Kdo by se odvážil zabít dítě?

A co děti ? Mají si kde hrát ? Samozřejmě. Na ostrově Almanzora. Film má sice pomalejší rozjezd (mě osobně ale nenudil),ale odplatou a zadostiučiněním je poslední cca půlhodinka, která se mění v atmosferický peklo. Určitě má tenhle film pár chybyček a dal by se ještě víc vypilovat, ale já klidně přimhouřím oko. Na rok vzniku je to určitě pecka. Tyhle ostrovní dětičky dávají úsloví " Kdo si hraje, nezlobí " pořádně na prdel. Na prdel dokážou celkem posadit i úvodní titulky, které jsou prokládány záběry na zubožené děti. Masakr. Za sebe tenhle film můžu jen doporučit. (22.03.2018)

Mrazivá záležitost ze sluncem zalitého Španělska, hned v úvodu dostane divák pár facek, zřejmě si tvůrce chtěl pojistit, že bude dávat pozor, po pravdě já chvíli zvažovala, jestli to nemám vypnout.. Nicméně odhodlala jsem se a lupla příběh manželského páru na dovolené, jak já jim rozuměla, že nechtějí být v rušném a hlučném městě a touží po klidu a tichu ostrova... Ta tísnivá atmosféra na mě dolehla ihned po příjezdu, prázdná restaurace, prázdný obchod, prázdný penzion a ta hudba k tomu.. Finále mi vyrazilo dech, zatím se z toho vzpamatovávám... (16.08.2023)

Tvůrci se nechali inspirovat Městečkem prokletých. Asi nejděsivější jsou mezititulkové úryvky z válek, počínaje 2.sv.válkou a konče Vietnamem a Koreou, se zaměřením na utrpení dětí. To má divákovi napovědět, co budou moci hlavní postavy od dětí čekat. Film má výbornou hudbu (Waldo de los Ríos) a velmi dobrou kameru. V momentě, kdy se mladí manželé dostanou na ostrov, kde chtějí strávit 15 dní dovolené, se snímek jaksi zasekne a začne připomínat artové filmy 60.let. Pro milovníky akcí nastane hodina utrpení a nudy... Na ostrově se děje cosi podivného. Dospělí zmizeli, vzduch se tetelí horkem a slunce odrážející se od bílých domů i ulic bodá do očí. Horko je tak věrohodné, že člověku při sledování vysychá v ústech. To samé však nelze říci o atmosféře, která je notně kolísavá. Film disponuje několika vynikajícími scénami (na příklad ubití starce usměvavou dívenkou, zoufalé volání o pomoc z telefonní ústředny či několikerý pokus o útěk...nemluvě o pěkném konci), ale jako celek je poměrně zdlouhavý. Nejvíce mi vadilo, že Tom (L.Fiander) se chová jako blb (ano, má to ve scénáři...). Člověk by na jeho místě dávno opustil ostrov, ale on ne, navíc ještě zatajuje děsivé události před svou ženou. Jistě, pokud by byl racionální, tak by film dlouho netrval a divák by přišel o všechny ty pěkné masakry... (10.01.2014)

Hororový žáner má svoje mantinely a oproti žánrom iným, pri ňom často býva dôležitejšie "ako", než "čo". Detskí vrahovia sú výnimkou; myšlienka je to natoľko alarmujúca, že ani nepotrebuje prekvapovať, so znepokojivosťou by vystačila. V Who Can Kill a Child?, popri špičkovej atmosfére, kvalitných hercoch a nervóznej hudbe, nechýba jedno zásadné "čo" a teda krásne zvrátený nápad pár minút pred koncom. Nechcem spoilerovať, ale ona jediná scéna dotiahne bezvýchodiskovosť námetu do takého maxima, že Vám vraždiaci haranti prídu ako zlo, ktoré dokážete eliminovať. Cez to všetko. (29.12.2014)

Nedivím se, že nebyl film cenzurou pouštěn. Zato se divím hercům, že mohou v tak hnusných filmech hrát, hlavně Prunelle Ransome (těhotenství). Ten úvod s konkrétním daty genocidy dětí a pak tento vymyšlený hnus, to mi dává dohromady něco jako tvůrcovu pokálenou vizitku. Nicméně Serrador filmové řemeslo zvládá dobře, za to ty dvě hvězdičky . Ale jinak si myslím, že takovéto filmy nic dobrého nepřinášejí, ba právě naopak. (04.09.2012)