Klan létajících dýk

Po Hrdinovi výrazný posun dolů. Jedná se v podstatě o romantický bojový příběh milostného trojúhelníku. Scénář není rozhodně originální, ale to není důležité, pokud se to správně podá ( viz Titanic ). Jenže tady bohužel téměř vůbec nefunguje právě to nejzákladnější, co podobný druh filmů potřebuje ( a Hrdina to rozhodně měl ) - chemie mezi postavami a tím i celková emocionálnost příběhu. To taky znamená, že scény, které měly být velmi dramatické, tak mi dramatické nepřipadaly a příliš vážné dialogy zaváněly patetičností. Souboje a jejich choreografie pěkná, bohužel zbytečně samoúčelně efektní ( určité podobnosti s Matrixem ). To, co mě u Hrdiny rozechvělo a přimrazilo do sedačky, mně tady nechalo poměrně chladným - i ten závěr, to už se nedalo skousnout. Zhang Ziyi ovšem nádherná. (18.03.2005)

Nádherná Zhang Ziyi, překrásné obrazy a kostými, výborná hudba, úchvatná choreografie, velké zvraty a drsné bitky. Podobně jako Tygr a Drak je i Klan výbornou vizuální podívanou. Oba mají nezapomenutelné scénky (tady to je souboj v bambusovém lese), ale Klan má něco navíc. Je plnej emocí. Závěrečná scénka mě málem rozbulela. Skvělé bylo také sladění všech barev (bambusový les- zelené oblečky atd). Ovšem nejvíc mi bylo líto těch koní. Ve scéně kdy Mei honí vojáci na koních a následně jsou probodnutý dýkama, mi ztuhla krev v žilách. Koně padali k zemi takovým způsobem, že se museli zabít. Ale to je jediné co mi na tomhle skvostu vadí. Zhang Yimou je prostě borec. (30.12.2006)

Vizuálně působivé, jinak ale prázdné, zbytečné a předvídatelné, ve finále navíc roztahané a ubíjející a z hlediska motivací postav naprosto nedomyšlené, nelogické a hloupé... Po mistrovském Hrdinovi ohromný propad a nebýt prima hreckých výkonů, inscenačně i řemeslně skvělé bitky v poli a celkově poměrně velmi kvalitních triků a vizuálu obecně, šel bych na dvě. (05.08.2010)

Pokud Hrdina disponoval zvláštním kouzlem mnohoúhelného vyprávění a pouze lehce naznačenou, avšak působivou pointou, pak Klan létajících dýk přináší lineárně vyprávěnou love story a až příliš okatě vykalkulovaný konec, který přehání hraní na divákovy city. Není tak ničím víc než nádhernou vizuální esejí, ve které Zhang pro svou touhu po absolutní kráse zcela opomněl to, co je pod ní. V Hrdinovi se po pozlátkem barev a geniálních choreografií skrýval velice zajímavě odvyprávěný příběh o počátku čínského státu a také o podstatě hrdinství a tyranie, v Klanu se však po tímto pestrým pozlátkem skrývá pouze značně vybledlá love story, kterou nezachrání ani překvapivý zvrat v 3/4 filmu. Pokud by se Yimou Zhang více věnoval postavám po celou dobu a dal jim nějaký vnitřek, pak by snad závěr dostal emotivní sílu, ale takhle se nedostává nad pouhou fascinaci zobrazovaným. Zbyl mi skutečně jen pocit vytříbeného estetična spojený se žluklou pachutí samoúčelnosti, schematičnosti a prázdnoty. Přesto právě svým vizuálnem patří Klan k filmům, které stojí za vidění – i proto, že narozdíl od Hrdiny je více spojený s reálitou – jak souboje, tak scenérie působí poněkud více z této planety, neboť zjevně ubylo CGI a wire-fu, což vůbec není na škodu. Kamera a choreografie triumfují. Na druhou stranu zamrzí místy až příliš konvenční soundtrack.Výsledek? Pro mou maličkost zklamání, přesto zajímavý film. (10.12.2004)

Tenhle film je dalším pokračovatelem čínských megaprojektů. Tygr a Drak se mi moc líbily. Klan létajícíh dýk nenabízí nic mov nového, opět se hraje na stejné struny. Barevnost, vytříbená příroda, romantika, nádherná hudba a nereálné avšak úchvatné souboje, to vše už bylo v předcházejících filmech. Ale na mně to funguje pořád stejně. dokonce myslím, že KLD má zatím nejsilnější příběh. Takže na další Čínu se opět rád podívám. (24.04.2005)