Saw: Hra o přežití

Good. Good. Extrémní fyzický a psychický teror alá Kostka, v trochu jiném podání. Celý film je hodně dobrý, ale stejně má své mouchy. Degradování vraha na to, že nosí trapný plášť typu Purpurové řeky 2 nehledě na to, že ho policajti mohli pohodlně asi tak 40x zabít. Jinak však dobře vypointované a vesměs originální. Srovnání se Sedm se asi nevyhnu takže ať to máme rychle za sebou. Sedm je o mnoho dospělejší a postava vraha je tam naprosto perfektní, oproti tomu v Saw je to jen takový odvárek aby to dobře vypadalo. Jinak ale spokojenost. A ještě jeden film z kterého autoři stoprocentně čerpali ne-li přímo vykradli je Šílený Max. (28.09.2005)

Hra, to jistě. S psychologií a psychikou? Kdeže, spíše s krví a kostmi. V mnoha chvílích se nás film sice snaží přesvědčit i o tom prvním, ale výsledek je buď bizarní nebo směšný. Ku příkladu v podobě dívky, která se vyléčí z drogové závislosti dík tomu, že odkrouhla svého milého. To je nejen ujeté, ale i pitomé. Vrah se sice staví do pozice psychoterapeuta, jenže tady nemáme co dělat s propracovanou psychologií postav, jako spíše se sledem očekávatelného chování, prostřídaného náhodně zvoleným (hlavně efektním) šílenstvím. Odhalení identity Jigsawa, po kterém samozřejmě divák pase, má pozorného čumila ohromit poznáním, že řešení měl přeci celou dobu na dlani. Omyl, neměl, to jen scénárista podle rozhodil po ději pár indicií, které budí zpětně tento dojem. Tento film IMHO těží pouze z přemíry násilí a odlišuje se jen tím, že jde o násilí osobnější a při jeho páchání mnohdy trpí i násilník. Slabé **. (20.09.2008)

Tedy smekám před dvěma tak mladými kluky, kteří za 18 dní dokázali natočit tak dobrý horor se skvělým příběhem, kde postupně všechno do sebe zapadá, atmosféra by se dala krájet a navíc má výbornou hudbu. Jednu hvězdičku celkem nerada srážím za klipové vložky, které trochu kazí atmosféru a za nepříliš povedenou dvojku hlavních herců. Bylo to sice dost krvavé, ale jinak sakra dobré. (18.02.2006)

I saw Saw a musím říct, že to opravdu stálo za to. Není to sice Shakespeare, ale vypjatých hereckých výkonů si tu užijete až až, obzvlášť mě překvapil Cary Elwes, od jehož doktůrka bych takovéhle kousky...ale co to kecám, Saw dostává takhle vysoké hodnocení ne za herecké výkony, ale kvůli tomu zvrácení naruby, kterého si užijete víc než dost a bude se vám to líbit. Poslední půlhodina sice není tak zdrcující jako třeba v Ďáblově Advokátovi, ale něco tak nepopsatelného, do čeho by vařilo něco co sakra připomíná Live And Let Die, by se mělo natáčet častěji, protože je to geniální. A navíc nemáte pocit, že s vámi scénárista a producent nebo někdo jim podobný hraje hru na blbého a blbějšího, takže 1:0 pro Jamese Wana. Jen mi nejde do hlavy jak chce natočit stejně kvalitní sequel, když pointa jedničky nebude možná...ale přeju mu, aby to vyšlo (dodatek - ono to nakonec nevyšlo;)). (26.03.2005)

Americky kontinent zosobneny v mladej krvi reziserskeho novacika aziatskeho povodu Jamesa Wana po dlhsej dobe vyprodukoval psychothriller, ktory je podla mna nadstandardom v danom zanri (porovnatelny napr. s Tarsem Singhovou The Cell, i ked na uplny vrchol kde troni napr. Silence of the lambs, Se7en mu este chyba jeden-dva stupne). Potesitelnou "inovaciou" je fakt, ze snimka miestami bura klise daneho zanru (hlavny zaporak de facto nie je vrah...). Velkym plusom potom pre mna bolo hlavne to, ako sikovne (na debutanta) reziser pracuje s viacerymi casovymi rovinami a ich prelinanim. Rovnako som bol milo prekvapeny aj tym, ze az na jednu vynimku tu je nervozita, uzkost a "psychicky natlak" dosahovany nie lacnymi a prvoplanovanymi lakackami (typu - nieco rychle vbehne do zaberu podtrhnute hlucnou ruchovou stopou). Film ma hlavne zo zaciatku velmi dobru atmosferu (dosahovanu okrem ineho aj napr. neobvyklou, vyraznou redukciou tzv. establishing shots), ktora ale zial tesne pred zaverecnou sekvenciou (ta je velmi "hutna" a dobre vygradovana i ked spatne nastoluje viacere otazniky nad vynarajucimi sa logickymi chybami...) ustupuje niektorym lacnym scenaristickym skratkam a la Hollywood. Co sa tyka brutalit a naturalisticky podaneho nasilia - ano dockate sa ich, ale ak ste videli napr. Texasky masaker (original alebo remake) alebo nebodaj zopar filmov azijskej produkcie (ako referencny bod uplne postacia niektore uchylnosti od Takeshi Miikeho) tak "mierne povedane" Vas vobec nevyhodia z konceptu. (15.10.2004)