Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Velitel gestapa v Římě Herbert Kappler (Richard Burton) varuje generála Kurta Maelzera (Leo McKern) před povolením pochodu německých oddílů SS, z obavy před partyzánským útokem. Jak se ukáže, jeho obavy jsou oprávněné, k útoku skutečně dojde. Z Německa přichází rozkaz k jednomu z nejhorších aktů pomsty, masakru v Římě. (Vapet Production)

Recenze (77)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Svým způsobem jednoduchý válečný film pojednávající o tom jak skupina partýzánu zmasakruje pochodující německé vojsko, což samozřejmě němečtí velitelé nenechají jen a připraví kravavou pomstu při které má přijít o život stovka nevinných lidí. Jako každý ze starších válečných filmů i tento plyne velice pomalu ale na druhou stranu jsou zde některé opravdu působivé scény mezi, které patří hlavně příprava a uskutečnění atentánu a samozřejmě závěr. K tomu si připočtěte výborné herce v čele s přesvědčivým Burtonem a vznikne z toho opravdu působivé válečné drama. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Strhující film není, ale dívat se na něj dá. 1)  Historické okénko. Masakr v Ardeatinských jeskyních nebyl největší válečný zločin Němců v Itálii. Větší ztráty na životech byly například v Sant´Anna Stazemě nebo Marzzabotu. Asi vzhledem k blízkosti Říma se však masakr v Ardeatinských jeskyních stal nejznámějším zločinem nacistů v Itálii. Deset týdnů poté vstoupila do Říma americká vojska._____ 2)  Těžko říci, zdali portrét velitele bezpečnostních sil v Řím Herberta Kapplera odpovídá skutečnosti. Film v podstatě popisuje morální i technické problémy, které Kappler s organizací odvety měl. Vypořádal se s nimi tak, jak se od vysokého důstojníka SS očekávalo. 48letý Richard Burton s oduševnělým výrazem vdechl postavě lidský rozměr, což však nezabránilo tomu, aby Kappler učinil, co učinil. ()

Reklama

kinderman 

všechny recenze uživatele

Příběh situovaný do Říma na jaře roku 1944 je především silným dramatem dvou mužů, milovníků kultury a umění-katolického kněze napojeného na odboj (M.Mastroianni) a velitele gestapa (R.Burton), jenž je po zdecimování německého oddílu italskými odbojáři rozkazy shora vmanévrován do role kata. Film je natočen na základě skutečné události a režisér S.Leone na postřílení několika stovek Italů nacisty v jeskynním komplexu obrazově odkazuje ve svém westernu Kapsa plná dynamitu. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

"Represáliemi nepotrestáte nikoho kromě obětí a jejich katů." Masakr v Římě se mnou tedy mimořádně zacloumal. Obzvlášť jeho úplný konec, který jsem možná někde vzadu v hlavě tušil, ale doopravdy jsem ho nečekal. Brrr. Richard Burton předvádí v roli Herberta Kapplera další ze svých skvělých výkonů a každá jeho společná scéna s výtečným Mastroiannim má v sobě tolik námětů k zamyšlení, až je to k (ne)víře. Zaujalo mě navíc, jak k látce přistoupil budoucí "rambovský" režisér Cosmatos - Masakr v Římě natočil velice italským (aby taky ne), v mnoha scénách (obzvlášť během příprav a provedení atentátu a také v jeskyních) přímo spaghetti dramatickým stylem. K tomu všemu Morriconeho úsporná, ale o to působivější hudba... Jasných pět hvězd.__P.S. Doporučuji i neméně působivý film Šarlatový a černý, v němž Herberta Kapplera ztvárnil stejně skvěle Christopher Plummer. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Na toho, na toho. Na vás míří. Ryk ruky ohnivé. Ohání se krvavou hranicí. Nacistický "verš" řeže. Na kohokoliv dopadne. Ďáblův talár. Není mu nic svaté. Řád. Hrdé, obětavé srdce. Zřekne se sebe. Vybere si smrt, ve vážené pozici, ve vážné přítomnosti přísné, hrozivé, pomněnkové uniformy. Je na řadě. V přízni zbraně. Vzpřímeně, upřímně zemře. Za město krás v morové tónině. Město v černé. Pravé, důstojné odvaze náleží salut requiem. Místo, kde je mír. Dobré nebe. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (6)

  • Vlastní scéna pochodu německé jednotky a následného výbuchu nálože byla natočena v ulici San Gaspare del Bufalo v obci Albano Laziale ležící jihovýchodně od Říma. (Centurione.)
  • Masakr, který je ve filmu vyobrazen, se odehrál v Ardeatinských jeskyních u Říma. (Lucas87)
  • Herbert Kappler byl za organizaci Ardeatinského masakru v roce 1947 odsouzen na doživotí. O třicet let později, když byl již Kappler v terminálním stádiu rakoviny hospitalizován ve vězeňské nemocnici a vážil méně než 50 kg, ho vynesla z nemocnice jeho žena, zdravotní sestra při jedné z návštěv ve velkém kufru. Společně se jim podařilo dostat do Západního Německa, které poté odmítlo žádosti Itálie o jeho vydání. Kappler zemřel šest měsíců po útěku v dolnosaském Soltau, bylo mu 70 let. (HectorHagman)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno