Zvláštní zpravodajství

Klasická zápletka dobývání se do úkrytu zločinců držících rukojmí je zpestřena tématem využívání médií, jak ze strany policie, tak padouchů. Lahůdkou jsou dva dlouhé záběry beze střihu - jeden na začátku při první velké přestřelce, druhý na konci v autobuse. Další mňamka režiséra Johnnyho Toa, který má asi patent na inovativní hru s žánrovými klišé. (09.12.2007)

Úvodní, asi pětiminutová přestřelka bez jedinýho střihu a s nesmírně zajímavým snímáním je totální úžasnost, nicméně následně film trošku sleví a nabídne divákovi "jen" skvělej originální thriller, kterej v sobě má jak výbornou a neuvěřitelně reálně působící akci, který teda po hříchu zase tak moc neni, tak hlavně geniální nápad s využitím médií a televize a jejích mimořádných zpráv, kdy poskytujou informace a svoje pohledy médiím, jak zločinci, tak policie. (19.12.2009)

Komický námět o pokusu popularizovat podělaný obraz honkongské policie skrze média je prošpikován myriádami olova. Akce střídá akci, sem tam to bouchne, naprosto vyklidnění zločinci obědvají s rukojmími a já už od úvodního několikaminutovýho záběru si řikám, proč něco tak režijně jistýho a přitom okouzlujícím způsobem dynamickýho a výbušnýho vídám tak zřídka. Je to hustý. (19.10.2014)

Nebezpečné zločince musíme nejen zatknout, ale zároveň uspořádat šou, která napraví obraz policie a pomůže navrátit její ztracenou důvěru.... Svět médií určuje obraz všeho a každého. Herců, sportovců, vás, tak proč ne policie? Ono je taky v Hong Kongu na co koukat, protože tady evakuovat panelák je jako vystěhovat v Praze jednu čtvrť. A zvlášť, když se v tom baráku ukrývají zločinci, kteří také vědí, jak zapracovat na svém mediálním obraze. Film o policejní šou, banditech s výdrží i charakterem, neodbytným poldou (tedy také s výdrží) a s největší koncentrací nejhorších střelců na jeden panelák mi občas připadal jako komedie. Nebo jako špatnej vtip? Každopádně to má styl. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem náčelník obvodního oddělení PČR a v okolí se o ,,nás“ nemluví hezky. 2.) Přesvědčím se, že je lepší mít chytrýho tátu. 3.) Všichni se mi smějí, že neumím střílet. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (06.09.2010)

Zvláštne spravodajstvo má veľa terčov. Strieľa sa do nich zhusta, no málokedy padne desiatka. Alebo inak: na veľa munície primálo úlovku. A tak sa zločinci bránia dlho a účinne proti hromade policajtov. Nevadí. Jedným z cieľov urputnej snahy dopadnúť gangstrov je uvarenie mediálnej kaše. Cieľom je nakŕmiť ňou diváka spravodajských kanálov tak, aby získal atraktívnu šou a s ňou presvedčenie o efektívnej a účinnej práce polície. Obratné manipulácie sa však zvrhávajú na neohrabané výstupy. Zmanipulované obrazy sú totiž korigované videami gangstrov o skutočnej povahe útokov. Všeobecné poznanie, že každá zo strán konfliktu sa snaží pritiahnuť spravodajstvo na svoju stranu, je známe. V prospech toho sa ohýba pravda ďaleko za hranice prípustného prifarbenia reality. No mediálne prebíjanie sa tvorí len pozadie hlavnej ratatata-bum šou, kde sa strieľa jedna radosť, no málokedy sa trafí. Metaforicky to platí i pre mediálnu rovinu filmu, ktorá síce v hrubých obrysoch opíše postup, no bohvieako manipulačné hry nepitve, pretože prioritou filmu je hra na efekt. (17.09.2014)