Režie:
Hans WeingartnerHudba:
Andreas WodraschkeHrají:
Daniel Brühl, Julia Jentsch, Stipe Erceg, Burghart Klaußner, Petra Zieser, Hanns Zischler, Knut Berger, Sylvia Haider, Claudio Caiolo, Claudia Jakobshagen (více)Obsahy(1)
Jana, Petera a Jule spojuje jejich vášeň touží změnit svět. Jan a Peter se stanou Učiteli, záhadnými aktivisty, kteří nenásilným způsobem upozorňují místní smetánku, že jejich dny hojnosti jsou sečteny. Komplikace nastanou, když se Jule zamiluje do obou Jana i Petera. Jedna akce se nezdaří a následuje únos. To se nemělo stát. Tři mladí idealisté se tváří v tvář střetávají s hodnotami silné, bohaté generace. Rakouský filmový tvůrce Hans Weingartner (Free Rainer, 2007) přišel s Občanskou výchovou, diváckým hitem spojujícím napětí, zábavu i společenskou kritiku. Při světové premiéře filmu na festivalu v Cannes v roce 2004 odměnili diváci tento film dlouhotrvajícími ovacemi vestoje. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
Moje antipatie k Německejm filmům bude asi jen deformace z romanťáků TV Príma. Myšlenkou mě to sice minulo, protože já se na všechno vždycky dívám z obou stran a tak je mi fanatismus v jakýkoli podobě protivnej, a tak, ačkoli s nima člověk v něčem taknějak souhlasí, bych jako lego nábytek pracháčů asi nepoužívala, i když zábava by to byla. Taky celkem pokrytectví kázat o morálce a přitom sahat, na co se sahat nemá. Ale pátá * je za herce - co tam ty tři dávaj, je radost sledovat a tak snad jen - Daniel Brühl, mix Emila Hirsche, River Phoenixe, Ewana McGregora, Vaculíka a Boučka, přesto naprosto individuální a divnej, což je kompliment, je sakra zvláštní osoba, z který jsem neodtrhla oči. Na tomhle kousku je vidět, že je z Evropy a to rozhodně nejen proto, že se v něm šprechtí Německy... ()
Počáteční nápad "občanské výchovy" se mi líbil...jejich pohnutky obyčejný člověk snadno pochopí. Nepovedená "výchovná" akce, která končí únosem a nikdo neví, jak z té šlamastiky ven, do toho milostný trojúhelník, neobvyklý vztah s uneseným zbohatlíkem...velmi zajímavý fim s překvapivým koncem a revolucionářskými myšlenkami hippies - 75%. ()
Stockholmský syndrom v perníkové chaloupce? Kdyby měl Weingartner víc nadlhelu, mohla by být jeho "výchova" zajímavou ukázkou, kterak se odpor "čtvrté generace" totálně vyprázdnil do telenovelového kýče: Baaderovo "fucking and shooting are the same" transponované do "chtěla bych žít divoce a nespoutaně". Bohužel, formální neohrabanost, dějová schématičnost a tendenční utvrzování společenských stereotypů finální revoluční gesto (managerova hra na ideové spříznění a neoblomnost novopečené trojky) přes svůj cynismus vyznívá naprázdno. ()
Ja osobne som výpoveď filmu nevnímal ako ideologickú,filozofickú či politickú. Videl som to skôr ako konfrontáciu naivných ideálov humanizmu a tolerancie spojených zo všetkými aspektami mladosti z tvrdou realitou, no nejasným otvoreným koncom ktorý nemoralizuje, nesúdi a nehlása čo je dobré a čo zlé. 127 minút debát o niečom a o ničom zvažovanie pre a proti no rozhodne nemožno povedať že doba venovaná Občianskej výchove bola zabitým časom. U mňa na štyri. ()
Moc se mně líbilo jak to mládí a rebelství bez příčiny pomalu střídalo dospívání a rebelství z příčiny. Och ty neměcké filmy jsou tak hezky vyspělé. První divočejší část střídá inteligetní vztahová dialogovka, která vynikajcí divácký vývoj. Daniel, Julia a Stipe v jednom z prvních svých velkých filmů s ohledem na zdejší přirozený a suverenní herecký projev bylo jen otázkou času, kdy z nich vyrostou herecké superhvězdy evropsko-německého formátu. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (9)
- Postava Petera na začátku filmu odjíždí do Barcelony. Daniel Brühl, jenž ztvárnil postavu Jana, se narodil v Barceloně. (claudel)
- Film reflektuje aj skúsenosti režiséra Weingartnera, ktorý sa v predchádzajúcich desiatich rokoch pred filmom pokúšal neúspešne politicky angažovať. (Arsenal83)
- Svetová premiéra prebehla na filmovom festivale v Cannes 17. mája 2004, kde film zožal búrlivý niekoľkominútový potlesk. Šlo o prvý nemecký film na festivale po 11 rokoch. (Arsenal83)
Reklama