Režie:
Joe WrightScénář:
Deborah MoggachHudba:
Dario MarianelliHrají:
Keira Knightley, Rosamund Pike, Matthew Macfadyen, Donald Sutherland, Jena Malone, Brenda Blethyn, Talulah Riley, Judi Dench, Carey Mulligan, Simon Woods (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Pán a paní Bennetovi mají pět dcer, které by jejich prostomyslná a přímočará matka ráda viděla pod čepcem. Když se na velké sídlo Netherfield v sousedství přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, začne činorodá paní Bennetová spřádat nadějeplné plány. Zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujlala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pan Bingley má bohatého přítele Darcyho, mezi nímž a druhorozenou dcerou Elizabeth Bennetovou vzniká zvláštní, rozporuplný vztah... Slavný román anglické spisovatelky Jane Austenové (1775–1817) Pýcha a předsudek (1813) byl na filmové plátno poprvé převeden Robertem Z. Leonardem v roce 1940 s Laurencem Olivierem a Greer Garsonovou v hlavních rolích. Dočkal se i několika televizních zpracování a inspiroval nejen proslavený Deník Bridget Jonesové (2001), ale zejména romantický muzikál Moje velká indická svatba (2004). V roce 2005 se dalšího filmového zpracování režijně chopil debutující Joe Wright. Společně se scenáristkou Deborah Moggachovou k románové předloze přistupovali s pokorou a úctou. Podařila se jim tak téměř doslovná adaptace románu, včetně věrohodného zachycení obrazu doby a vykreslení jednotlivých postav. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 017)
Předlohu jsem četl, jinou její adaptaci jsem neviděl, a tak mohu říci, že jsem velice spokojený. Dechberoucí zpracování si mě získalo krásnými obrazy, skvěle natočenými scénami, jako byla ta na druhém bálu, Marianelliho podmanivou hudbou a samozřejmě i výkony herců. Dá se říct, že všechny postavy jsem si při čtení představoval přesně tak, jak jsem je tady viděl. Jen, pravda, pan Collins nebyl v předloze tak směšný, a starý pan Bennet zase tak sympatický (Donald Sutherland je Donald Sutherland). Pokud jde o Keiru KInghtley nebo fantastického Matthewa MacFadyena, nemám výhrad. Jediná vada na kráse je těch několik okamžiků, které mě lehce nudily a které mi připadaly zbytečné (přišly v poslední třetině), což jsem poznal podle toho, že jsem se najednou díval, kolik minut ještě zbývá do konce. Čtyři a půl. ()
Rád bych šel výš, ale u romance, která mi nerozbušila srdce prostě nemůžu. Pěkná atmosféra a malebná kamera tak akorát na míru, ale Keira mi úplně neseděla, některé holky včetně Imeldy přehrávaly a ty vizuální manýry s dvouminutovými jízdami mi nějak nešly do kupy s literárně rozkecanými dialogy. Asi jsem moc konzervativní a příliš přízemní, když vidím v zamilované slečně na útesu kýčařinu, ale... s tím člověk nic moc nenadělá. :-) ()
Ani s knižní předlohou či jinou verzí Pýchy a předsudku jsem do styku nepřišel, tudíž nebudu porovnávat. Dobový romantický film, celkem lehce čitelný, přesto nenudící, chvílemi i docela zábavný s fungující chemií mezi Keirou (ta se na tuto roli moc hodila) a Matthew MacFadyenem. K tomu pěkná kamera a hudba, takže slušné 4*. ()
Marná sláva, tato novější adaptace v sobě prostě nemá ten vpravdě anglický klid a vychutnávající bohorovnost, naopak je necitlivá k nakládání s časem, netrpělivá, unáhlená, křiklavá, nedopřeje přirozený zrod ničemu skutečně hodnotnému, neboť anglické kvality luhuje pod tlakem teprve nesnesitelně se vrstvící čas - a to je něco, čemu tenhle snímek nehoví - jakmile je jeho postavám něco nepříjemné, nenaučí se s tím zacházet, ale netrpělivě to změní nebo utečou, věční puberťáci ohánějící se odvahou k novým začátkům, aniž by se uměli v čase posouvat. Přitom Angličané naopak vynikají schopností poradit si s každým, sebezkostnatělejším souborem pravidel s rozvahou a jistou zmoudřelostí, dokud se jim nepodaří jimi dosáhnout přesně svého - vědí, že trpělivost přináší růže, a dovedou i z kamene vodu vyždímat. Nejen co do zachycení podstaty anglickosti vychází seriál ze srovnání lépe, ale i pokud jde