Občanská výchova

Čajová cesta idealistickej mladosti alebo čajová moralistická exploatácia. Herecká oduševnenosť je pre túto snímku čertovsky účinným afrodiziakom, meno Daniela Bruhla poctivo memorujem. Predkladaný idealizmus pre mňa predstavuje do neba týčiacu absurdnosť na n-tú. Príbeh občas kriticky volá po uvedomelých chirurgických zásahoch, nie, nie, počkať, to som zase ja, čo potrebuje lekársku starostlivosť, lenže to pre Edukators vôbec nič nemení že? No revolution, ale VYSOKOpozoruhodný nemecký produkt, o tom žiadna. (11.12.2008)

Peter a Jan po nocích lezou do vil zbohatlíků a všechno jim tam přestěhujou. Nic ale neseberou a nechaj tam vzkaz "Die fetten Jahre sind vorbei" nebo "Sie haben zu viel Geld". Chtějí tak docílit toho, že se zbohatlíci najednou nebudou cejtit tak jistě. Jan se pak zabouchne do holky od Petera a ukáže jí, co po nocích dělaj. To skončí průserem, páč se majitel vily, kterej je zároveň člověk kterýmu Jule musí splatit 94500 Euro, vrátí domů a tak ho náš trojlístek unese někam do Rakouska. Tam po pár dnech přestane jít o únos jako takovej a zbohatlík to bere spíš jako dovolenou v přírodě a vyslechne si názory našich tří anarchistů. Peter se ještě dozví o vztahu Jule a Jana a veme to na můj vkus až moc dobře. Po návratu dostane Jule papír kde se píše, že nemusí splácet tu výše zmiňovanou škodu. Zbohatlíci jsou ale všichni stejní, takže už druhej den u trojice komando...ta už tam ale není a na steně je papírek se nápisem "Někteří lidé se nikdy nezmění". Oni jsou už kdesi ve střední Americe...a tady mi vrtá hlavou, kde na to vzali a jak se tam tak rychle dostali. Ten bohatej tam sice má loď, ale peníze neměli... Nicméně, v něčem jsem s anarchistama souhlasil, v něčem naopak zase ne. Bohatej pán měl taky dobrý i špatný argumenty. Ale nějak nevim kde ta trojice brala na všechno prachy, když makala jenom holka a ta co měla dala na pokutu. I tak si žili víc než dobře a měli hulení za nemalý prachy. No, to asi vědí jenom levicově zaměřený Áčka. Mně se ten film líbil a zároveň jsem si po delší době znova uvědomil, že jsem napůl Němec a že některý věci se na světě fakt dějou...třeba že v Indii děti šijou boty. (12.04.2009)

Výborný německý snímek, jejž utáhnou v podstatě celou stopáž čtyři herci. Daniela Bruhla považuji za velký herecký a jazykový talent, na jeho výborné výkony jsem již zvyklý, Julii Jentsch jsem viděl poprvé a Stipa Ercega jsem si bohužel výrazně nezapamatoval v Baader Meinhof Komplex. Všichni tři však předvádějí přesvědčivé výkony, jejich postavy si postupně získávaly mé sympatie čím dál víc. Především mě strhla druhá půlka filmu, jež je vyplněna řadou diskusí a polemik a mírným milostným napětím. Pod mnoha názory ve snímku uvedenými bych se s chutí podepsal a nejvíce se mi líbí název v německém originále, jenž vystihuje i dnešní realitu v Evropě. Je to tak na čtyři a půl, za druhou půlku a sympatické hlavní představitele se přikláním směrem nahoru. Německá kinematografie opět boduje. (22.12.2011)

Určitě nejsem žádný zbohatlík a nejsem ani žádnou jinou formou kapitalistické sběře,ale ani jako úplný lůzr a sociální případ se necítím být kompatibilní s názorem,že se má majetek rovnoměrně rozdělovat všem bez rozdílu,a to i takovým,kteří se práce vysloveně štítí.Kdyby ke mně vtrhla parta aktivistů s tím,že počítač,Play Station a XBOX je na jednu osobu příliš a mám se rozdělit třeba s chudou uprchlickou rodinou,pro vulgarismus bych nešel daleko a jistě bych se na ně zle podíval svým špatným okem.Tím vším chci říct,že téma filmu mi není blízké,děsná odrhovačka,která zahltila celý závěr filmu,mi rvala uši a řešení milostného trianglu jsem nevěřil ani na chvíli,přesto uděluji 3* za Niki Laudu a Sophii Scholl. (15.08.2016)

Moje antipatie k Německejm filmům bude asi jen deformace z romanťáků TV Príma. Myšlenkou mě to sice minulo, protože já se na všechno vždycky dívám z obou stran a tak je mi fanatismus v jakýkoli podobě protivnej, a tak, ačkoli s nima člověk v něčem taknějak souhlasí, bych jako lego nábytek pracháčů asi nepoužívala, i když zábava by to byla. Taky celkem pokrytectví kázat o morálce a přitom sahat, na co se sahat nemá. Ale pátá * je za herce - co tam ty tři dávaj, je radost sledovat a tak snad jen - Daniel Brühl, mix Emila Hirsche, River Phoenixe, Ewana McGregora, Vaculíka a Boučka, přesto naprosto individuální a divnej, což je kompliment, je sakra zvláštní osoba, z který jsem neodtrhla oči. Na tomhle kousku je vidět, že je z Evropy a to rozhodně nejen proto, že se v něm šprechtí Německy... (06.02.2011)