Reklama

Reklama

Amen.

Trailer 2
Francie / Německo / Rumunsko / USA, 2002, 126 min (Alternativní 132 min)

Kurt Gerstein byl za druhé světové války německý vědec a důstojník, který měl na starosti projekty dezinfekce a čištění vody pro SS. Když zjistí, že látka, na jejímž vývoji se podílel, má sloužit k hromadnému zplynování Židů v koncentračních táborech, je zděšen a rozhodne se o nacistických zvěrstvech informovat svět. Jeho pokusy varovat katolickou církev zůstávají bez odezvy, dokud se nesetká s mladým jezuitským knězem Riccardem Fontanou. Oba muži spojí své síly, aby upozornili na systematické vyvražďování židovských rodin. Brzy se však ukáže, že nemají sílu něco skutečně změnit. Americký velvyslanec ani papež se nadcházející genocidě nepostaví. Film Constantina Costy-Gavrase je volně inspirován hrou Rolfa Hochhutha, která se hrála v roce 1963. (Cinemax)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (68)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Obžaloba nacismu? Ano. Obžaloba postoje papeže k náckům? Ano. Ale hlavně otázka viny. Má větší vinu ten, kdo zlo páchá, nebo ten, kdo o něm ví a mlčí? Ten, kdo zlo páchá může být, a nezřídka bývá, duševně narušený jedinec. Ten, kdo před zlem zavírá oči, mu dovoluje růst až do mezinárodních rozměrů. Děkuji Costa-Gavrasovi za mnoho otázek, které mne donutil si položit. ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Tohle jinak průměrné drama o holocaustu v mých očích naprosto shazuje černobílá a lacině moralizující perspektiva, s jakou je ukázán přístup západních spojenců a Vatikánu k holocaustu. Film vychází z Hochhutova dramatu Náměstek, divadelní hry, která pomohla rozšířit obraz papeže Pia XII. jakožto antisemitského byrokrata, který neměl dost odvahy veřejně odsoudit nacismus. Tato karikatura se bohužel traduje od 60. let až dodnes. Tak i v Amen stojí dva spravedliví mužové - důstojník SS a jezuitský kněz - proti zkaženému světu mezinárodní politiky a diplomacie. Jenomže právě tahle politika a diplomacie byla v danou chvíli možná účinnější než patetické prorocká gesta. Možná ne... vidění tohoto snímku je však nemístně jednostranné. Hochut kritizuje papeže i za to, že srovnával Hitlera se Stalinem. Je to prý něco docela jiného... Ale kdeže! Pokud bychom chtěli porovnávat počty obětí sovětských a německých lágrů, pak by rudý kat dokonce vyhrál. Pius XII. za druhé světové války pod rouškou vnější neutrality pomohl zachránit životy tisíců Židů a po válce vystoupil jakožto odvážný kritik komunismu. Nezaslouží si být proměněn v takovouto karikaturu. Na filmu mi vadila tato historická nespravedlnost a též jeho duchovně beznadějné vyústění. Našlo by se v něm i pár působivých okamžiků - třeba jezuitovo radikální vyjádření solidarity s židovským národem - ale to na záchranu defektního celku nestačí. Jako alternativu doporučuji citlivější Schlöndorffův "Devátý den". Jako doplňující četbu pak například revui Salve 3/2008 věnovanou právě Piu XII. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Amen. je úzkostí svědomí. Costa-Gavras nasměroval hlavní úder dalšího filmového partyzánského výpadu na ctihodnou auru papežské autority a katolickou církev, vedlejší úder míří i na rozporuplný postoj Spokojených států amerických. Téměř sedmdesátiletý Costa-Gavras neztratil nic ze svého partyzánského zápalu a vznešených ideálů, byť forma filmového útoku nedosahuje již tak vysokého stupně vnitřního zneklidnění a rozervanosti šedesátých a sedmdesátých let. Film si pozornost zaslouží za osobní postoj, dynamický pohyb obrazu, obřadní povýšenost barev a bičování lidského svědomí. Bohužel je tu niterná rozpolcenost nahrazena spíše patetickými gesty, mnohem lepší službu partyzánské dychtivosti vykonává cynismus ideologií a očišťování vlastního svědomí vytěsňováním faktických informací z pamětí lidstva. Hlavní zbraní partyzánského zpracování hry Rolfa Hochhutha je Kurt Gerstein (příjemný Ulrich Tukur), poručík SS a vedoucí technických dezinfekčních služeb Hygienického ústavu Waffen-SS. Nacistické vlastenectví a křesťanské ideály lidskosti se v syrové realitě dostávají do rozporu, ale apelace na obnovu ušlechtilých hodnot nikdo nechce slyšet, strach o vlastní bezpečnost dostává přednost. Hrdinným mučedníkem filmu je Riccardo Fontana (sympatický Mathieu Kassovitz), mladý jezuitský kněz v diplomatických službách Vatikánu pro Berlín. Křesťanské ideály nejsou zkaženy osobním pohodlím a politickou ustrašeností, vykoupením se stává role flagelanta. Výraznou partyzánskou zbraní je doktor (zajímavý Ulrich Mühe), speciální lékař ve službách SS. Jeho pružně přizpůsobivý cynismus si kráčí svou zvolenou cestou. K výraznějším postavám partyzánského filmu patří také vatikánský kardinál a na způsoby velmi důsledný papežův ministr (zajímavý Michel Duchaussoy), milující Riccardův otec, dědičný a spolehlivý papežův politický služebník ve vatikánském paláci, hrabě Fontana (sympatický Ion Caramitru) a Pius XII (důstojný Marcel Iureș), pragmaticky slabošský papež, pranýřující komunismus a přehlížející děsivé hrůzy destruktivní nacistické agrese, spoutanou germánskou disciplínou. Z dalších rolí: nacionalisticky uvědomělý Kurtův otec a zasloužilý bývalý soudce (Friedrich von Thun), starostlivá a milující Kurtova manželka (Antje Schmidt), dozorující lékař v programu Eutanazie Ernst-Robert Grawitz (Hanns Zischler), náročný a výkonný velitel osvětimského koncentračního tábora Rudolf Höss (Sebastian Koch), velmi zdrženlivý americký diplomat ve Vatikánu Tittman (Angus MacInnes), životy židů přehlížející a eutanazii nepotřebných odsuzující německý biskup von Galen (Bernd Fischerauer), řádně opatrný americký velvyslanec pro Vatikán Taylor (Richard Durden), spolehlivá židovská služka rodiny Gersteinů, paní Hinze (Monica Bleibtreu), Kurtův zpovědník, pastor Dibelius (Günther Maria Halmer), či Kurtova oblíbená neteř Berthe Gerstein (Dorina Chiriac). Film Amen. křičí do světa své partyzánské odhodlání a bez soucitu proniká svými útoky do paměti svědomí lidstva. Míra naléhavosti a niterné znepokojení nedosahují stejných kvalit dřívějších partyzánštin Costy-Gavrase, přesto mají kriticky morální ataky cit pro spravedlnost. Holokaust na vlastní oči může způsobit chronickou gastritidu. Zajímavě plamenné čtení obžaloby moci a politického pokrytectví stařičkého řeckého partyzánského bojovníka. () (méně) (více)

