Pobertové

Literární klasika klasicky zdařile převedená do klasiky filmové. Zpočátku se snímek rozbíhá poněkud starosvětsky rozvláčně, postupně ale získává na dynamice a v závěru je i docela strhující. Po celou dobu si ale udržuje lidsky laskavou tvář i s nádechem jemného humoru, což se už v dnešní dryáčnické kultuře bohužel nenosí. O to příjemnější retro. (23.07.2021)

I v rámci specifické kategorie dobrodružno-poetických klukovských příběhů na plátně bych viděl tento film jako zcela průměrný. A může být natočený podle oceňované předlohy autora s Nobelovou cenou, může si tam hrát velká hollywoodská hvězda, laťce spřízněné evropské tvorby této doby, např. maďarským Chlapcům z Pavelské ulice (1969) nebo Kachyňovu Už zase skáču přes kaluže (1970), se tvůrci v čele s Markem Rydellem tady dle mého názoru ani vzdáleně nedokázali přiblížit. Žluté veteránské auto bylo sice krásně nablýskané a ani zde nechyběly pěkné dobové kostýmy, ale dobová výprava se mi zdála jinak nevýrazná a z té atmosféry amerického venkova šlo určitě taky vytěžit mnohem víc, než několik country popěvků či pískání během polonudné road movie. Mitche Vogela bych zrovna neoznačil za přeborníka mezi dětskými herci, ale pořád mi ten klučina připadal atraktivnější, než představitel ústřední dospělácké postavy. Je mi líto, ale Steve McQueen coby svéráz zblázněn od hlavy až po paty do čtyřkolových mašin neměl tady pro mě vůbec žádné charisma, nedokázal ve mě vzbudit žádné sympatie, jeho výkon v tak zajímavé postavě mi připadal nezáživný, nebavil mě... je to sice teprve druhý film s McQueenem, který jsem viděl (po Sedmi statečných, kteří ve mě vzbudili podobně chladný dojem) a pár zásadních filmů (zejména akčních) s tímto hercem ještě určitě v plánu mám, ale zatím mi zůstává jeho obrovská popularita záhadou. V tomto filmu mě z částečné letargie dokonale probudil až napínavý dostihový závod. Pak na mě ještě zapůsobil závěr s dědou, který měl v sobě i přes svůj moralistický ráz kus nadčasovosti. [55%] (08.08.2021)

Krásně nostalgický výlet do dětství a dospívání mladého Williama Faulknera, který takto své vzpomínky promítl do svého stejnojmenného posledního románu. Citlivá režie Marka Rydella a nádherná hudba Johna Williamse tohle kouzlo ještě umocňují. Pobertové samozřejmě skutečnou realitu idealizují, ale tenhle film nechce být historickým výletem, chce být právě oněmi idealizovanými vzpomínkami na dětství a dospívání. Vše sledujeme dětskýma očima a teprve objevujeme určité životní rozpory. A právě v tomto tkví mistrovství Pobertů. (08.02.2022)

Tohle je v krátké době už druhý snímek s McQueenem, se kterým jsem měl tu čest poprvé v životě. Faulknerovy předlohy obecně vnímám více než pozitivně a zde šlo navíc ještě o text původně oceněný Nobelovkou, takže očekávání bylo nasnadě. No atmosféra se filmu rozhodně vytknout nedá, všudypřítomná horúčava vás div že nepokouše, jen mi připadal ten příběh takový lehce jalový, už už si čék řiká teď to přijde a...nepřišlo. Nicméně chápu, že šlo především o tu již zmiňovanou atmosféru a znamenitě popsaný výlet, který se kapánek zvrtnul. Herecky jde o klasu 1A, nejen McQueen, ale výborný je především chlapec v podání Mitche Vogela a moc se mi zamlouvalo též černošské pako Crosse. Celkově jde o dílo na pomezí třech a čtyřech hvězd, tak dám tři a velké plusko. (06.07.2021)

Bejt v jedenácti pořezanej při rvačce v bordelu se nepoštěstí každému. A na tom, že poznat život z různých stránek se může člověku dost hodit, něco jistě je. Zvláště pokud se jedná jen o čtyřdenní výlet, který na jednu stranu představuje pouze malou exkurzi realitou okolního světa, zároveň ale zřejmě definitivně ukončí období sladkého a nevědomého dětství. (03.02.2006)