Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý hochštapler jménem Boon (Steve McQueen) prožívá s rozpukem 20. století na venkově v Mississippi vcelku bezstarostný život. Vše se změní, když během parného léta roku 1905 lokomotiva přiveze do města jeden z prvních sériově vyráběných automobilů. Indiánský míšenec Goon se do čtyřkolové krásky zamiluje natolik, že si přibližovadlo od nic netušícího majitele „vypůjčí“ a vydá se spolu s afroamerickým kumpánem Nedem a hošanem Luciusem na dobrodružnou výpravu do Memphisu. Za humny čekají nejen lákadla velkoměsta, ale také vábnička v podobě lásky k nevěstce jménem Corrie… (Česká televize)

(více)

Recenze (38)

Disk 

všechny recenze uživatele

Krásně nostalgický výlet do dětství a dospívání mladého Williama Faulknera, který takto své vzpomínky promítl do svého stejnojmenného posledního románu. Citlivá režie Marka Rydella a nádherná hudba Johna Williamse tohle kouzlo ještě umocňují. Pobertové samozřejmě skutečnou realitu idealizují, ale tenhle film nechce být historickým výletem, chce být právě oněmi idealizovanými vzpomínkami na dětství a dospívání. Vše sledujeme dětskýma očima a teprve objevujeme určité životní rozpory. A právě v tomto tkví mistrovství Pobertů. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

I v rámci specifické kategorie dobrodružno-poetických klukovských příběhů na plátně bych viděl tento film jako zcela průměrný. A může být natočený podle oceňované předlohy autora s Nobelovou cenou, může si tam hrát velká hollywoodská hvězda, laťce spřízněné evropské tvorby této doby, např. maďarským Chlapcům z Pavelské ulice (1969) nebo Kachyňovu Už zase skáču přes kaluže (1970), se tvůrci v čele s Markem Rydellem tady dle mého názoru ani vzdáleně nedokázali přiblížit. Žluté veteránské auto bylo sice krásně nablýskané a ani zde nechyběly pěkné dobové kostýmy, ale dobová výprava se mi zdála jinak nevýrazná a z té atmosféry amerického venkova šlo určitě taky vytěžit mnohem víc, než několik country popěvků či pískání během polonudné road movie. Mitche Vogela bych zrovna neoznačil za přeborníka mezi dětskými herci, ale pořád mi ten klučina připadal atraktivnější, než představitel ústřední dospělácké postavy. Je mi líto, ale Steve McQueen coby svéráz zblázněn od hlavy až po paty do čtyřkolových mašin neměl tady pro mě vůbec žádné charisma, nedokázal ve mě vzbudit žádné sympatie, jeho výkon v tak zajímavé postavě mi připadal nezáživný, nebavil mě... je to sice teprve druhý film s McQueenem, který jsem viděl (po Sedmi statečných, kteří ve mě vzbudili podobně chladný dojem) a pár zásadních filmů (zejména akčních) s tímto hercem ještě určitě v plánu mám, ale zatím mi zůstává jeho obrovská popularita záhadou. V tomto filmu mě z částečné letargie dokonale probudil až napínavý dostihový závod. Pak na mě ještě zapůsobil závěr s dědou, který měl v sobě i přes svůj moralistický ráz kus nadčasovosti. [55%] ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Není to čistá komedie, dramatický prvek je tu znatelný a rozhodně dobře koření parádní podívanou natočenou na základě díla W. Faulknera. Steve McQueen zde opět herecky kraluje, děj se odehrává v dobrém prostředí, ostatní postavy jsou zajímavé a sympatické, hudba dobře dokresluje scény a ideální stopáž nenechá diváka se nudit. K dokonalosti chybí málo. ()

Han22 

všechny recenze uživatele

Tak tohle byl opravdu krásný film. Ač jsem se ve filmu párkrát od srdce zasmál (zapadlé auto nebo věšící se hrdina nemají chybu), nebyla to komedie, ani nějaké strhující drama. Spíše takové nostalgické dětské dobrodružství, ve kterém se malý kluk na počátku století vydává na cestu čmajznutým auťákem se dvěma dospělými (věkem ne chováním) kamarády. Dostává se do bordelu s jednou hodnou šlapkou, poznává zlé i hodné lidi, rasismus, náznakově sex a také jednoho praštěného koně co zbožňuje sardinky, se kterým musí vyhrát závod. A nakonec se on (i ostatní) musí naučit přijmout odpovědnost za své činy. Výborní herci včetně naprosto přirozeného dětského herce, fantastického Crosse a nečekaně komediálního McQueena, krásná hudba Johna Williamse, krásná atmosféra a celkově moc hezké pohlazení. ()

Jenni 

všechny recenze uživatele

Motto: "Když jsem byl malý, bydleli jsme v mississippském Jeffersonu. Je to už hodně dávno. Nemálo lidí si po dolaru za akr najímalo půdu, uzavíralo manželství, plodilo děti a stavělo domy. Občas jsme se chlubili a lhali, ale vcelku jsme byli příjemní, zdvořilí lidé, kteří si hleděli svého. Dnes mi ty dny připadají jako nekonečné léto, na které mám plno krásných vzpomínek." Když se po úvodu, který takhle pěkně naladí, začnou honit, a ty si řekneš "snad to takhle nebude pořád", pak věz, že vůbec. Dojemné, smutné, veselé, vtipné. Okouzlující. "Nemám rád, když bílej kluk přebejvá u negrů." - "Pane... je jistá mez, kde to končí." - "Cos říkal?" - "Řek jsem, že je mez, kde končí zákon a začínaj lidi." Nečekaně nadprůměrná podívaná, díky níž jsem na pochybách, zda si konečně nepřečíst něco od pana Faulknera. S filmy s panem McQueenem to tolik přehánět nebudu. "Cílová čára probíhá vod tohodle k tamtomu hrazení, nevede až někam do Mississippi." - "To je pravda, páč kdyby šla, tak ji už vod rána překračujou koně, vo kterejch jsme ani neslyšeli!" - "Jasně! Náš kůň podběh drát první, a tam, co žiju, první vyhrává." Lucius slíbil maminice, že nebude pít, a dodržel to. A já slibuju všem, že si knížku přečtu a napíšu sem, jak to dopadlo. Udělám všechno, abych to taky dodržel. "Jak řekneš Šéfovi, žes skončil? Můžeš mu říct, žes ztratil jeho auto, to je snadný. Řekni mu, žes spal v bordelu, to je snadný. Řekni mu, žes lhal tetičce Callii, strejčkovi Ikovi, bratranci Zackovi, to všechno je snadný. Ale jak mu řekneš, žes skončil?" ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Memphiský nevěstinec ve filmu podle knihy Williama Faulknera nese název Binford´s. Je to Faulknerova pomsta známému memphiskému vrchnímu cenzorovi Lloydu T. Binfordovi. (Sinecod)
  • „Pobertové“ jsou posledním románem amerického autora Williama Faulknera, který byl vydán v roce 1962 a podle něhož je natočen tento film. Za knihu „Pobertové“ získal v roce 1963 Pulitzerovu cenu. Kniha vyšla i v češtině pod stejným názvem v roce 1965. (Zetwenka)

Reklama

Reklama