Masakr v Římě

Taký taliansky Anthropoid. Je zaujímavé, že aj v taliansku mali partizánsky odboj, ktorý občas vystrčil rožky za čo logicky schytali od SSákov tvrdú odplatu. O to smutnejšie je, že tieto tragické udalosti pokrýva tak strašne nudný film. Všetko je tam zredukované na súboj dvoch postáv. Charizmatického gestapáka v podaní Burtona, ktorý vo mne miestami vzbudzoval ľútosť. Ale nakoniec neprekročil tieň svojho úradu a zaslúžil si to jak dopadol. Na druhej strane je sympatický farár v podaní Marcella Mastroianniho. Vďaka nim dávam dve hviezdy. Zvyšok postáv tvoria komické karikatúry náckov alebo zameniteľné talianske ovečky na porážku. Bol som zvedavý jak to dopadne, ale bolo mi jedno jak kto skončí. Takže film na jedno pozretie, ale článok na wiki o týchto udalostiach je napínavejší jak samotný film. 5/10. (07.05.2021)

Skutečně masakr. Z toho filmu až mi chvíli běhal mráz po zádech jak je drsný a bez špetky snahy divákovi celý ten temný příběh ulehčit. Je to prostě syrovost, s čím válka vlezla pod kůži vojákům nejdříve, a stejně tak se snaží i tento film, a rozhodně od toho všeho nemá nijak daleko. Na nervy je to vyslovený zápřah, a rozhodně to není nijak špatné, ale znova bych se na to sotva podíval. (26.09.2008)

U těchto typů filmu skrblím hvězdami. Ty se o svou slávu postarají sami... Gestapák Kappler se snaží distancovat od politiky, nejraději by měl všechno z krku, ale trpí tím, čím ostatní "renesanční" SS prominenti: láskou k řecko-římskému umění (mnohdy  ř-ř zápasu); zde od Homéra k Masacciovi, a potažmo tak i italskému a řeckému etniku. Proto se cítí příklonem Itálie ke spojencům tak zaskočeni, zrazeni a uraženi, zatímco italští odbojáři nejsou nijak citově ovlivněni, a proto si důsledek svého činu v tomto měřítku neuvědomovali. Němci nikdy nepřihlíželi k tomu, že Itálie jejich namlouvání obecně odmítala. Přesto se snaží urážku "odmítnutého milence" (i když se domnívám, že Německo tu vystupuje v roli milenky) pomstít co nejkrutěji. Exces, který nebyl jediný, v Itálii ani oblastech, které Itálie okupovala (právě Řecko). (06.12.2022)

Masakr v Římě byl jistě strašný, ale oproti tomu, jaký jsem prožíval já masakr během projekce, to byla procházka růžovým sadem. Takovou kupu hluchých míst, aby divák pohledal. Vrtá mi hlavou proč tohle nevzniklo jako krátkometrážní snímek, pak by to byl masakr v dobrém slova smyslu. Nosným pilířem filmu je bezchybný Richard Burton, jehož charisma nutí tuhle NUDU dokoukat do konce. Pozornost si zaslouží snad jen závěr, který je znamenitý, ale jinak velké zklamání. 40% (31.08.2011)

"Represáliemi nepotrestáte nikoho kromě obětí a jejich katů." Masakr v Římě se mnou tedy mimořádně zacloumal. Obzvlášť jeho úplný konec, který jsem možná někde vzadu v hlavě tušil, ale doopravdy jsem ho nečekal. Brrr. Richard Burton předvádí v roli Herberta Kapplera další ze svých skvělých výkonů a každá jeho společná scéna s výtečným Mastroiannim má v sobě tolik námětů k zamyšlení, až je to k (ne)víře. Zaujalo mě navíc, jak k látce přistoupil budoucí "rambovský" režisér Cosmatos - Masakr v Římě natočil velice italským (aby taky ne), v mnoha scénách (obzvlášť během příprav a provedení atentátu a také v jeskyních) přímo spaghetti dramatickým stylem. K tomu všemu Morriconeho úsporná, ale o to působivější hudba... Jasných pět hvězd.__P.S. Doporučuji i neméně působivý film Šarlatový a černý, v němž Herberta Kapplera ztvárnil stejně skvěle Christopher Plummer. (09.08.2012)