Cizí holka

I sebelepší herec má-li ztvárnit nehratelný scénář nemůže nic změnit na kýči v hardweru. Ludvík Ráža je nadto velké jméno československé televizní režie plně srovnatelné se zesnulým klasikem Františkem Filipem. Neteř Jany Hlaváčové prokázala v této televizní inscenaci talent srovnatelný výkonem Vladimíra Dlouhého ve filmu UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE. Zdar tohoto díla dotvořily špičkové výkony dospělých herců naší dnes už klasické zlaté éry - Galatíkové, Hadrbolcové, tety Hlaváčové, Štěpničky, Preissové, Medvecké. Na malé ploše vznikl veliký klenot lidství, srdečnosti, hluboké dojímavosti, přesvědčivosti. Život nemusí být a naštěstí často není jenom prohrou. (05.08.2023)

SPOILER!! Keď vidím tieto staré filmy spred roka 1989, zaráža ma, ako sa zmenilo myslenie. Tá doba bola nesporne v mnohom jednoduchšia, ale zdá sa, že aj drsnejšia. Ak si dnes niekto ide adoptovať dieťa, pristupuje k tomu veľmi citlivo a empaticky a 10 odborníci si vás preklepnú a radia vám, čo a ako. K tej Kačke tu bolo pristupované podľa mňa ako k balíku sena. Decko príde do domova, je z toho mimo a hneď ho, bez toho, aby jej niečo vysvetlili, po známosti posunú do rodiny, kde jej povedia, že jej matka o ňu už proste nemá záujem. Jala ma hrôza z toľkej surovosti a ja bych si po takej informácii asi hodil mašľu. A Vraj môžeš zostať v rodine, ktorá ťa nechce, alebo sa vrátiť do domova. Ak sa takto za socíka pristupovalo k sirotám, tak poteš Pánbuh. (13.09.2015)

Příběh je silný, herecké obsazení je výborné, ale bohužel šroubovanost některých scén (rozhovory o Kačce sice za dveřmi, ale de facto před ní) a vedlejší linka ( Petrovy úniky s propadlíkem působí nechtěně komicky) snižují celkový zážitek. Závěrečná scéna (Kaččin monolog před třídou) dokládá nepřirozenou šroubovanost. Pobaví zadaný slovní příklad: Z 20 rodičů má 16 auto a 9 má pračku. Kolik rodičů má auto i pračku? (24.02.2013)

Filmy Ludvíka Ráži mám rád, dokáže je točit s takovým zvláštním nostalgickým nádechem. Ale tady jsem tak nějak nepochopil, proč film vznikl. Tedy jistě, kvůli závěrečnému proslovu té holky, že ji si rodiče vybrali, na rozdíl od ostatních, které si rodiče vybrat nemohli. Ale děvče mi holt sympatické dvakrát nepřišlo, vlastně kazila, co mohla, někdy snad i schválně, podváděla, a měl jsem problém se v tom, jak to bylo podané, dohrabat nějaké její dobré a otevřené povahy. Navíc holka je furt v klidu - máma ji opustí, ona to neřeší, dostane se do domova, tedy cizího prostředí - je v pohodě, dozví se, že ji matka odvrhla definitivně - pohodička, ředitelka děcáku ji dohodí známým - ona se snaží makat... Moc citů neprojevuje, nebrečí, je předčasně moudrá, všechno stoicky snáší. (18.03.2013)

Kdysi jsem viděl ve Studiu kamarád. Jde o dětský film, který jsem si rád ve stáří zopakoval. Příběh je oproštěn od všech zbytečností a složitostí a zjednodušeně "táhne přímo na bránu", což filozofům asi nebude vyhovovat. Témata adopce dětí z dětských domovů mají u nás tradici (Indiáni z Větrova aj.), i tady se jedná o "cizí holku", která přijde do nové rodiny. Pomalu ale jistě zapadá do trošku zidealizovaného prostředí rodiny a propracovává se mezi spolužáky ve škole. Lucie Matoušková v roli cizí holky je výtečná a rodičové Preissová+Štěpnička dodají humor a nadhled. Koření Věra Galatíková...70% (10.11.2013)