Občanská výchova

Určitě nejsem žádný zbohatlík a nejsem ani žádnou jinou formou kapitalistické sběře,ale ani jako úplný lůzr a sociální případ se necítím být kompatibilní s názorem,že se má majetek rovnoměrně rozdělovat všem bez rozdílu,a to i takovým,kteří se práce vysloveně štítí.Kdyby ke mně vtrhla parta aktivistů s tím,že počítač,Play Station a XBOX je na jednu osobu příliš a mám se rozdělit třeba s chudou uprchlickou rodinou,pro vulgarismus bych nešel daleko a jistě bych se na ně zle podíval svým špatným okem.Tím vším chci říct,že téma filmu mi není blízké,děsná odrhovačka,která zahltila celý závěr filmu,mi rvala uši a řešení milostného trianglu jsem nevěřil ani na chvíli,přesto uděluji 3* za Niki Laudu a Sophii Scholl. (15.08.2016)

Abych se přiznal, tak ideály hlavních hrdinů jsou mi naprosto cizí. Nesdílím jejich názory na svět, politiku, způsob života. Jenže mladá revolta vždy obracela zažité ideály a nastolovala nové pořádky, proč to tedy neudělat touto cestou? To asi tím hlavním tématem, kterým se snaží tvůrci úspěšně donutit diváka, aby o jejich filmu hluboce přemýšleli. Nelze opomenout, že se jedná o velmi, opravdu velmi kvalitní film. Některé politické diskuze stojí opravdu za promyšlení a zmínění. Možná nebudu daleko, když napíšu, že tento snímek by se mohl pouštět v rámci hodin politologie. Hlavní protagonisté jsou ve svých rolích opravdu velmi přesvědčiví a člověk by až věřil, že tomu co se děje na plátně opravdu věří... (24.01.2006)

Tak tenhle film měl docela příznivé recenze, tudíž jsem se na jeho dívání těšila a musím říct, že nelituju těch dvou hodin s ním strávených. Film je takové syrové vylíčení příběhu jedné trojky mladých lidí, myslím, že to vylíčení se jim povedlo a tím pádem u mě film dostává body za docela reálný příběh, klidně se to může stát. Film ale taky působí místy někdy depresivně, mladí neví jak z toho problému ven a navíc jim scénarista přichystal ještě milostný trojúhelník. Film jako takový by se dal rozdělit na dvě poloviny. První - více zábavnější a akčnější, napínavé. Druhá půlka - moc se mi líbily rozhovory hlavních hrdinů s uneseným, jejich úvahy o bohatství x chudobě, lidech, světě, problémech, penězích, životě a systému. Musela jsem o tom pak přemýšlet a to mám ráda. Jinak z celého příběhu vyznívá, že hlavní postavy vlastně vůbec nejsou špatní lidé, dělají vše jen proto, že je k tomu donutily okolnosti... No zkrátka, film se mi líbil, poučil mě a zároveň nenudil a strávila jsem u něj příjemné dvě hodinky, takže doporučuju nejenom všem mladým, protože to stojí za to, není to tupý, ale dost chytrý film s dobrými a přesvědčivými hereckými výkony. (05.12.2013)

Občas, občas škola dokáže vybrat film, na který se dokonce dá koukat a není český. Občanská výchova to dostala za úkol, lidi bavit, a tak jsem si s pocitem, že to bude nuda šel sednout do řady a čekat až se v kině, které vypadá jako atomový bunkr, a on snad i skutečně je, zapne film a nad moje očekávání mě uzemní do toho hnusnýho křesla, že se z něj pak budu těžko sbírat, až film skončí. U něj jsou takové ty pocity, kdy film končí a já jsem rozčilen že skončil. To je první příznak toho, že mě film bavil. Další příznak je rozhodně ten, že jsem byl překvapen jak Němci za poslední dobu začínají točit filmy, které začínají bavit, ale většinou vážnější formou s hlubokou myšlenkou. Občanská výchova v tom samozřejmě jede taky a řekl bych, že se jí to docela úspěšně daří. Sice to není na plný počet, ale i tak mě dokázala v kině natolik překvapit, že od té doby jsem přestal řikat, že německá kinematografie stojí za.... Občanská výchovu bych přirovnal k takové vlně filmů, které v Německu vznikají a rozhodně se svojí myšlenkou se neztratí. (26.06.2008)

Zhruba tak do půlky filmu jsem vážně přemýšlela o pěti hvězdách. Film mi přišel dokonale výchovný, jak už samotný název vypovídá, rebelský, svižný a správně ideologický. Mladý Brühl tento pocit ještě podtrhával, a s jeho názory jsem v hlavě zběsile souhlasila, jeho postava Jana měla myšlenky, které by měly trápit každého z nás. Při odjezdu na chatu s uneseným zbohatlíkem ale film dostal hvězdy nakonec čtyři, protože horská rekreace byla bohužel až křečovitě dlouhá a přiznejme si to, nějaké scény vynechány být mohly. Střídalo se chvilkové napětí, že z toho nakonec bude drama, s chvilkovým zklamáním, že vlastně teda ne. Ocenit se ale musí ztvárnění přátelství, které jsem tak silně už dlouho z žádného filmu necítila. Poslední záběr na vzkaz na stěně byl více než skvělý a neříkám, že jsem z kina neodcházela plná vnitřního rozporu a odporu ke společnosti, ale fakt mi to zavolání policajtů přišlo hrozně zbytečný. (18.08.2016)