italka63 

všechny recenze uživatele

Pokud shlédnete tento film, doporučuji přečíst si ještě knihu Vatikán a Hitler. Co dodat ke skutečnému válečnému příběhu, kde slušní tíhu neunesli a zločinci včas propluli do bezpečné náruče států, kde jim byl poskytnut azyl a změněná totožnost. V Argentině v odlehlejších místech vznikala německá městečka s hrázděnými domy a když se nešťastnou náhodou stalo, že nějaký lovec nacistů či novinář je objevil, vysmáli se mu do obličeje. Poslouchali jen rozkazy a jsou nevinní. Ona to nebyla jen Latinská Amerika, ale i USA i Rusko. Ovšem tam je alespoň zapřáhli. Co se týká církve, její pokrytectví je bezbřehé a ne nadarmo sama kniha Zjevení poukazuje a varuje do budoucna před její špatností. Jak ironické. Je smutné, jak na miliony mrtvých ve jménu zrůdnosti poslední dvě generace rychle zapomněly. Co chcete, vzpomeňte na pestrý život minulého papeže. Bez komentáře. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Čtu si tu komentáře a pobaveně sleduji jak je někdo pohoršen tím, že je zde církev ukazována v nepěkném světle. Ba co víc, dokonce spojenci. Jenže ono to tak bylo. Bohužel. Okupovaný Vatikán v čele s Piem XII zcela selhal a i když možná brzdil nacisty v Itálii - v globálním měřítku církev i se svým zástupcem Boha na zemi v otázce holocaustu zcela selhala. Z hitorie víme, že leckerým lidem čištění zemí a měst od židovského obyvatelstva vůbec nevadilo a katoličtí Poláci to dokonce vítali a Skopčáky v tom podporovali. Byly tu vyjímky samozřejmě. Stejně tak spojenci. Měli dost informací o táborech smrti už kolem roku 1941. Řadě statečných se podařilo předat opsané seznamy deportovaných do táborů smrti včetně všech jmen, časů odjezdů vlaků, počtu lidí jednotlivých národností atd... řada statečných byť jich nebylo mnoho dokonce z táborů smrti uprchla. Jejich jetšino strastiplná cesta za svobodou byla poháněna vždy jedinou myšlenkou - podat svědectví vrcholným místům. A co se stalo? Nic. Hru neznám, ale film byl velmi silný. Těch pár scén z lágru na mne mělo silný efekt. Srovnávaný Schindler tu není až tak na místě a už vůbec srovnávání zpracování prostředí. Myslím, že tvůrcům o dokonalé ztvárnění koncentráku ani nešlo. Tohle je další pohled na holocaust, který pokládá mnoho nepříjemných otázek coby bylo kdyby.... * * * * ()

Galerie (40)

Zajímavosti (6)

  • Costa-Gavras chtěl původně do filmu angažovat americké herce. Nakonec se rozhodl do hlavních rolí obsadit Němce. Byť je produkce francouzská, hrají ve filmu pouze dva francouzští herci. Jelikož se natáčelo v rumunské Bukurešti, v mnoha epizodních rolích hrají rumunští herci. Celý film se však natáčel v angličtině. (Snorlax)
  • Žiadna z filmových scén sa nenatáčala vo Vatikáne, ale v bukurešťskom Paláci Parlamentu (Palatul Parlamentului) nazývaným tiež Ceauşeskov palác, resp. Palác ľudu. Veľkosťou ide o druhu (po americkom Pentagone), objemovo tretiu najväčšiu stavbu sveta (po hale na Cape Canaveral na Floride, kde sa montujú rakety a pyramíde Quetzalcoatl v Mexiku. Dnes tu sídli rumunský parlament. (marlon)

Reklama

Reklama