Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý hochštapler jménem Boon (Steve McQueen) prožívá s rozpukem 20. století na venkově v Mississippi vcelku bezstarostný život. Vše se změní, když během parného léta roku 1905 lokomotiva přiveze do města jeden z prvních sériově vyráběných automobilů. Indiánský míšenec Goon se do čtyřkolové krásky zamiluje natolik, že si přibližovadlo od nic netušícího majitele „vypůjčí“ a vydá se spolu s afroamerickým kumpánem Nedem a hošanem Luciusem na dobrodružnou výpravu do Memphisu. Za humny čekají nejen lákadla velkoměsta, ale také vábnička v podobě lásky k nevěstce jménem Corrie… (Česká televize)

(více)

Recenze (38)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Bejt v jedenácti pořezanej při rvačce v bordelu se nepoštěstí každému. A na tom, že poznat život z různých stránek se může člověku dost hodit, něco jistě je. Zvláště pokud se jedná jen o čtyřdenní výlet, který na jednu stranu představuje pouze malou exkurzi realitou okolního světa, zároveň ale zřejmě definitivně ukončí období sladkého a nevědomého dětství. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Jó, to byly ještě čas v době Huckleberryho Finna. Amerika zrovna neprocházela žádnou válkou, žilo se klidně a pokojně. Když se chtělo. A přesně to zažívá Boon. Až to skoro vypadá, že se nudí. Já mám rád jak tuto dobu v amerických dějinách, tak i Steva McQueena a i stará auta. Dnes by se řeklo, že tvůrci tehdá natočili road movie. Jenže tady je zachycen život trochu jinak. Lucius nemá školy a nebude mít ani vzdělání, ale už od mala se naučí něco o životě. A nejspíš se o sobě dozví všichni tři něco, co ani netušili. Pro mě fakt pěkný film, který mě bavil a měl jak humorné stránky, tak ty vážné. Navíc šťastný konec. Všiml si někdo, že při závodu na koních je v některých záběrech jasně vidět, že na koni nejede Mitch Vogel, ale někdo mnohem větší a starší. V jednu chvíli se mění i barva košile. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Takový ten typ filmu - přijde jedenáctiletej špunt do bordelu a začne hrát teskná romantická hudba.... McQueen s hlasem Cupáka je skvělej, ale Faulknero vzpomínání na dětství optikou filmu Marka Rydella je poněkud chaotické. Líbil se mi ten úplný začátek, kde mluví Kaiser jako vypravěč malý Lucius, i jejich road trip a koneckonců i ta kapitola s hambincem (protože těžko udělají film bez ženskejch). Ale to celé s dostihem a blázinec kolem toho, jakoby úplně nepasovalo... ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

I v rámci specifické kategorie dobrodružno-poetických klukovských příběhů na plátně bych viděl tento film jako zcela průměrný. A může být natočený podle oceňované předlohy autora s Nobelovou cenou, může si tam hrát velká hollywoodská hvězda, laťce spřízněné evropské tvorby této doby, např. maďarským Chlapcům z Pavelské ulice (1969) nebo Kachyňovu Už zase skáču přes kaluže (1970), se tvůrci v čele s Markem Rydellem tady dle mého názoru ani vzdáleně nedokázali přiblížit. Žluté veteránské auto bylo sice krásně nablýskané a ani zde nechyběly pěkné dobové kostýmy, ale dobová výprava se mi zdála jinak nevýrazná a z té atmosféry amerického venkova šlo určitě taky vytěžit mnohem víc, než několik country popěvků či pískání během polonudné road movie. Mitche Vogela bych zrovna neoznačil za přeborníka mezi dětskými herci, ale pořád mi ten klučina připadal atraktivnější, než představitel ústřední dospělácké postavy. Je mi líto, ale Steve McQueen coby svéráz zblázněn od hlavy až po paty do čtyřkolových mašin neměl tady pro mě vůbec žádné charisma, nedokázal ve mě vzbudit žádné sympatie, jeho výkon v tak zajímavé postavě mi připadal nezáživný, nebavil mě... je to sice teprve druhý film s McQueenem, který jsem viděl (po Sedmi statečných, kteří ve mě vzbudili podobně chladný dojem) a pár zásadních filmů (zejména akčních) s tímto hercem ještě určitě v plánu mám, ale zatím mi zůstává jeho obrovská popularita záhadou. V tomto filmu mě z částečné letargie dokonale probudil až napínavý dostihový závod. Pak na mě ještě zapůsobil závěr s dědou, který měl v sobě i přes svůj moralistický ráz kus nadčasovosti. [55%] ()

Dale 

všechny recenze uživatele

Vydarená Faulknerova adaptácia, ktorá sa len minimálne líši od knižnej predlohy. Vynechané sú vedľajšie postavičky - železničiar Sam a černošský chlapec Lycurgus, či epizóda so zlatým zubom a jemne pozmenené dostihy, inak film presne kopíruje knihu, vrátane doslovných dialógov. Načo aj meniť niečo, čo je dobré a funguje? O kvalitách knihy hovorí Pulitzerova cena a film nie je o nič horší, aj vďaka výbornému hereckému obsadeniu. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Memphiský nevěstinec ve filmu podle knihy Williama Faulknera nese název Binford´s. Je to Faulknerova pomsta známému memphiskému vrchnímu cenzorovi Lloydu T. Binfordovi. (Sinecod)
  • Film byl vydán na DVD společností Paramount Home Video 14. června 2005 pro DVD Region 1. (Zetwenka)
  • „Pobertové“ jsou posledním románem amerického autora Williama Faulknera, který byl vydán v roce 1962 a podle něhož je natočen tento film. Za knihu „Pobertové“ získal v roce 1963 Pulitzerovu cenu. Kniha vyšla i v češtině pod stejným názvem v roce 1965. (Zetwenka)

Reklama

Reklama