Klan létajících dýk

Každý druhý komentář zde toto dílo logicky srovnává s Hrdinou, přičemž ten z tohoto srovnání vychází zpravidla lépe. U mě je to naopak. Hrdina je stejně jako Klan úchvatné vizuálně zvukově hudební dílo, ale vadil mi u něj ten politický obsah, kde pak ono "státotvorné" ponaučení mi bylo dost proti srsti. Klan je jednodušší - je o lásce a díky tomu pro mě působivější. Sice po asi sedmdesáti minutách přijde série dějových zvratů, které musíte brát s nadhledem, jinak by vám také mohl přestat příběh fungovat, ale v zásadě hlavní dějová linie je prostá. Je ovšem jasné, že na tento typ filmů se chodí ne tak kvůli příběhu, ale především kvůli formě a ta je strhující. Ať už jde o skvěle natočené bojové scény, které opět mají blíže k baletu (ač vizuální stylizace není tak silná jako v Hrdinovi), nebo ať jde o nádherně nasnímané exteriéry čínské přírody - je zkrátka nač se dívat. To ostatně platí i hercích a především pak o krásné Ziyi Zhang. Hudba od Shigeru Umebayashiho je sice podobná Dunovu Tygru a drakovi, ale pořád se to poslouchá moc pěkně. (20.09.2005)

Jin doprovází Mei ke klanu létajících dýk. po cestě zabijí mnoho vojáků. na konci putování je čas, dozvědět se kdo je kdo. režisér Y.Zhang si mě získal už Hrdinou. že boj povýšený na tanec má být základním stavebním kamenem snímku, nám je předvedeno již v úvodu při ,,hře na ozvěnu". nechápu, kde stále bere nové nápady pro své akčně vizuální umělecké polohy. jak dokáže vnést poezii do letícího šípu, ale hlavně do DÝKY. na lásku není čas, vojska se blíží. Láska. jako by tam tak nějak překážela., ale i zde čeká něco překvapivého a neskutečně silného. Y.Zhang je pro mě básník a Z.Zhang je krásná. dokonale patří do této pestré hry barev. lituji všechny, kteří si nemůžou tuto báseň vychutnat v parádním DTS. (02.03.2006)

Vymyslet originální příběh v roce 2004 je velice obtížné a podle mě už všechny zápletky vymysleli v renesanci, takže vytýkat Zhangovi tisíckrát omýlané story, by bylo nefér. Ale kdyby zůstalo jen u toho, nikdo by si Klanu nevšiml. Zhang přišel s něčím co milostný trojúhelník přivedlo někde nad nebeské výšiny a nebylo to jen bambusové pole. Jak praví jedno dílko Woodyho Allena...Hollywood Ending (pojem by Tsunami)! (02.05.2005)

Pokud Hrdina disponoval zvláštním kouzlem mnohoúhelného vyprávění a pouze lehce naznačenou, avšak působivou pointou, pak Klan létajících dýk přináší lineárně vyprávěnou love story a až příliš okatě vykalkulovaný konec, který přehání hraní na divákovy city. Není tak ničím víc než nádhernou vizuální esejí, ve které Zhang pro svou touhu po absolutní kráse zcela opomněl to, co je pod ní. V Hrdinovi se po pozlátkem barev a geniálních choreografií skrýval velice zajímavě odvyprávěný příběh o počátku čínského státu a také o podstatě hrdinství a tyranie, v Klanu se však po tímto pestrým pozlátkem skrývá pouze značně vybledlá love story, kterou nezachrání ani překvapivý zvrat v 3/4 filmu. Pokud by se Yimou Zhang více věnoval postavám po celou dobu a dal jim nějaký vnitřek, pak by snad závěr dostal emotivní sílu, ale takhle se nedostává nad pouhou fascinaci zobrazovaným. Zbyl mi skutečně jen pocit vytříbeného estetična spojený se žluklou pachutí samoúčelnosti, schematičnosti a prázdnoty. Přesto právě svým vizuálnem patří Klan k filmům, které stojí za vidění – i proto, že narozdíl od Hrdiny je více spojený s reálitou – jak souboje, tak scenérie působí poněkud více z této planety, neboť zjevně ubylo CGI a wire-fu, což vůbec není na škodu. Kamera a choreografie triumfují. Na druhou stranu zamrzí místy až příliš konvenční soundtrack.Výsledek? Pro mou maličkost zklamání, přesto zajímavý film. (10.12.2004)

Po skončení titulků mi na mysl vyskočilo několik přídavných jmen jako jednoduchý, předvídatelný, absurdní, místy nechtěně směšný, nedodělaný. Tak se dá stručně popsat děj.. Proč tomu filmu pak tedy dávám takové hodnocení? Kvůli hudbě, vizuální stránce a kukadlům Ziyi Zhang. Sice kvůli lovestory (které bylo hlavním tahounem filmu) byl potlačen zbytek příběhu, což bylo naškodu... Ale!! na druhou stranu vidět několik povedených soubojů a závěrečnou „bitvu“, SPOILER kde si dva bláznivě zamilovaní chlápci vyřizují účty v krásném podzimním odpoledni měnící se na bouřlivou zimu KONEC SPOILERU, byl pohled k nezaplacení … Klan létajících dýk je pro mě opět jeden z filmů, u kterých jsem se příjemně odpočinula a hlavně bavila (ať už chtě nebo nechtě). Co víc si přát? :o) (11.04.2010)