zeleninou projde pomalu muž v černém, držící kouřící brokovnici a hledající horečnatýma očima svůj příští terč. „Vzdej se a nic se ti nestane,“ doléhá zvenčí do vánočně vyzdobeného supermarketu hlas policejního vyjednavače. Ale takhle tuhle hru losangelský anděl smrti, detektiv Marion Cobretti přezdívaný Cobra, pozorující psychopatického zabijáka mezerou mezi vyrovnanými lahvemi, nehraje. „Jsi choroba a já ji léčím,“ vyvádí vzápětí šíleného střelce z jeho blouznivého snu o vlastní nadřazenosti střelou ze své famózní zbraně. Když jedna z přítomných novinářských hyen zpochybní jeho metodu, přistrčí jí hlavu k mrtvole fanatikem zastřeleného chlapce. --- Smrtelnou úzkost ze života v moderním americkém velkoměstě vystaveném napospas zběsilosti zločinců sugestivně evokuje drsný akční thriller Cobra (1985), u kterého se po druhém Rambovi Stallone znovu schází s režisérem Georgem Panem Cosmatosem. Stallonův nesmlouvavý detektiv, se sirkou v koutku úst a svým „Tady končí zákon a já začínám“ na rtech, se v něm noří hluboko do špíny ulice, mezi feťáky, prostitutky a houmlesy, aby našel a zlikvidoval bizarní kult sekerami vyzbrojených zbloudilých stoupenců Darwinova učení o přežití nejsilnějších. Plus ochránil křehkou fotomodelku Ingrid (Brigitte Nielsen), která má být jejich další obětí. Výsledkem je hutný, ale až komiksově plochý film nastavující v červenomodré záři neónové reklamy na Pepsi-Colu zrcadlovky prohnilé západní civilizaci. (toliko z mé absolventské práce o Sylvesteru Stallonovi) P.S.: Pro zajímavost, Cobra byla natočena podle románu Fair Game Pauly Gosling, kterým se inspiroval i stejnojmenný film z roku 1995 s Williamem Baldwinem a Cindy Crawford (u nás pod názvem Jako štvaná zvěř) a Stallone tu prodal několik svých nápadů, které mu při vylepšování scénáře Policajta z Beverly Hills (ve kterém měl původně hrát hlavní roli) studio pro jejich nákladnost zamítlo. (10.01.2003)

„Vyhodím to tu do luftu!“ – „Ja tu nenakupujem.“ V r. 1986 mal za sebou Sly trháky ROCKY a RAMBO, no jeho výlety mimo ring a džungľu doplatili na nezáujem jeho fanúšikov, ktorí ho proste mimo daných dvoch rolí v ničom inom akoby ani nechceli vidieť. Kobra situáciu zmenila; hoc má z nejakého ktovieakého dôvodu povesť prepadáku, v skutočnosti to bol trhák (celosvetová tržba 160 miliónov pri trápnom 25-miliónovom rozpočte). Stallone si obliekol špičkový čierny plášť, strčil zápalku do kútika nedbalo zarastených úst, nahodil riadne tesné rifle, osvojil si nekompromisné vystupovanie, nasadil OBROVSKÉ slnečné okuliare, obul kovbojské topánky, strčil samopal za opasok a dosadil vedľa seba chvíľkovú sexbombu 80. rokov, Dánku Brigitte Nielsen (v rokoch 1985 - 1987 jeho manželku a hereckú rivalku v ROCKYM IV a údajnú milenku jeho najväčšieho žánrového konkurenta Arnolda Schwarzeneggera, s ktorým pracovala na ČERVENEJ SONJI). Napísal si na telo scenár, na režisérsku stoličku dosadil kamoša Cosmatosa (RAMBO II) a dej zasadil do takmer až apokalyptického veľkomesta, v ktorom dochádza každých 30 sekúnd k vražde (!) a denne k 250 znásilneniam (!?). Teraz fakt neviem, či je to chyba dabingu, alebo to tam scenárista (náhodou Sly Stallone osobne) fakt dal. KOBRA každopádne zápletkou pripomína DRSNÉHO HARRYHO: nekompromisný policajt v hnusnom veľkomeste pátra po sériovom vrahovi, ktorý nie je tak úplne sériovým vrahom. (06.09.2008)