Z

"Proč myšlenky, které zastáváme, podněcují tolik násilí? Proč je pro ně mír tak nesnesitelný?" Protože zbrojařský firmy chtějí války a 2% DPH výpalnýho od každýho státu, takže korumpujou vlády všude tam, kam NATO dosáhne? Nebo jde o útok státních sil na osobní svobody člověka? Tak by to určitě napsal levičák a komunista, protože nálepky jsou teď v módě. Nejsem ani jedno, protože nevěřím žádnýmu politikovi, že by pohnul malíčkem pro moje dobro. Já jsem jenom znepokojenej z toho, co se děje kolem mě a vážím si každýho, kdo se na to nebojí upozornit. A tohle je hodně dobrý. Taky drsný, hnusný a hlavně důležitý. Asi proto to u nás vidělo tak málo lidí. (17.02.2022)

Nejslabší z trojice po sobě jdoucí spolupráce režiséra a představitele hlavní role je přesto stále silným a napínavým politickým thrillerem. Přestože ve filmu asi nejčastěji padne slovo komunismus, je nejméně názorově vyhraněným Costa-Gavrasovým dílem. Velký Řek malé postavy dokázal vždy provokovat. (11.05.2014)

Režiséra Costa-Gavrase i herce Yvese Montanda si vážím především za jejich nasledující společný snímek Doznání, ve kterém v dobách tuzemské normalizace nabídly (tehdy alespoň "západním" divákům) drsný obraz vykonstruovaných procesů 50. let v Československu. Volnou sérii o mrazivých politických událostech z různých krajin, navíc dle autentických knižních předloh, rozhodně vítám. Ač přiznám se, že zdejší téma atentátu a zvrhnutí vlády v Řecku je mi poměrně vzdálená nejen jakýmikoliv vědomostmi. Zaujal mne samotný úvod s přednáškou, kde se mluví o totalitních či jinak represivních režimech v metaforických přirovnáních k plísním během pěstování rostlin. Ale s přesunutím děje k věci mi trvalo mnohem déle, než se mi příběh z poměrně vzdálených končin dostal pod kůži, nicméně nakonec se povedlo! Především od momentu, kdy se rozjelo brilantní vyšetřování ve stylu detektivky (v postupném přepájení různých zjištění s politickým pozadím), začal pro mne příběh, který byl velice napínavý a působil i silně. Charismatickému Montandovi padla role zavražděného, takže se objevuje bohužel jen symbolicky, nejčastěji v různých flashbacích, ale Jean-Louis Trintignant mi svou kreací hlavního vyšetřujícího jeho nepřítomnost celkem slušně vynahradil. Stylovou podívanou nádherně podporuje i vizuál, který Gavras s tvůrčím týmem doladil podle řecké vlajky laděny do kontrastně modro-bílých motivů. No uznejte: pánové v modrých oblecích a bílých košilích, v místnosti s bílými zdmi modrý nábytek, na modrém stolku bílé papíry, dokonce modro-bílý psací stoj, a pozor: bílý ventilátor s modrou vrtulou! Tak tomuhle, pane režisére, říkám originální umělecký cit pro patriocismus k vlastní rodné zemi. 80% (06.09.2019)

Vcelku zajímavá a napínavá politická kriminálka, které diváka chytne hlavně od fáze vyšetřování; házení klacků pod nohy, odstraňování svědků, neochota cokoli objasňovat, potřeba všechno zamést pod koberec… Na druhou stranu, vyšetřovatelovo rozhodnutí se dá označit spíš jako pohádkové, přestože z tohoto vysoce morálního činu je divák následně tvrdě probuzen do reality. Mírně mi vadila jazyková stránka věci (ocenil bych řečtinu), neměl jsem problém s politickým vyzněním (moc nechápu, co ostatním přišlo na filmu tak moc do leva; ostatně, kdo je proti polofašistickému vedení je automaticky levičák?), celkově docela spokojenost, slabší 4*. (13.04.2013)

Politický thriller ako z učebnice, Costa-Gavras to jednoducho vie. Vytvoril strhujúce dielo s dokonalým strihom a hudbou. Film sa spočiatku javí ako politická prekáračka medzi ľavičiarmi a pravicovou vládou, ktorú zastupuje skorumpovaná a intrigánska armáda a polícia. Následne však prejde k samotnému vyšetrovaniu vraždy opozičného politika ( excelentný Jean-Louis Trintignant ) a film získa ešte rýchlejší spád. (22.03.2018)