Svaté místo
Sveto mesto
A Holy Place
Obsahy(1)
Srbský filmový horor natočil režisér Djordje Kadijevic podle povídky Nikola Vasiljeviče Gogola. Podává tragický příběh studenta pravoslavného bohosloví Tomy. Se svými kolegy seminaristy zavítal do osamělého příbytku, v němž je nechala přespat stařena. Ta v noci přijde studenta svádět a dojde k děsivé scéně, po níž Toma neví, zda jde o skutečnost nebo přelud. Ze semináře je pak povolán na venkov jistým šlechticem, aby se po tři noci modlil u rakve jeho zemřelé dcery v zamčeném kostele. Toma s hrůzou poznává, že se s dívkou za jejího života již několikrát setkal, ovšem za prapodivných okolností. Po první noci, probdělé u rakve, je ochromen smrtelným strachem... (Mariin)
(více)Recenze (47)
Toto je spolu s nejnovější Vedmou(2006) remake ruského filmu Vij z roku 1967. Proti Vedme je ale Svaté město slabý odvar bez atmosféry a napětí a když dojde na to hlavní, tedy střety kněze s démonickým nebožtíkem v kostele, je to proti Vedme opět slabota. ()
Mainstreamoví horroroví žrúti dneška, POZOR. Sveto Mesto Vašim očiam neponúkne nič atraktívne. Naopak všetci milovníci ,,čarovných,, poetických skoro až ,,horrorovo-rozprávkových,, ( neviem ako inak by sa to dalo formulovať ) filmov nastavte uši a oči pretože toto bude lahôdka. Nezávislý ale vymazlený snímok z Jugoslavie ponúka perfektnú atmosféru násobenú jazykom v ktorom je film točený, vizuál na veľmi vysokej úrovni, a jednoduchú ale výbornú, presne pasujúcu hudbu. Príbehovo to síce nie je žiadna revolúcia ( bodaj by ) ale dej je zaujímavý a v tomto prípade pre mňa osobne aj tak nehral veľkú rolu lebo tu je skutočne viacero iných vecí ktoré sa dajú vychutnať.So snahou zachovania chladnej hlavy je to krásnych 85 percent. Uvidíme keď to trochu uleži či to ešte dozrie. ()
Čistá esence hororu.. ()
"Svaté místo" a "Shining", jediné dva filmy, při kterých mi běhal mráz po zádech. U tohoto navíc Gogolovská slovanská mytologie, která mi připomněla moje pohanské kořeny. ()
Temnější a hororovější verze(už jen tou úvodní melodií), než ta ze 60. let. Bohužel obě mě nenadchnuly. Bylo zajímavé sledovat odlišné zpracování které na místo sekvence v kostele, dává přednost příběhům, které dokazovali, že ta nebohá dívka, byla docela dobrá, divoká děvka.(příběh služky je dost povedený) Nekrofilní konec byl super a celkově posledních 15 minut jsou dobře zpracované, ale na ten zbytek nemá cenu se dívat. ()
No co si budeme povídat, není to žádná hitparáda. Vrchní zloduch postavil kostel, ale ten vypadá jako stoletá ruina. Zloduchův nádeník, který musel jeho manželce ukazovat trenky, má u zloducha za trest byt a stravu nadosmrti zdarma. Zloduchova venkovská služka je na první pohled těžce vytuněná městská herečka. Děj se nepřekvapivě a nestrašidelně vleče a převaluje jako žvanec žvýkacího tabáku. Jistou atmosféru to má, ale s podobně starosvětsky laděnou polskou Vlčicí to vůbec nejde srovnat. Jen pro velké fandy retra. ()
Veľmi sľubný námet bol totálne zabitý réžiou, kamerou, hercami a dramaturgiou. Asi znamenie doby. Ruské stvárnenie z roku 1967 je o dve triedy lepšie. ()