Hlava rodiny 2 - Tatínek nebo dědeček?

Pokračování roztomile kýčovitého remaku ždíme slzy s ještě vehementnější vervou a s příběhem zůstává pozadu. Všechno v rovině náhody působící u jedničky svěže a lidsky zde zavání kalkulem, kde i málo zručný divák rozpozná jasnou manipulaci. Naštěstí je Shyer osobnostně zřejmě naladěn na stejnou vlnu a dokáže spolehlivě zaplácnout hluchá místa, byl by však nula bez výkonů hlavních protagonistů. Konec ovšem hrůza, nebudete už fandit, protože oni jsou..... takový strašně sladcí!? (09.03.2006)

Druhý díl navazuje tam, kde jednička skončila. A pokračuje ve stejném duchu. Jestliže svatba byla pro otce nepředstavitelná, jako dědeček se rozhodně necítí. Faktem je, že dost bodů si film u mě sebral právě tím, že se rodiče chystají na potomka, přitom filmovým hrdinům musí být kolem 50. Gynekolog je přitom na celou řadu komplikací vůbec nepřipraví ani neupozorní. Moc se nedivím, že se do toho Georgovi nechce. V prvním filmu se řešila svatba, zde máme přípravy na dítě. Možná by byla větší porce zábavy sledovat, jak se hlavní hrdinové vypořádávají s malým miminem, ale tady se končí porodem. Z dramaturgického hlediska je Hlava rodiny 2 lepší než jednička, ale to je asi tak jediné kritérium. (12.05.2024)

Miluju jedničku, ale dvojka je ještě lepčí! Ta hudba, to prostředí, barvy, pohodová atmosféra. Výborná Diane Keaton, krásná Annie, Steve Martin to je kapitola sama o sobě a perfektní Martin Short, který tomu dodává jiskru a úplně poslední, ale stejně důležitý "jimův táta" Eugene Levy, který je prostě boží: Mechale chalem!!! Málo prostoru, ale super využitého :). Nejlepší film na depku, samotu, na nedělní odpoledne, na zimní večery - kdykoliv. (14.03.2017)

Dvojka filmu Hlava rodiny je podle mého názoru na vyšší úrovni, není jen to opakování fórků z jedničky. Pokud pokračování filmu udrží a překročí kvalitu prvního dílu, je to vždycky znamení, že tvůrci neměli potřebu jen se opakovat a stavět na předešlém úspěchu, ale že se někam posunuli. Děj se oproti jedničce logicky posunul dál a z toho vyplynula i hromada nových příležitostí k novým humorným situacím, které tvůrci zvládli na sto procent. Herci v hlavních rolích byli skvělí, což není třeba rozebírat. Když jsem v jedničce trochu vyzdvihnul Martina Shorta, platí to i teď. On a jeho parťák (B.D. Wong) dali filmu šťávu, na kterou nezapomenete. Film kromě humoru obsahoval i notnou dávku dojímavých scén a ty, alespoň pro mně, dali filmu kouzlo, které budu chtít podstoupit častěji. Opravdu se to hodně povedlo. Co dělá film filmem, to je taky hudba a i tentokrát je fajn, že hudbu dělal Alan Silvestri a svým uměním podtrhnul krásu tohoto příběhu. Hodnotím tak, jako první díl, ale to jedno procento přidám určitě rád: **** - 91%... (04.12.2011)

Stejně jako jednička je i pokračování solidní komedie na neděli. Díky capartům o něco více uslzené, ale stejně vtipné. Neznám originál a tak nesrovnávám. Což je podle mě stejně nesmysl. Každý film je jiný a jde o dobu, v které se natočí. A jak originál tak remake můžou být perfektní. Viz Jacksonův King Kong a originál z roku 1933. (31.07.2010)