Popelka

Docela odlišné zpracování než je u Tří oříšků, kterou zná většina populace. Rozhodně je tahle verze smutnější a vážnější, což se mi velice líbilo. Je také víc muzikálovější i když melodie jsou celkem 4 a opakují se, ale písničky jsou to pěkné. Trochu zamrzí černobílé zpracování, protože tolik nevynikne krása jednotlivých šatů, ale co se dá dělat je to dost stará pohádka. Hodnocení: 85/100. (01.03.2015)

I když jsou mezi filmem od Janečkové a Třemi oříšky od Vorlíčka pouze čtyři roky, vždy mi tato černobílá verze přišla o dost starší a archaičtější, což však nemá vliv na její kvality. Na televizní poměry jde o solidně natočenou a zahranou pohádku, která sice není tak vymazlená jako její o čtyři roky roky mladší "sestřenka", nicméně i tak je svým způsobem stále kouzelná a milá. Ať už díky "dětské" Evě Hruškové, charismatickému Jiřímu Štědroni, macechovité Daně Medřické, starostlivému Ladislavu Peškovi či uzpívanému Janu Třískovi. I přes několik scenáristicky nedomyšlených (a občas i humorných) failů jde stále o poutavý film, který osloví i dnešního diváka. P.S. "Já s ním jako ve vatičce a on na mě křičí-íí?!" (23.12.2020)

Dle mého nejvíce zapomenutá a přehlížená pohádka. Zapomenutá tím, že o pár let byla natočená novější verze, dnes možná nejslavnější česká pohádka TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU, a každý si už vybaví především právě ji. A to se právě odrazilo i v tom, proč je zároveň přehlížená. Určitě za to může i fakt, že tato Popelka je černobílá, a tak moc děti neupoutá jako kdyby byla barevná. Dále je to především televizní pohádka, a to je na ní hodně poznat. Ačkoliv se jedná hned po ZLATOVLÁSCE o nejslavnější a nejlepší pohádku Vlasty Janečkové, naší přední režisérky televizních pohádek. Jenže když se natáčí jen na dvou místech, a to v interiérech, ve skromných podmínkách, tak se nemůže prostě rovnat s Vorlíčkovou verzí. Leda tak jen kostýmy jsou srovnatelné, možná i ještě bohatší. A podle mne je to i ten důvod, proč je tato Popelka kolikrát odsunuta v televizním programu hned na brzké ráno po šesté hodině ranní. Dalším pro nás Čechy je netypickým znakem Popelka coby blondýna. Sice v té nejslavnější verzi, kreslené od Walta Disneyho je právě blondýnou, tak podle mne se k Popelce více hodí bruneta, tak jak to bylo se Šafránkovou. Navíc blonďaté vlasy a až příliš mírumilovný výraz Evy Hruškové, dělají z této Popelky až moc líbeznou holčičku. Nepovedla se ani forma muzikálu. Především princ Jiří Štědroň je podle mne největším zklamáním. Štědroň je zpěvák, ale hrát prostě neumí. Na prince byl až příliš moc toporný. Jediné, co se mi na celé Popelce líbilo, byl zpívající Tříska s mandolínou. Ten mě opravdu překvapil. [6706. hodnocení, 147. komentář, 80%] (10.01.2019)

Uznávám, že z našich televizních pohádek patří tato mezi nejlepší. V porovnání s mladší verzí (Libuška v hlavní roli) ale pochopitelně prohrává. Vedlejší role (král, macecha "Koukej zblízka omrknout, z čeho ty šaty má!" a tatínek, Tříska je kapitola sama o sobě) znatelně přehrávají jak ukníkanou Popelku, tak nesympatického prince. (15.08.2012)

Tato verze popelky je mou nejoblíbenější, vážou se na ni nejenom krásné vzpomínky z dětství, ale i po stránce kvality, herců a písniček. Paní Hrušková je úžasná herečka a tahle role jí neskutečně sedla. Do role Popelky se nehodí nikdo více než ona. Stejně tak sedla role i paní Medřické, která coby macecha předvedla skvělý výkon. Princ stál též za to, pan král a rádce se zase postarali o spoustu legrace. Popelka s paní Šafránkovou se téhle nemůže vůbec měřit. Tato pohádka u nás doma hraje každé Vánoce několikrát a sem tam i přes rok. (11.05.2023)