Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Velitel gestapa v Římě Herbert Kappler (Richard Burton) varuje generála Kurta Maelzera (Leo McKern) před povolením pochodu německých oddílů SS, z obavy před partyzánským útokem. Jak se ukáže, jeho obavy jsou oprávněné, k útoku skutečně dojde. Z Německa přichází rozkaz k jednomu z nejhorších aktů pomsty, masakru v Římě. (Vapet Production)

Recenze (77)

kinderman 

všechny recenze uživatele

Příběh situovaný do Říma na jaře roku 1944 je především silným dramatem dvou mužů, milovníků kultury a umění-katolického kněze napojeného na odboj (M.Mastroianni) a velitele gestapa (R.Burton), jenž je po zdecimování německého oddílu italskými odbojáři rozkazy shora vmanévrován do role kata. Film je natočen na základě skutečné události a režisér S.Leone na postřílení několika stovek Italů nacisty v jeskynním komplexu obrazově odkazuje ve svém westernu Kapsa plná dynamitu. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Na toho, na toho. Na vás míří. Ryk ruky ohnivé. Ohání se krvavou hranicí. Nacistický "verš" řeže. Na kohokoliv dopadne. Ďáblův talár. Není mu nic svaté. Řád. Hrdé, obětavé srdce. Zřekne se sebe. Vybere si smrt, ve vážené pozici, ve vážné přítomnosti přísné, hrozivé, pomněnkové uniformy. Je na řadě. V přízni zbraně. Vzpřímeně, upřímně zemře. Za město krás v morové tónině. Město v černé. Pravé, důstojné odvaze náleží salut requiem. Místo, kde je mír. Dobré nebe. ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

Řím je otužilé město a jeho prastarými stavebními základy jen tak něco neotřese. V roce 1944 ale v jedné z jeho uliček zavládl vzruch a zděšení. Procházel totiž tudy oddíl SS, na který měl plánovaně políčeno partyzánský odboj. Odplata zdejšího gestapa na sebe nenechala dlouho čekat. Popravčí četě ve filmu velí Richard Burton coby pověřený velitel gestapa Kappler. Alkoholový opar dal stranou, není ovšem vyloučeno, že střílení do zátylků nebohých italských občanů, co prošli náhodně prapodivnou selekcí, mu způsobilo takový náhlý nervový otřes, až zase znovu sáhl po lahvi něčeho ostřejšího. A i samotný divák nebude mít v určitých syrově vyznívajících fázích filmu ty nejpříjemnější pocity. Na druhé straně film trpí stagnací, kdy se toho moc neděje, čímž nechci naznačit, že  by film vyloženě padal do nudy. Když má nějaká vyhrocená scéna nahánět husí kůži, přispěchá mistr Ennio Morricone, aby svým orchestrálním doprovodem vyučoval děs, co se transformuje do nové odmocniny psychického rozladění. A za italský lid křesťansky kope Marcello Mastroianni, který se dramatických rolí také nebál. George P. Cosmatos byl režisér, který nejvíce proslul svým druhým režijním příspěvkem v sérii  filmů s Rambem. Jeho válečné počiny z první  poloviny jeho kariéry byly vcelku osvěžující, nikterak však  přelomové. Na sklonku režijní poutě nevytvořil nic kloudného, takže o to víc je tenhle jeho válečný počin kvalitně zrealizovaný, zahraný a s patřičnou dávkou nepříjemné autentické syrovosti podaný. 7/10 ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Ve snímku naznačená paralela mezi NSDAP a katolickou církví, je poněkud zjednodušující a papeži Piu XII. nečiní po právu, nicméně určitě najde mnoho přitakávačů. Vždyť ti i oni mají hierarchickou strukturu a poslušnost a řád a svého druhu uniformy. Přece se však v klíčovou chvíli ukáže zásadní rozdíl mezi „sympatickým esesákem“ a knězem, rozdíl, který film myšlenkově zachraňuje. Staví totiž nacistickou slepou povinnost, podřízenost rozkazům vůdce i „historické nutnosti“ proti autenticky křesťanskému důrazu na svobodu poslušnou svědomí. Jeden i druhý hrdina se dlouho podobají... když však dojde na lámání chleba, ukáže se rozdíl mezi ochotou obětovat cizí životy a ochotou obětovat život vlastní. Pominu-li zmíněné dobře podané morální dilema, jedná se o drama příliš pomalé, příliš studiové, příliš upovídané, které v originální anglické verzi činí silný italský přízvuk Marcella Mastroianniho téměř neposlouchatelným. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

U těchto typů filmu skrblím hvězdami. Ty se o svou slávu postarají sami... Gestapák Kappler se snaží distancovat od politiky, nejraději by měl všechno z krku, ale trpí tím, čím ostatní "renesanční" SS prominenti: láskou k řecko-římskému umění (mnohdy  ř-ř zápasu); zde od Homéra k Masacciovi, a potažmo tak i italskému a řeckému etniku. Proto se cítí příklonem Itálie ke spojencům tak zaskočeni, zrazeni a uraženi, zatímco italští odbojáři nejsou nijak citově ovlivněni, a proto si důsledek svého činu v tomto měřítku neuvědomovali. Němci nikdy nepřihlíželi k tomu, že Itálie jejich namlouvání obecně odmítala. Přesto se snaží urážku "odmítnutého milence" (i když se domnívám, že Německo tu vystupuje v roli milenky) pomstít co nejkrutěji. Exces, který nebyl jediný, v Itálii ani oblastech, které Itálie okupovala (právě Řecko). ()

Galerie (6)

Zajímavosti (6)

  • Herbert Kappler byl za organizaci Ardeatinského masakru v roce 1947 odsouzen na doživotí. O třicet let později, když byl již Kappler v terminálním stádiu rakoviny hospitalizován ve vězeňské nemocnici a vážil méně než 50 kg, ho vynesla z nemocnice jeho žena, zdravotní sestra při jedné z návštěv ve velkém kufru. Společně se jim podařilo dostat do Západního Německa, které poté odmítlo žádosti Itálie o jeho vydání. Kappler zemřel šest měsíců po útěku v dolnosaském Soltau, bylo mu 70 let. (HectorHagman)
  • Masakr, který je ve filmu vyobrazen, se odehrál v Ardeatinských jeskyních u Říma. (Lucas87)
  • Za každého zabitého německého vojáka na ulici Via Rasella bylo vybráno 10 italů odsouzených k smrti. (Lucas87)

Reklama

Reklama