o filmařské pracovní postupy. Klidně se a z hloubky přerozující příběh, ve vzájemném setrvalém působení se přetavující a sbližující charaktery, nic z toho nepotřebuje být jakkoli ozvláštňováno, klidná vnímavost diváka by naopak neměla být rozptylována vymyšlenostmi. Oživující a rafinovaná moderní kamera tohoto novějšího díla se proto k pojednání románu Jane Austenové hodí pramálo. Staré dobré jednoduché techniky střihu a řazení klasických záběrů, jejich tempa a rytmu atd. jdou spolu se štědrým časovým rozpočtem seriálově pojatému příběhu k duhu mnohem lépe - svědčí tomu, aby se rozvinul v úplnosti jako čajový lístek, když se mu ponechá čas a klid. O to delikátněji se zde pracuje s nasvícením - přirozeným světlem různě zakaboněné a vyčasené oblohy - neboť je to počasí, co na anglickém povětří až k průsvitnosti prozařuje pleť žen, zjemňuje a projasňuje výrazy jejich tváří či po nich nechává přeběhnout zamyšlený stín. Zde jsou tvůrci k takovým jemným hrám hluší a slepí, nahrazují je otřepaností a doslovností. *** Ze srovnání obou slavných počinů tedy vychází onen o deset let starší skvost na celé čáře velkolepěji. Je citlivější, věrnější duchu předlohy a jen v jeho vnímavějším podání a poctivějším historickém zobrazování (pytlovité šaty pod přestřihnutými živůtky dokonale skrývají jak nepochybné nedostatky, tak i možné přednosti ženských figur, ale dá se v tom časem najít jisté zalíbení atd.) vynikne i veškerá jemnější logika a hustě vrstvená smysluplnost. Čas je tu v hlavní roli a nelze to pominout - jeho přílišná hojnost, jak ony neprovdané dívky na venkově bez valných vyhlídek nemají nic než čas, sám o sobě vleklý, nudný, prázdný a tíživý, s nímž se musejí naučit obratně zacházet, aby z něj nebyl otupující nepřítel - s trpělivostí a pokorou, ale zároveň obezřelostí tak, aby je nepřipravil o svěžest mysli, vřelost a dychtivost srdce a schopnost se z okamžiků donekonečna za sebe kladených upřímně těšit - jak se v nich doslova časem zušlechťuje láska k životu samotnému (bez nadějných vyhlídek) jako sama tresť životních šťáv, které jim proudí v těle a vyživují je. A tak zatímco z onoho šestidílného seriálu nemůžu vymazat z paměti ani vteřinu, u téhle pozdější adaptace, zrychlené pro málo vytříbené, málo vyběravé a málo vytrvalé diváky, jsem přivírala oči rozčarováním nad tím, jak se s unáhleností a překotností, jež pronikají všemi složkami filmu, vytratila veškerá plná obsažnost, jemnější, ušlechtilejší a bohatě tkaná výšivka rozehraného příběhu, jak byla beze stopy odpárána delikátnost, velkodušnost, důstojnost, zdrženlivost a ona postupně v tikajícím čase nazrávající a uvoňující se dobrota duší, smířlivost a laskavost obou nejstarších Bennetových dcer, stejně bystrovtipných, oduševnělých a moudrých jako spanilých. Tahle prvoplánově vyhublá, lacině hezká, lehkomyslná, uhihňaná, máločeho dbající třeštiprdla v obhroublé verzi posílají neomaleně k šípku veškerou klidnou a rozvážnou sofistikovanost původního literárního díla i velkofilmového počinu z r. 1995, aniž by z nich cokoli podstatného mohly nahlédnout. *~~ () (méně) (více)
Film, kterej sem před deseti rokama žral takovým způsobem, že sem se nazpaměť naučil komplet anglický dialogy všech postav a ještě dneska dokážu dobře půlku filmu odcitovat. Moje top 25, lidi kteří v tom vidí jenom Wrightovu přeslazenou limonádu jsou hovada. Jednou za čas si příkrý soud mohu dovolit, no... :D ()
Galerie (47)
Zajímavosti (47)
- Joe Wright obsadil Donalda Sutherlanda (pan Bennet) poté, co ho viděl v Návratu do Cold Mountain (2003), protože mu připomínal vlastního otce. (Morien)
- Kostýmní snímek za 28 milionů dolarů vydělal během úvodního víkendu v USA (11. – 13. 11.) 2,8 milionů amerických dolarů v limitovaném počtu kin. Za tři měsíce promítání se celkový obrat vyšplhal na 38,3 milionů dolarů. (imro)
- Děj filmu je zasazený do roku 1797, kdy Jane Austenová napsala první verzi své knihy „Pýcha a předsudek“, podle které byl film natočen. Další známé adaptace jejích knih jsou Rozum a cit (1995) a Emma (1996). (imro)
Reklama