Příběhy obyčejného šílenství

Petr Zelenka mě tímto filmem lehce zklamal. Myslím, že je to zatím jeho nejslabší kousek. Myslím, že divadelní hra, která je v Dejvickém divadle neustále vyprodaná musí být skvělá. Jenomže film není divadlo a to se na tomto díle podepsalo. Dosti scén působí divadelnicky. Taky u vtipů je rozeznat, kdy jedna postava druhé nabíjí na smeč. Nelze ani hodnotit herecké výkony, protože Trojanova role nai žádný herecký výkon prostě nevyžadovala. Výseldný film je prostě série obyčejných šílenství, nevyrovnaně humorných vtipů, ale ve výborném provedení. (12.11.2006)

Příběhy obyčejného šílenství jsou velice lidským filmem. Hodně k tomu přispívají výborné herecké výkony (Krobot, Trojan, Divíšková, Heřmánek) a vůbec celý tento neobyčejný příběh, který je založen na tragikomice (ne) všedního života několika lidí. Je zde pár opravdu vypečených hlášek, kterým se však můžete smát až se budete za břicho popadat, stejně jako si uvědomit, že to je vlastně docela neveselá realita (u mě to byl takový mix). Soundtrack je perfektně poskládaný, nechybí zde špetka mystiky pro Zelenku velmi typická (přestože já bych se bez ní klidně obešel) a potěšil i úsměvný a symbolický konec. Po několika zhlédnutích jsem si film velmi oblíbil, a to natolik, že i když mě trochu mrzí jeho v podstatě docela smutné vyznění (nebo i právě proto?), hodnotím ho 5*. (18.08.2009)

Pěkně studený krocan! POŠ jsou jedním z oněch filmů, které marně doufají, že ze shluku postmoderně zcizujících atrakcí [milenci z telefonní budky, sexuální voyerství za peníze, plastová figurína, filmové týdeníky, ustřižené vlasy, krev pro Bosnu] vydestilují nějakou tu životní výpověď, a uniknou tak pasti otřelosti, resp. didaktičnosti. Zejména v odtažitých dialogových scénách jsou patrné základní problémy projektu: vyspekulovaný děj, konflikt divadelního textu a filmové adaptace a zejména Zelenkův řemeslný i lidský (empatický) deficit. Zatímco si lze představit, jak se tyhle vypulírované dialogové hyperboly “vylupují” z prázdnoty jevištního aranžmá, s “tvrdou” realitou filmu vůbec nereagují – Zelenkovy postavy a fotogenická prostředí filmu existují jaksi paralelně, jako rušivá zadní projekce. Čili ve výsledku nevzrušivá mozaika dialogových, obrazových i hudebních ploch, která nefunguje ani jako komedie (natož jinak). (02.01.2006)

Taková divná komedie bez nějakýho výraznějšího příběhu, kterej by dokázal udržet mou pozornost. Celý mi to přišlo, jak když někdo plácá pátý přes devátý. Našlo se tam pár míst, kdy jsem se něčemu zasmál, ale dohromady to nějak nedávalo vůbec smysl a konec jsem teda absolutně nepobral. Postavy byly všechny úplně divný, což sice nemusí bejt na škodu, ale zároveň mi byly dost ukradený. Zaujal mě snad jenom ten fotr, co namlouval filmový týdeníky. Jak už jsem napsal, je to dost divnej film, ale neřikám, že je špatnej. Pro mě je to ovšem pouze průměr. (15.08.2009)

Neskutečně humorná, avšak citově prázdná, sonda do životů jedné neveliké skupiny je klasickým českým filmem, který však dokáže překvapit Zelenkovou režií. Asi tak nějak bych shrnul celé Příběhy obyčejného šílenství do jednoho souvětí. Jedná se totiž o úžasný film, klasický český příběh zde získává díky skvělé režii úplně nový rozměr. Zelenka do toho totiž dal naprosto všechno... Stejně tak skvělý je i scénář, jenže ten jsem četl již před nějakou dobou, když vyšel v knižní podobě (a už tam mě látka oslovila). Dokonce i herci jsou velmi dobří a to ani nemluvím o zvuku... [TOP 19/10 70%] (29.10.2006)